Jinde přidáno

4. 8. – Hlod 62

21. 4. (!) – Hlod 61

11. 4. – Hlod 60

24. 3. – Hlod 59

14. 3. – Hlod 58

Premiéry v hledáčku

Kingsman: Zlatý kruh

v kinech od 21. 9.

Seriálové tipy
Kontakt & FB

David Koranda

Jumpstar @ seznam.cz

——-

Facebook-logo-PSD

TOPlist

Oscaři 2016: Obvyklí podezřelí 1/2

Photo by Jonathan, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Rok se s rokem sešel, americká Akademie filmových umění vyhlásila nominace na Oscary a my… bychom si klidně mohli zopakovat vše, co jsme si říkali vloni. Novináři touto dobou napsali již tisíce článků o tom, že mezi nominovanými herci a snímky nejsou ani tak ti nejlepší z nejlepších, jako spíše ti, do jejichž oscarové kampaně produkující studia narvala nejvíce peněz; že mezi dvacítkou nominovaných herců podruhé za sebou není jediný člověk, co by nebyl běloch; že v kategoriích za režii, kameru, hudbu, scénáře atd. není jediná žena; že jediný příběh z kategorie nejlepších filmů, který se netočí výhradně kolem bílých mužů, je Šílený Max, a i s ním je to trochu na hraně; a že tedy celkový výběr nominovaných ve všech kategoriích opět odráží fakt, že z více než šesti tisíc hlasujících členů Akademie je 94 % bělochů, 77 % mužů a průměrný věk člena Akademie je 65 let. Tihle lidé prostě mají své oblíbené druhy herců, oblíbené žánry, kamarády z byznysu, a dokud jim to vše bude procházet, jen tak se měnit nebudou. Proto je otázkou, nakolik má cenu řešit, že nominace opět vypadají tak, jak vypadají.

Vím, že to zní zase jako takové brblání o diskriminaci, kterou třeba někdo nevidí, a já o ní přitom neustále žvaním, ale běžní diváci si možná ani neuvědomují, jak pestrý výběr letošní hollywoodská tvorba akademikům nabídla. Nejde tu tedy o ten často vytahovaný argument, že akademici měli do daných kategorií někoho nominovat jenom proto, že má tmavou pleť. Dokonce se ani nedá říct, že se letos rasově minoritní herci prostě nedostali ke kvalitativně tak dobrým rolím a projektům, aby si nominaci na nejvyšší filmové ocenění zasloužili. Ono se totiž zdá, že drazí akademici kvůli ne-bělošství NEnominovali spoustu lidí, kteří si to zasloužili; zdá se, jako by se černochům a dalším rasovým minoritám letos – stejně jako vloni a předchozích letech – zle a naschvál vyhýbali.

sica

Sicario: Nájemný vrah, Photo © Richard Foreman / Lionsgate, Freeman Ent.

– Režisér Ryan Coogler vymyslel, jak navázat na Rockyho a aktualizovat jeho příběh pro dnešní publikum. Natočil skvělý snímek Creed s výborným Michaelem B. Jordanem v hlavní roli. Kritika z něj byla unešená. A proto nominaci dostal jenom Sylvester Stallone, který se na projektu původně ani nechtěl podílet.

– Film Straigh Outta Compton byl nominován na hlavní cenu na Zlatých glóbech, scenáristických cenách SAG Awards a režisér F. Gary Gray si za svou práci oscarovou nominaci také zasloužil. Všichni černoši si ale mohli nasrat. Nominaci získali jen a pouze tři bělošští scenáristé, kteří film napsali.

– Naprostou tutovkou byl těsně před vyhlášením nominací Idris Elba za výkon ve filmu Beasts of No Nation, případně Will Smith s Gugu Mbatha-Raw za Concussion. Všichni tři odešli s nepořízenou.

– Benicio Del Toro v Sicariovi a Samuel L. Jackson v Osmi hrozných také podávají skvělé výkony. Ne že by si jich Akademici všimli.

– Stejně opomenuté zůstaly herečky Kitana Kiki Rodriguez a Mya Taylor z Transdarinky a režisér Spike Lee s jeho filmem Chi-raq, ve kterém podávají skvělé výkony Angela Bassett a Teyonah Parris.

– Snímky Dope a Holčičí parta ti slavní akademici také asi neviděli, protože proč by se pětašedesátiletí běloši dívali zrovna na takové filmy, že? Vždyť rozhodují o Oscarech, a u těch všichni ví, že kvalita filmového díla je až na posledním místě.

– O tom, že elegie za zemřelého Paula Walkera „See You Again“ ze sedmého dílu Rychle a zběsile získá Oscara za nejlepší píseň nikdo ani nepochyboval. Tohle byla tutovka. Jenže v písni vystupuje kromě Charlie Putha i černošský rapper Wiz Khalifa, takže pánové nedostali ani nominaci. Akademici přece rap oceňovat nebudou…

I nové Star Wars pohořely, a to částečně proto, že akademikům, kteří do kina nechodí, nebyla s předstihem a zdarma zaslána kopie DVD (to aby neunikly spoilery a záznamy filmu), takže chudáci nevěděli, o co jde; a částečně proto, že jde o příliš velkou produkci. Nenechte se zmást Šíleným Maxem a Marťanem, protože ti jsou tu jen díky jejich prestižním režisérům a oscarovým účinkujícím. Akademie stále nesnáší velkofilmy, jelikož jí přijdou jako plebejská zábava; nekvalitní srandička pro tupé masy, které nepoznají dobrý film – tohle totiž umí jen oni. Proto ostatně nebyla nominována ani ta Charlize Theron… Oscaroví voliči prostě nadále dávají přednost malým snímkům, jejichž hvězdy jsou ochotné za nimi dojíždět a povídat jim o nich. Na diváky sere pes.

Běžní diváci v reakci na všechna tato okatá přehlédnutí vytáhli na Twitteru rok starý hashtag #OscarsSoWhite a začali Akademii pekelně kritizovat. Samotnému se mi ale chce podivovat, z čeho byli tak strašně překvapení? Oscaři byli kvůli složení své komise extrémně vybělení již od svého založení před téměř sto lety. Byli a jsou tak hrozně neféroví, že si například afroameričtí umělci museli v roce 2001 založit vlastní ceny BET Awards. Ty sice nejsou ani zdaleka tak známé, prestižní a nemají takovou váhu, ale pořád lepší něco než nic. Jestliže coby Afroameričan nemáte šanci dostat Oscara, protože na ty se černoši a jiní rasově minoritní herci už ani nenominují, vezmete zavděk i upatlanou BET Award.

Photo by Rude Cech, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Velkou aféru ze složení nominovaných umělců nicméně nedělali jen obyčejní lidé. Do oscarové Akademie se na svém twitterovém účtu pustila i herečka Jada Pinkett Smith, „Umělci tmavé pleti jsou na Oscarech vítáni jen v tom smyslu, že mohou předávat ceny nebo bavit diváky zpěvem a vtipy. Akademici nás však jen výjimečně oceňují za naše umělecké úspěchy. Není už na čase, abychom se na této šarádě přestali podílet? Lidé s námi mohou zacházet jen tak, jak jim to sami dovolíme. Ve vší úctě a hluboce zklamaná, JPS.“

O pár dní později ji podpořil její manžel, Will Smith, když v rozhovoru pro pořad Good Morning America řekl, „Diverzita je podle mě jednou z úžasných amerických vlastností. Tolik různých lidí z tolika různých míst se mixuje a míchá v tom našem skvělém americkém guláši. Z mého úhlu pohledu  Hollywood představuje a vytváří obraz téhle různorodé krásy. Myslím, že je mou povinností chránit a bojovat za ideály, které tuhle zemi a celou hollywoodskou komunitu dostaly na vrchol. […] Jistě, všichni letos nominovaní herci jsou skvělí a nominaci si zasloužili, ale přijde mi, že celkově se vývoj Hollywoodu otočil nazpátek. Když se podíváte na osmičku nominovaných filmů, zjistíte, že se v ní odráží složení Akademie. Akademie v sobě odráží zbytek filmového průmyslu. A filmový průmysl zase odráží zbytek Ameriky. Mám pocit, jako bychom v naší zemi dělali krok zpátky směrem k rasovému a náboženskému rozdělování a disharmonii.“ A Smithovi zdaleka nebyli jediní.

V průběhu několika dní se k Jadě přidala i řada dalších celebrit s vlastními prohlášeními:

Photo by Loren Javier, Flickr, CC BY-ND 2.0

– Producent filmu Straight Outta Compton Will Packer na Facebook napsal, „Svým kolegům z Akademie bych rád sdělil, že už se konečně musíme polepšit. Tečka. Zbytek světa se na nás dívá, jako bychom měli duto v hlavě, protože se píše rok 2016, a my se jim ve vší trapnosti snažíme prodat myšlenku, že vrcholů filmového umění za celý loňský rok dosáhli jen samí běloši. Opakuji, že je to trapné. Je to nefér vůči umělcům tmavé pleti, kteří do svého umění investovali veškeré síly, naprosto se do něj ponořili, a odvedli sakra dobrou práci. A nefér je to i vůči hercům bělošským, vůči bílým scenáristům, producentům a režisérům, kteří se pustili se stejnou vervou do vlastních projektů, jejichž kvalitu nyní zpochybňuje nerozumnost a nelegitimnost oscarových nominací.“

– Režisér Spike Lee se přibližně týden po vyhlášení nominací zařekl, že na udílení cen na protest nepůjde. „Jak je možné, že je už dva roky po sobě všech dvacet nominovaných lidí v hereckých kategoriích samý běloch? Ostatní kategorie raději nechejme stranou. 40 herců za dva roky, a všichni jsou bílí jako lilie? To jako neumíme hrát? Si děláte prdel, ne? […] Já to vidím tak, že ten skutečný boj se neodehrává na Oscarech, ale v kancelářích výkonných manažerů a šéfů studií a televizních stanic. Právě tam sedí klíčníci od tohodle průmyslu, kteří rozhodují o tom, co se bude točit, a co poletí na smeťák. Pravdou zůstává, že my v těch kancelářích dodnes nesedíme. Jenže dokud tam minority alespoň trochu zastoupené nebudou, oscaroví kandidáti zůstanou takhle vybělení.

Reese Witherspoon, napsala na své facebookové stránce, „Moc mě zklamalo, že oscarové nominace přehlédly tolik skvělých filmů, filmařů a hereckých výkonů. Kvalitu všech těchto snímků sice nic neumenší, ale jejich tvůrci si zasloužili uznání.“

Photo by hobvias sudoneighm, Flickr, CC BY 2.0

Don Cheadle poňoukal na Twitteru moderátora oscarového večera Chrise Rocka, když mu psal, „Hele, Chrisi, snad na sebe na Oscarech narazíme. Prý tam letos budu parkovat auta.“

Idris Elba na to šel přes chybějící pracovní možnosti, které by pomohly hercům se vypracovat, a zahrnul přitom nejen černošskou komunitu (která na sebe během celé téhle oscarové šarády strhla největší díl pozornosti): „Musíme se rozhlédnout kolem a kolem a uvědomit si, kdo má jakou kariéru. Kdo filmy a seriály tvoří, komu je umožněno v nich vystupovat, a když už se tam objeví, v jakých je to rolích. Je na místě se ptát, jestli černoši náhodou nehrají většinou jen drobné kriminálníky. Jak často dostávají ženy i jiné role než přítelkyň a milenek, co si jen vzdychají po hlavních hrdinech. Jak často jsou homosexuální postavy pouhými stereotypy? Jsou tělesně postižení lidé vůbec někdy vidět?

– Rapper Ice Cube, který stojí za nenominovaným hitem Straight Outta Compton, řekl v rozhovoru u Grahama Nortona, „Na Oscary nepůjdu, protože jsem tam nikdy nechodil. Člověk nemůže bojkotovat akci, na kterou ho nikdy nezvali. […] Jinak si ale myslím, že nemá smysl se kvůli téhle věci kdovíjak rozčilovat. My netočíme filmy pro lidi z průmyslu, ale pro fanoušky, pro obyčejné diváky. Jestli nám lidi z průmyslu dají nějakou sošku, jestli nás pochvalně poklepou po zádech, to je sice hezké, ale rozhodně na tom až tolik netrváme. Nám za ten film tleskali naši fanoušci kmenoví, ale i ti občasní, a dokonce i lidi, co si mysleli, že by je takovýhle film nikdy nezajímal. Starší generace díky tomu filmu pochopily, proč jsme dělali takovou muziku, jakou jsme dělali, a mladší lidi se naučili něco málo z historie. Už takhle jsme za ten film sklidili hrozně moc chvály. Proč bychom se měli čertit, že nám teď jedna z mnoha dalších akademií nebo svazů taky neřekla, že jsme dobří? To je, jako bychom si zoufali, že máme na dortu málo polevy.“

George Clooney na Akademii nenechal nit suchou: „Když si zavzpomínáte, jak to vypadalo třeba i jen před deseti lety, akademici na tom pořád byli relativně dobře. Jen si vzpomeňte, kolik výborných afroamerických herců si vysloužilo nominaci. Určitě jde i o to, že jde nejenom o výběr nominovaných, ale také o pracovní možnosti, které se minoritním hercům u filmu nabízejí. Obzvláště u těch kvalitních jich je pomálu. […] Podle mě tedy mají afroameričtí herci naprostou pravdu v tom, že je filmový průmysl jako celek velmi špatně reprezentuje. To je fakt.

Photo by Leah Lockheart, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Jen se podívejme na některé z bývalých nominovaných. Kolem roku 2004 jsme měli Dona Cheadla nebo třeba Morgana Freemana, a teď má člověk najednou pocit, jako by se vývoj zvrátil zpátky. Vždyť oscarová Akademie přehlédla tolik skvělých výkonů! Minimálně čtyři filmy si letos zasloužily nějaké nominace: Creed mohl dostat více nominací, Will Smith si také mohl jednu odnést za Concussion, Idrise Elbu obrali za Beasts of No Nation a i Straight Outta Compton jich měl posbírat více. A vloni byla naprostá nehoráznost, že nominaci nezískala Ava DuVernay za Selmu. Upřímně by ale Hollywood měl nabízet mnohem více příležitostí. Každoročně by se mělo natočit dvacet, třicet, klidně i čtyřicet filmů, které by byly natolik kvalitní, že by je Akademie mohla zvážit na nominace. A teď mluvím jen o Afroameričanech. U Hispánců je to ještě horší. Musíme se prostě polepšit. Dříve nám to šlo lépe, ale nějak jsme zaspali dobu.

Lupita Nyong′o psala na Instagramu hlavně o tom, že je zklamaná, „Zklamalo mě, jak neinkluzivní jsou letošní nominace na ceny Akademie. Přemýšlím o podvědomých předsudcích a o tom, podle čeho se v naší kultuře určuje a hodnotí prestiž. Tyto ceny by ani tak neměly definovat podobu umění v naší společnosti, jako spíše reprezentovat různorodou směsici toho nejlepšího, co nám současné umění může nabídnout. Stojím po boku mých kolegů, kteří volají po změně, po rozšíření palety vyprávěných příběhů a po uznání umělců, kteří tyto příběhy vypráví.“

David Oyelowo si také přihodil polínko do ohně, když řekl, „Tato instituce nijak neodráží svou prezidentku. Sám jsem členem oscarové Akademie, ale ona neodráží ani mě. Oscaři absolutně nereprezentují tento národ.

Video s českými titulky naleznete na TOMTO odkaze na Titulkometu.

Takže… Prezidentkou oscarové Akademie sice je černoška Cheryl Boone Isaacs, letos bude show uvádět černošský bavič Chris Rock, mezi nominovanými režiséry je Alejandro González Iñárritu, mezi nominovanými dokumenty například What Happened, Miss Simone? a mezi filmy zase Zmrtvýchvstání, v němž se ve vedlejších rolích a v komparzu objevuje spousta amerických indiánů, nicméně to všechno jsou jenom okrajové detaily, které v globálu nic moc neznamenají. Isaacs a Rock jsou nepovedenou snahou akademiků nevypadat tak strašně blbě, na dokumentárních filmech nikomu nezáleží a i ti indiáni ze Zmrtvýchvstání jsou upozaděni DiCapriem, Hardym a deseti dalšími odvětvími, která místo nich byla nominovaná.

Opakuji ale, že se všechna opomenutí – ať už zamýšlená, nebo náhodná – dala čekat. Protože staré psy novým kouskům nenaučíte. A jelikož je hlasování anonymní (stejně jako si anonymitu uchovává i většina hlasujících členů Akademie), nikdo ani necítí tlak se ty nové kousky učit. Oscaroví akademici absolutně nemají přehled o tom, co se ve světě filmu děje. (Což není nadsázka – například Carol letos jen málokdo z nich dokoukal, protože jim přišla nudná.) Pokud se jim nějaký film nestrčí přímo pod nos, tak ho neuvidí, a i když ho dostanou na DVDčku, stejně se na něj kolikrát ani nekouknou, a raději si počkají, až za nimi přijedou hvězdy daného snímku, aby jim řekly, jak skvělý výkon v něm podaly.

Photo by TRF_Mr_Hyde, Flickr, CC BY 2.0

Akademici maximálně sledují a oceňují ty filmy, které se jim líbí, které je zajímají, které je samotné oslovují. Filmy, s jejichž hvězdami by se nejraději sami potkali na nějakém oscarovém večírku. A podle toho se odvíjí i výběr kandidátů, do kterých se studia uvolí investovat a kterým rozjedou zákulisní oscarové kampaně. Jak to ostatně popsala členka Akademie Penelope Ann Miller, „Mně osobně se film Beasts of No Nation velmi líbil a stejně tak i Idris Elba v něm. Jen si myslím, že ten snímek nevidělo moc lidí. To se prostě stává. Straight Outta Compton byl také skvělý film, ale ten podle mě zase ztratil spoustu voličů z řad starších akademiků.“

Nedávno jsem v restauraci Art’s Deli narazil na několik svých kolegů z Akademie. Všichni to byli muži, všichni nad 70 let, všichni běloši. S výjimkou jednoho jediného se během konverzace přiznali, že se ani neobtěžovali dívat na výborný snímek F. Garyho Graye Straight Outta Compton. A ten jeden, který ho viděl, nad ním pouze mávnul rukou a suše pronesl, „Na mě to až příliš rámusilo. Ani jsem to nedokoukal.“

– Rod Lurie, člen oscarové Akademie v článku z The Hollywood Reporter

Cheryl Boone Isaacs si tak může vydávat prohlášení, v nichž se bude kát za nedostatečnou inkluzivnost nominovaných herců a hereček; může od rána do večera žvanit o tom, že vina za tak strašně monochromatické nominace a výherce neleží na Oscarech, ale na filmovém průmyslu jako takovém; a její kolegyně Dawn Hudson, CEO Americké filmové akademie, může vykládat o „krizovém bodu“ a „potřebě změny“ a „využití krize“… ale to všechno jsou jenom zástěrky. Dokonce i ty avízované apokalyptické změny v hlasování a složení Akademie, které byly v pátek 22. 1. oznámeny tisku, toho příliš nedocílí.

Abychom věděli, o čem je řeč, uvedeme si zde tu nejzásadnější část dopisu, který Akademie rozesílala svým členům a který režisérka Ava DuVernay uveřejnila na Twitteru: „Již za pár měsíců vstoupí v platnost nová pravidla, podle nichž bude mít každý nový člen Akademie právo volby pouze na deset let, a pokud během této dekády nebude aktivním členem filmového průmyslu, o tuto výsadu přijde. Všem členům, kteří obdrží hlasovací právo ve třech desetiletých hlasovacích obdobích, nebo kteří vyhráli či byli nominovaní na ceny Akademie, toto právo zůstane nadosmrti. Tato pravidla budou retroaktivně aplikována na všechny stávající členy. Jinými slovy, pokud některý člen nebyl za posledních deset let aktivní, stále je možné, že si hlasovací právo uchová. Kdo nebude vyhovovat požadavkům aktivního statutu, získá status emeritního člena Akademie. Emeritní členové nebudou platit poplatky, nebudou volit, ale jinak si uchovají všechny výhody členství. Věříme, že budou i nadále dostávat předčasné kopie filmů. Všechny výše zmíněné změny se netýkají letošních Oscarů.“

Photo by WBEZ, Flickr, CC BY-NC 2.0

Kdo umí číst přechytřele napsaná prohlášení, tomu už asi došlo, že daný text poskytuje spoustu možností, jak se novým pravidlům vyvléknout (co to znamená být aktivní ve filmovém průmyslu?). Nic moc se tedy měnit nemusí a na této frontě pravděpodobně ani nebude. V amerických médiích se sice šíří uplakané e-maily několika akademiků, kteří kvůli dlouholeté neaktivitě již brzy přijdou o hlasovací právo, ale v tomto případě bych spíše řekl, že jde jen o nafouklou bublinu.

Například Tab Hunter si postěžoval magazínu Hollywood Reporter, „Zcela jasně jde o špatně zamaskovaný pokus zbavit se starších bílých voličů – páteře tohoto průmyslu – a udělat tak místo politicky korektním mlaďochům.“ Taba znáte, ne? Toho čtyřiaosmdesátiletého herce, který naposledy pracoval v roce 1992, ale nejvíce se mu dařilo v padesátých letech…? Taba Huntera, toho herce z filmů Damn Yankees!, Lust in the Dust, Polyester nebo z druhé Pomády…? Tenhle pán je přece odborník, vysoká inštance. Ten se vyzná. Ten určitě pravidelně chodí do kina a viděl přinejmenším všechny nominované filmy. Určitě se z profesního zájmu podíval na ten oceňovaný snímek Holčičí parta o skupině černošských kamarádek z jednoho pařížského předměstí. Coby odborník určitě viděl Transdarinku. Určitě si alespoň na Youtube pustil tu písničku od Wiz Khalify a na Netflixu si přehrál Beasts of No Nation. To přece musel, ne? Vždyť je to Akademik, člen oscarové komise! Kdo jiný, když se on, by měl mít přehled o tom, co se ve světě filmu děje, aby to mohl náležitě, uvědoměle a spravedlivě hodnotit? … KLIK

Mnohem uvěřitelnější a podstatnější se zdají sliby o dvojnásobném navýšení počtu žen a rasově minoritních členů Akademie, k němuž má dojít postupně mezi lety 2016-2020. Jak jsme si říkali, z šesti a půl tisíc akademiků je 94 % bělochů a 77 % mužů. Dvojnásobné navýšení by tedy mohlo dopomoci k tomu, aby oscarová volební komise začala složením odpovídat obyvatelstvu Ameriky a aby díky své jednolitosti stále nevybírala ty samé druhy filmů a herců. Ale to vše teprve ukáže čas. Letošek a následující rok, dva, možná tři jsou pořád zabité (o minulosti raději ani nemluvě).

Photo by Derek Kex, Flickr, CC BY 2.0

Oscary zatím převážně volí staří bílí muži, kteří mají rádi, když jim jejich oblíbení hollywoodští tvůrci lezou do zadku, a podle toho ty ceny také vypadají. Herce a herečky tmavé pleti nominují jednou za uherský rok, a to jen, aby se neřeklo. Filmy s ženskou tematikou nemají šanci uspět, protože Akademii jako celek neosloví. Animované filmy a žánrové filmy (horory, sci-fi, fantasy atd.) se až na výjimky nevolí, protože akademikům přijdou pod jejich úroveň. Blockbustery si musí nechat zajít chuť, a to i tehdy, když jsou tak kvalitní jako Temný rytíř. I Zkrocená hora, ač byla ve svém roce jasným favoritem v kategorii o nejlepší film, absolutně neměla šanci uspět, protožeheterácké dědky párek teplých kovbojů vážně nezaujme.“ A když odhlédneme od veškerých minorit, ani skvělí herci často nemají šanci dočkat se ocenění, pokud si oscarové voliče nebudou náležitě předcházet. Proto například Alan Rickman, Gary Oldman nebo Johnny Depp nikdy nedostali Oscara – neměli zapotřebí lézt do zadku bandě zpátečnických hollywoodských hrdopýšků.

Nicméně samotné oscarové kampaně a lezení do zadku by mi ani tak nevadilo, pokud by ona oscarová Akademie měla pestré složení; pokud by se skládala z lidí s různými zájmy, různými životními pozadími; různými filmovými preferencemi. Jenže pokud ty slavné Oscary volí – a volit ještě dlouho bude – tlupa páprdů bez širšího rozhledu a chuti poznávat, s čím se zatím příliš nesetkávali, nemůžeme se divit, že ty nominace vypadají rok od roku tak strašně. Strašně stejně. Strašně jednobarevně.

Za mě osobně tyhle ceny prostě nemají žádnou váhu. Jsou v podstatě na rovni Kids Choice Awards (volí je děti), Teen Choice Awards (volí je teenageři), BET Awards (ano, to jsou ty ceny pro černošské umělce), Latin Grammy Awards (ceny pro latinskoamerické zpěváky), Zlatým glóbům (volí je komise devadesáti zahraničních novinářů) nebo třeba cenám všemožných profesních cechů – scenáristických, režisérských, hereckých, střihačských atd. Oscaři jsou jednou z mnoha cen, které si volí určitý segment populace, a které jsou určené pouze danému segmentu lidí, umělců, diváků. Proto bychom je měli přestat brát za pomyslný vrchol filmového umění. Měli bychom je přestat zbožšťovat. Ani jedno si totiž nezaslouží.

Photo by Jin, Flickr, CC BY 2.0

—————

Korekce: Lucifrid

—————

9 komentářů u Oscaři 2016: Obvyklí podezřelí 1/2

  • Dobrý den,
    vidím drobný logický zmatek:
    Píšete, že „je hlasování anonymní (stejně jako si anonymitu uchovává i většina hlasujících členů Akademie)“ a že „Carol letos jen málokdo z nich dokoukal, protože jim přišla nudná.“
    Jak to můžete vědět, když ty osoby jsou anonymní? Kdo se těch anonymů ptal?

    • Zdravím, skvělá poznámka. Článek už byl takhle dlouhý jako týden, takže jsem v určitých místech některé věci příliš nerozváděl. Konkrétní složení členů Akademie a způsob hlasování proto zůstaly jen naťuknuté. Samotné hlasování je naprosto anonymní, to ano, a členové jsou anonymní především v tom smyslu, že běžný divák nemá příliš ponětí, kdo přesně volební právo má, a kdo ne.

      Zmínka o Carol pochází z tohoto článku. Lidé uvnitř byznysu ví, kdo je kdo. A tihle lidé se spolu o Oscarech baví. Když se pak jakákoliv zpráva dostane ven, něco zůstává u neověřené šuškandy, něco málo se do médií dostane v podobě rozhovorů a krátkých citátů, ale celkově se tu, pravda, chytáme stébel.

      Samotnému mi ale nepřijde až tolik neuvěřitelné, že by přinejmenším někteří akademici Carol otráveně vypnuli v půlce, ale pak při meet & greet schůzce namlouvali Cate Blanchett, jak je úžasná, a třeba ji i nominovali, protože na ně byla tak strašně milá…

      EDIT 25. 1.: Právě jsem na stránkách Hollywood Reporter narazil na tento článek oscarového akademika Roda Lurieho, ze kterého vyjímám následující odstavec: „The other day I ran into several of my fellow Academy members at Art’s Deli. All men, all 70 or older, all white. Each but one said they didn’t even bother watching F. Gary Gray’s terrific Straight Outta Compton. The one who had seen it dismissed it with a wave of the hand. „Too loud for me,“ he said in full-on Larry David mode. “I didn’t make it all the way through.”“ Brzy ho nejspíš přidám do těla článku 🙂

  • Osobně nemám rád, když se odsuzují lidi staršího věku. Každý rok je psáno na mnohých webech o věkovém průměru hlasujících. Nikdy a nikde jsem se nedozvěděl, kolik starších lidí zaslalo svůj hlas, kolik z nich volilo klasické snímky nebo moderní. To, že je někomu přes 60 nemusí nutně znamenat, že musí být konzervativec, sledující pouze „ Sever proti Jihu“. Možná tomu kladu asi velký důraz, ale je to jen cena. Film může být úspěšný i bez Oscara a mnoho jich také je. Je s podivem, proč v USA nevzniklo konkurenční ocenění, možná takový Zlatý Glóbus by mohl jednou takovým být.

    • Konkurenční ocenění existují, ale je jich tolik, že se mezi nimi rozmělňuje jejich důležitost tak, až se v porovnání s Oscary všechny jeví nedůležité. To máte Zlaté glóby, Emmy, SAG, PGA, DGA a ceny dalších cechů, Kids Chose Award, Teen Choise Award, People´s Choise Award, ceny z desítek různých festivalů… Než se herec dostane k Oscarům, které jsou na konci „sezóny udílení cen“, může mít na kontě klidně i stovku jiných hereckých sošek a ocenění.

      S tím věkem s vámi souhlasím v tom smyslu, že se i mně ageismus hnusí. O tom, jak se Hollywood chová ke starším hercům a herečkám, si do budoucna chystám samostatný článek. Jenže tady se nebavíme o diskriminaci starších lidí ani pochybách o jejich mentálních schopnostech. Řeč je o profesní zodpovědnosti úzké skupiny hlasujících členů filmové akademie, kteří mají ohromný vliv na veřejné mínění a filmový průmysl obecně. Já se na to tedy dívám z druhé strany: Nebudu chování akademiků omlouvat jen proto, že „se narodili v jiné době, tak pro ně mějme pochopení“. Jestliže mají hodnotit současnou tvorbu, nemohou žít v minulosti.

      Což někteří z nich nedělají. V hlavičce nahoře je hned polovina herců starší 65 let, kteří jsou stále aktivní v průmyslu a ty nenominované filmy podle mě i viděli. Clint Eastwood musí mít bezva přehled, Morgan Freeman nebo George Miller jakbysmet. Robert Redford teď rozjel nový ročník Sundance, jehož nabídka filmů by se od té oscarové nemohla více lišit. ALE… Ze všech vyjádření, krátkých citátů, ze všech indicií o přemýšlení a chování starších oscarových Akademiků jasně vyplývá, že tihle lidé celkově nemají přehled, že se na filmy, které je samotné neodráží, často ani nedívají, že se nezajímají o to, o co by jako oscaroví voliči měli. Možná je to jejich věkem, možná dobou, v níž vyrůstali, možná neochotou se měnit, podvolovat se požadavkům nové doby. Co já vím. Nicméně je otázkou, jestli by takovíto lidé – v tak vysokých počtech – měli volit nejvyšší filmové ocenění v Hollywoodu. Ocenění, které má reprezentovat americkou kinematografii jako celek. Ta nová oscarová volební pravidla by ale situaci mohla pomoci, tak uvidíme 🙂

  • Zrovna třeba Carol je hodně dobře natočenej film, kde neni třeba dialogů. Cate s Rooney to naprosto zabily, ale očividně vyjdou s prázdnou a to samý i Tedd. Bohužel.

  • Tady jsem si dovolil, z vlastní zahrádky: http://titulkomet.cz/snl-filmove-ceny/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.