Jinde přidáno

4. 8. – Hlod 62

21. 4. (!) – Hlod 61

11. 4. – Hlod 60

24. 3. – Hlod 59

14. 3. – Hlod 58

Premiéry v hledáčku

Kingsman: Zlatý kruh

v kinech od 21. 9.

Seriálové tipy
Kontakt & FB

David Koranda

Jumpstar @ seznam.cz

——-

Facebook-logo-PSD

TOPlist

HLOD 11 ← → HLOD 13

HLOD 12 – 25. 7. 2015 – Pojďme si povídat o Hannibalovi a homosexuální panice. Už ve článku o kamarádkách jsme si zmiňovali, že se diváci občas neudrží a začnou na internetu ve svých blozích, v diskuzích a peticích párovat postavy – občas stejného pohlaví, jindy různého – které spolu v seriálu spárované nejenže nejsou, ale ani být nemají. V tom kamarádkovském článku jsme si říkali, že má tato internetová aktivita občas dopad na samotnou podobu daných seriálů, že jim tvůrci občas vychází vstříc a ukazují jim to, co chtějí vidět (ehm, ehm, Lovci zločinců). Nyní nastal čas, abychom se s pomocí Hannibala podívali na to, jak takové internetové párování může fungovat v případě dvou mužských postav.

Zdánlivě to funguje zcela stejně: Fanoušci Hannibala (tzv. Fannibalové) si z vlastního chtíče berou postavy Willa Grahama a titulního kanibala a jejich přátelství si vykládají v rovině partnerské a sexuální. Tvůrce seriálu Bryan Fuller jim jde v tomto ohledu do určité míry na ruku a nechává do pořadu vepisovat scény, v nichž tu oba muži ve vlastních domech souloží se dvěma různými ženami, ale je to nastříháno tak, že „to vypadá, jako by to vlastně dělali spolu,“ a tam zase Will pronáší směrem k Hannibalovi, že mu chybí (chybí mu kamarád, ale proč si tu scénu nevyložit i jinak, že?). Na internetu je spousta fanouškovských kreseb, homoerotických příběhů, a i občasní diváci, protože přece nejsou hloupí, „poznali,“ že vztah Willa s Hannibalem je mnohem více než přátelský.

Photo © Sony Pictures Television Networks, NBC / Robert Trachtenberg, Brooke Palmer, Sophie Giraud

No, co takhle zařadit zpátečku? V první řadě je třeba si odlišit homosexualitu (takové to, když se třeba dva muži mají rádi, tráví spolu hodně času a přitahují se) od homosociality (takové to, když se ti dva muži mají rádi, tráví spolu hodně času, ale rozhodně se nepřitahují). Obojí je v pohodě, obojí je fajn a mezi obojím je v určitém ohledu jen úzká hranice, ale jestliže začneme – byť i jen v nesmyslných malůvkách na internetu – onu hranici mezi jedním a druhým stírat, vyvstanou nám značné problémy. A právě zde vstupuje na scénu termín „homosexuální panika“.

Od dob psychiatra Edwarda J. Kempfa, který tento jev ve dvacátých letech popsal jako, „paniku pramenící v tlaku z nekontrolovatelných a perverzních sexuálních tužeb,“ jsme se trochu posunuli, takže bychom si tento termín mohli přiblížit následujícími jevy, které v reálném životě vcelku běžně vídáme (vše berte s nadsázkou): Muži si mezi sebou neříkají, že se mají rádi, protože kdyby to udělali, bylo by to gay, a tedy špatné. Trávit spolu čas sportem, na zápasech, na skleničce nebo kdekoliv jinde se určitě dá, ale musí se při tom mluvit buď o práci a roštěnkách, nebo do hovoru alespoň jednou za čas vmísit zmínku o těch „zasranejch buznách“. Protože cokoliv jiného by bylo gay, a tedy špatné. Když už jsme u té skleničky, v té musí být buď pivo, tvrdý alkáč nebo občas víno, ale i s ním je to na hraně. Na barevné drinky a appletini zapomeňte, protože ty pijí jenom „buzny“, takže jsou špatné. Když má kámoš den blbec, může se chlácholit slovem a maximálně obejmout jednou rukou ze strany rolem ramen. Protože kdyby se objal zepředu oběma, bylo by to gay, a tedy špatné. Vařit si jeden pro druhého kamarádi také mohou, ale pouze steaky, burgery a jiné maso. Muži jsou totiž lovci-masožrouti –  zákusky, polévky a zelenina jsou pro zženštilce a, uhádli jste, „buzny“, takže i od těch ruce pryč. A tak podobně.

Jak s tím vším souvisí Hannibal? Mňo, já bych si dovolil tvrdit, že ten ne-přátelský pro-sexuální výklad jeho vztahu s Willem, byť ho fannibalové jistě myslí v dobrém, celkově spíše škodí, než pomáhá. Nepřímo totiž šíří mezi lidmi povědomí, že jakákoliv fyzická či mentální blízkost mezi muži musí být automaticky chápána jako homosexuální, nikoliv jako pouhá známka přátelství. Jestliže ale kamarád kamarádovi nemůže k večeři oflambovat souseda, nebo ho v klidu vykuchat nožíkem na ryby, aniž by si někdo jejich kamarádství vykládal jako partnerství, pak už opravdu nevím, od čeho bychom ty kamarády měli mít.

———————

———————

6 komentářů u Hlod 12

  • Ale jo, jenže to není problém Hannigramu, ale lidí. Místo aby si hleděli toho, co si o nich kde jaký cizí člověk možná ani nemyslí, by si měli hledět svých přátelství a jiných vztahů. Pokud není špatné být gay, je špatné, když si to o tobě někdo cizí myslí? Nemyslím si. To by pak gayové a lesby nemohli mít kamarády opačného pohlaví, aby si náhodou někdo něco nepomyslel… Chyba je pouze u lidí, kteří berou být gay za zlo, ať už v rovině pozorovatele, který si to o někom myslí, nebo v rovině aktéra, který se bojí, aby si to náhodou o něm někdo nepomyslel.

    Ale hlavně, na čisté přátelství Hannibala s Willem zapomeň 😀 Pominu-li přímo scény ze 3. řady, kde bylo řečeno, že Hannibal je do Willa zamilovaný atd. Máme tu Fullerovo prohlášení, že Hannibal je omnisexuál, dále že se ti dva v závěrečné scéně skoro políbili (vystřihnuto, bude v bonusech na disku), četná prohlasení samotných herců na různý conech a rozlučkový dopis NBC ukončený „Hannigram is real.“ Takže popírat to, na čem se nakonec všichni shodli, taky není zrovna dobře 😀

    • Což samozřejmě znamená jen tolik, že jsou ti dva k sobě přitahováni víc než přátelé, ale zatím se to rozhodně a zjevně nedostalo do nějakých sexuálně fyzických rovin, jako v některých fan tvorbách 😉

      • V té první věci s vámi naprosto souhlasím. Vždycky mě hrozně baví, když je někdo dotčen / uražen / otřesen z toho, že si o něm někdo myslel, že by mohl být to či ono. Chce se mi dávat ptát, „A tak na větvi jsi z toho proč?“
        —–
        V tom hlodu mi ale nešlo ani tak o to vyčítat některým lidem homofobii, jako spíš o to zamyslet se nad příčinou těchto pocitů. A v téhle otázce mi přišlo na místě zmínit zrovna tu hannibalovskou mizející hranici mezi homosocialitou a homoerotičnem. Ony jsou tyhle věci ovlivněny i dobou a kulturním prostředím. Ve viktoriánské Anglii se muži běžně drželi za ruce, objímali, líbali na tvář, ale nikdo si tyhle vzorce chování homoeroticky nevykládal (z dost nehezkých důvodů, nutno dodat). Zato v dnešní době stačí delší pohled, úsměv, dotyk ruky a hned si někdo neodpustí nějakou kousavou gay narážku.
        —–
        Je skvělé, že píšete o Hannigramovi a o tom, že jejich vztah je fanoušky i tvůrci chápán v podstatě jako takové kvazi-manželství. Já se ale zase ptám, jestli není v situaci, kdy je společnost jako celek stále dost homofobní (a tohle se bude měnit pomalu), spíš na škodu mluvit o blízkém přátelství jako o manželství; jestli není na škodu čekat od každého kamarádského objetí polibek; jestli se pak někteří muži nebudou mít spíše tendenci stáhnout do sebe, aby nic „neriskovali“. Schválně se mrkněte na tenhle úryvek z rozhovoru u Grahama Nortona. Robert Downey Jr. a Jude Law jsou očividně blízcí kamarádi, ale jakmile to na sobě dají až moc znát, přiletí k nim jízlivě míněná poznámka Aleshi Dixon, „Vždyť ti dva jsou jak staří manželé.“ Proč nám přijde tak snadné přeskakovat v interpretaci přátelských vztahů hranici mezi láskou platonickou a sexuálně realizovanou. Obzvlášť pokud víme, že to mnohým lidem nemusí být příjemné (třebaže by jim to ideálně mělo být šumák)? Nemůže to nakonec nadělat víc škody než užitku? O to mi jde…

        • To je vše o vnímání lidí. Bojovat s homofobií jde především skrze to, že se takové vztahy budou běžně objevovat v TV pořadech či jiném umění, ale např. i v reklamě baz nějaké stigmatizace. Právě nedostatek takového obsahu byl původním impulzem ke hledání různých nehetero podtextů 😉
          A když si někdo zavtipkuje, že nějací dva vypadají jako milenci, tak se mohou prostě zasmát, poděkovat za kompliment (bereme-li to jako označení pro velmi důvěrný vztah), ale vysvětlí, že jsou „pouze“ velmi dobří přátelé. Zkrátka nebrat to s urážkou, asi jako když si někdo splete dva sourozence s partnery. Jistě, někoho to může naštvat, být takto zaměněn.
          Ale lidé si zkrátka do hlav nevidí a tak se občas pletou. Když jsou dva tak blízcí přátelé, tak se jistě znají natolik, aby věděli, že spolu nic nechtěného „neriskují.“ A pokud se budou bát pošklebků okolí, není problém u nějkých fanoušků nebo filmů, ale u dotyčných samotných. Vždycky se totiž najde někdo, kdo si o někom jiném bude myslet kde co. Přátelíme se snad pro sebe a ne pro širokou veřejnost 😉
          Navíc, uvedený příklad byl spíš metaforou než přenášenim přátelství na sexuální vztah 😉

          Fanoušci běžně dávají dohromady homo i hetero páry prostě tak, jak by se to jim líbilo. Není to žádná degradace přátelství, jen takové vlastní rozvedení příběhů. Dělá to víceméně kde jaká vesnická drbna nebo zvědavá maminka, jen ne online.
          A pokud se pro to sám tvůrčí tým nadchne a děj se tam vyvine, tak zkrátka není komu co vyčítat 😉
          Ono uměle tlačit přátelský vztah na partnerskou úroveň je totéž, jako tlačit ten milenecký na úroveň přátelství. Proto je Hannibal ne moc dobrý příklad, protože jejich přátelství skončilo nekde v druhé sérii a jenom doufám, že nejlepší přátelé se navzájem nezkoušejí zabít 😀 (nebo nežárlí natolik, že zkusí jeden druhému zabít rodinu). Ovšem nechtěná láska (nebo i ta chtěná) občas zjevně nutí lidi k šílenostem.
          Sama nejsem zastáncem hledání mileneckých vztahů u těch, kteří je mezi sebou prostě nemají. Ale v rámci fantvorby je to zkrátka porůznu kreativní invence jednotlivých autorů. No a pokud už je jasně řečeno, že dva jsou do sebe zamilovaní, stejně tak se mi nelíbí, když to někteří odmítají přijmout jako fakt se seriálem spojený (teď nemyslím jen článek výše, ale obecně diváky, kterým vzniklý vztah vadí do té míry, že jej popírají).
          Jsem si velmi jistá, že LGBTA+ vztahy mají stále ještě těžší život, než blízcí přátelé. A pokud se někdo rozhodne takový vztah ve svém dilíle rozvést, určitě to neohrožuje žádnou jinou vztahovou skupinu 😉 Stejně jako každý psychiatr není vrah, i když se to tak u Hannibala ukázalo být 😀

        • Hele – aby to špatně nevyznělo… 🙂 Prostě jsou pár stran intimity atp., která podle názoru mnohých přesahuje nějakou čistě přátelskou úroveň. Vždy však záleží, jak si kdo definuje rozdíl mezi přáteli a partnery. Je podle mě hloupost vidět tuto hranici zrovna jen v sexuálních aktivitách… Ale tento vztah je nesexuální, čistě romantický (po 3. sérii potvrzeno Fullerem). Proto pokud je pro někoho předěl mezi přátelstvím a parnerstvím sex, pak jsou přáteli… Tím se ale odstřihne celá řada asexuálních vztahů, které zainteresovaní jedinci za přátelství nepovažují 😉

          • Tu dlouhou pauzu bez odpovědi jsem nechtěl, abyste si vykládal jako zásadní nesouhlas se vším, co jste napsal. Kdysi jsem dokonce sesmolil dlouhou odpověď – čistě proto, abych zjistil, jak by se ta věc dala vyargumentovat -, ale pak jsem si uvědomil, že hraji až příliš velkého ďáblova advokáta. Tak jsem ji vymazal a nechal ten váš příspěvek stát na vlastních nohou. 🙂

            Že si každý tu hranici mezi přátelstvím a něčím víc tvoříme sami, souhlasím. Pořád si sice myslím, že fanoušci Hannibala – potažmo Fuller – v některých ohledech přestřelili, ale to už je na individuálním zvážení. Každopádně mě baví o podobných věcech občas dumat.

            EDIT: Jen sem kdyžtak ještě hodím odkaz na jedno video se záznamem přednášky Dana Savage, kde mluví o tomto tématu. Nejsou k němu titulky a kvalita zvuku je nevalná, ale třeba z toho někdo bude něco mít 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat