Premiéry v hledáčku

Kubo a dvě struny

v kinech od 6. 10.

ku

Seriálové tipy

Kontakt & FB

David Koranda

Jumpstar@seznam.cz

——-

Facebook-logo-PSD

Internetoví kamarádi

GA thumb

fassy banner

TOPlist

Herci a herečky 22/47: Alternativní cesty – Modeling

Photo by Sabine Mondestin, Flickr, CC BY 2.0

Hollywoodským studiím jde v první řadě o to, aby na filmech vydělala. Diváky nejvíce lákají herci a herečky. Ergo studia na své filmy nejvíce lákají diváky pomocí herců a hereček. Mnohem obecněji jim ale jde jen o známé tváře. Člověk nemusí být kdovíjak nadaný umělec, aby v Hollywoodu prorazil. Stačí být dostatečně známý na to, aby na svůj ksicht lákal fanoušky. A sláva zdaleka není omezená jen na továrnu na sny. Velmi realisticky se tedy můžete vypracovat v nějakém docela jiném oboru, a jakmile dosáhnete určité úrovně věhlasu, Hollywood po vás sám sáhne. Ve vlastním zájmu vám dohodí agenta, manažera, práci a z vás se najednou téměř přes noc stane herecká hvězda. Pojďme se nyní podívat, z jakých různých odvětví tito „externí“ herci většinou pochází.

Celý příspěvek

Herci a herečky 21/47: Alternativní cesty – Nepotismus

Jak prorazit – Alternativní možnosti

Doposud jsme se v tomto článku více méně bavili o základním, výchozím případu neznámého herce, který začíná na zelené louce. O případu obyčejného člověka, který má (ale mít nemusí) herecké vzdělání a zkušenosti a který přijede do Hollywoodu, aby prorazil v zábavním průmyslu a došel v něm celosvětové slávy. Zároveň jsme si ale několikrát naznačovali, že stát se v americké továrně na sny známou osobou se dá i jinak, že onen klasický postup od školy přes hledání agenta a docházení na konkurzy až po neustálé odmítání, se dá obejít. Nyní tedy nastal čas podívat se, jak si člověk může v Hollywoodu udělat jméno, aniž by se musel tolik snažit. A hned na prvním místě si uvedeme taktiku zdaleka nejrozšířenější:

Celý příspěvek

Kinga Tóth, básně

Kinga Toth - photo

Photo © Kinga Tóth

Díky pravidelné účasti na přípravách Pražského mikrofestivalu jsem každý rok ve styku se současnou světovou experimentální poezií. A pokud si vybavíte básně Jamese Cumminse, které byly před dávnou dobou na Jumpspaceu publikovány, rád tyto stránky využívám k tomu, abych se o nějaké ty překlady básní podělil. Většina z nás na něco takového ostatně asi jen tak nenarazí. Nyní tedy nastala ta pravá chvíle, abych zde představil maďarskou básnířku Kingu Tóth.

Kinga se kromě psaní básní věnuje i filologii, dále pracuje jako komunikační specialistka, redaktorka uměleckého časopisu Palócföld, lektorka německého jazyka a literatury, působí jako jedna z vedoucích členek Asociace mladých spisovatelů Józsefa Attily a vedoucí skupiny Tóth Kína Hegyfalu. V první řadě se však věnuje (zvukovému) básnictví a ilustracím. Obzvláště její vizuální poezie na sebe upoutala značnou pozornost publikací v literárních časopisech a na internetových portálech, z nichž za zmínku stojí Palócföld, Argus či Irodalmi Jelen. Její díla byla uvedena v Maďarsku i u nás, například na výstavách v Tat Gallery, Hall of Fine Art, Bejárat Galéria, na festivalu Sziget nebo na mezinárodních uměleckých projektech v Havířově a Štýrském Hradci.

Celý příspěvek

John Corvino, „Co je morálně špatného na homosexualitě“

Photo by Mel Green, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Kdykoliv člověk na internetu narazí na nějaký článek nebo video s LGBT tematikou, může si být jistý, že na něj v sekci komentářů vykoukne důvěrně známá směsice negativních reakcí (ony jsou samozřejmě i samotné obsahy článků leckdy dost výživné). Jde o dokola se opakující výtky o nepřirozenosti, škodlivosti a exhibicionismu, čas od času smíchané s ostrými, zesměšňujícími či umenšujícími nadávkami a spekulacemi o morální pokleslosti, úchylkách a nebezpečí pro děti, rodinu a společnost celkově. Příchuť náboženství tyto komentáře v našich internetových končinách zpravidla nemívají, ale občas se objeví i ty. Je to stále to samé, dokolečka dokola, a lidem už se o těchto věcech nechce debatovat. Jedni jsou pro, druzí proti, a pokud někdo není opravdu hodně motivovaný nebo nemá osobní želízko v ohni, nechce se mu v komentářích přít s anonymy a dokola se mlátit po hlavě stále stejnými argumenty. Beztak to vždycky skončí stejně. Jenže tohle je škoda.

Celý příspěvek

Scott Mendelson, „Jak Adam Sandler, Robin Williams a filmy jako Ted 2 pomohly legalizovat homosexuální sňatky“

queer

Queer as Folk, Photo © Showtime Networks

Kolem jedné ze základních myšlenek článku Scotta Mendelsona, který byl publikován krátce po premiéře druhého Médi v roce 2015 v časopise Forbes, jsme již kroužili kdysi dávno v kánonovitém článku o hollywoodské homofobii: Filmy jako Modlitby za Bobbyho, Stejná srdce, Single Man či seriály Queer as Folk, Láska je láska nebo Looking jsou sice skvělé, protože rozpracovávají důležitá společenská témata týkající se homosexuální menšiny, ale kvůli svému jednotnému zaměření právě na tato témata se na ně kromě homosexuálů a hrstky jiných fajnšmekrů skoro nikdo nedívá. Společenský dopad, po němž většina z nich tak touží, je tedy v jejich případě téměř nulový.

Celý příspěvek

Michelle Garcia, „Proč se tolik herců stále nemůže přiznat k homosexualitě“

Photo by Marco Fieber, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

V minulém ÚTESovském článku jsme dali prostor herci Jasonu Stuartovi, aby nám popsal své zkušenosti s hollywoodským dvojím metrem a názory na problematiku těchto tří článků z našeho jumpspaceovského Kánonu. Nyní věnujeme trochu času Stuartově známé Michelle Garcia, redaktorce magazínu The Advocate, která se na toto téma dívala ve svém úvodníku trochu z odstupu. Ve snaze vyjádřit se ke Stuartově dortové metafoře a zároveň zodpovědět otázku v nadpisu využila Garcia nově uveřejněné závěry výzkumu Národní komise LGBT herců a Williamsova Institutu z roku 2015.

Celý příspěvek

Jason Stuart, „Nejste bílý heterák? Tak to si v Hollywoodu skoro neškrtnete.“

Photo by Greg Hernandez, Flickr, CC BY 2.0

Jason Stuart je herec, kterého si asi z žádného filmu nevybavíte. Ani o jeho kvalitách nedokážu příliš napsat, protože zatím nedostal mnoho příležitostí ukázat, co v něm je. A nejspíš ani nedostane, protože mu už není dvacet ani třicet, a Hollywood do hlavních rolí najímá starší herce jedině tehdy, když už mají jméno a jsou schopní lákat davy. Stuart hrál jednu vedlejší roli v jednom vedlejším filmu Love Is Strange, mihnul se v jedné epizodě seriálu Sleepy Hollow, kdysi dávno se objevil v Policajtovi ze školky nebo v Gie, hrál v hoře kraťasů a zastal i hromadu všelijakých jiných pidiroliček. Podle jeho profilu na IMDb se vlastně zdá, že pracuje skoro neustále. Nikdy si ale neudělal jméno, nikdy se nevypracoval, nikdy ho nikdo pořádně neznal. Jason Stuart do kina zástupy fanoušků nikdy nelákal a lákat ani nebude.

Celý příspěvek

Herci a herečky 20/47: Cesta vzhůru – Platy IV/IV

Photo by chuckyeager, Flickr, CC BY 2.0

Krátce po uveřejnění Lawrencina textu se samozřejmě objevily hloupé komentáře typu, „Miliónů má, že neví, co s nima, a ještě by chtěla víc? Ta se fakt zbláznila,“ „Fňuk. Její problémy bych fakt chtěla mít,“ nebo, „Je to mizerná herečka, tak si víc ani nezaslouží,“ nebo můj oblíbený, „Další feminacistická kráva, co nesnáší chlapy. Ať se jde vy—.“ Lawrence samozřejmě nešlo ani tak o peníze, jako spíše o princip. A spíše než proti mužům je ten text namířený proti bojácnosti jí samé i některých dalších žen říct si o víc. Ale to musí být jasné asi každému, kdo tu esej přečetl. Protože ale lidé tak často buď odmítají číst, chtějí se svézt na vlně, nebo mají největší zájem o to našroubovat si na cizí slova vlastní názory (ať už se hodí, nebo ne), objevilo se i mezi Lawrencinými hereckými kolegyněmi a kolegy několik telátek, která cítila potřebu zabučet si pár nesmyslů do éteru. Za okamžik se na ty všechny názory podíváme. Nejprve si ale povíme jednu tematickou pohádku:

Celý příspěvek

Herci a herečky 19/47: Cesta vzhůru – Platy III/IV

Herečky k nezaplacení

Photo by Tax Credits, Flickr, CC BY 2.0

Na Hollywood se nedají tak docela aplikovat argumenty a závěry z celospolečenské debaty o nerovném platovém ohodnocení mužů a žen, argumenty o sedmasedmdesáti centech na dolar (ani to, jestli jsou takové debaty oprávněné či nikoliv). V Hollywoodu do platů totiž velkou měrou zasahují dvě věci: nabídky, které herci a herečky dostávají, a jejich následná obliba u diváků. Právě v nich je často zakopaný pes, a teprve od nich se platy odvíjí.

Celý příspěvek

Herci a herečky 18/47: Cesta vzhůru – Platy II/IV

Photo by Charis Tsevis, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

– Kdo na Jumpspace chodíte déle, asi budete mít díky článku o penězích představu o tom, jak vysokých platů mohou dosahovat televizní herci. Charlie Sheen si v posledních sezónách Dvou a půl chlapa vydělával dva milióny dolarů za díl, Přátelé a banda z Teorie velkého třesku milión a i v jiných pořadech se najdou další herci a herečky, kteří pobírají statisícové částky. Mark Harmon má plat $500 tisíc za každý díl Námořní vyšetřovací služby. To samé od šesté série i základní pětice herců a hereček ze Hry o trůny – představitelé Tyriona, Jamieho, Cersei, Jona a Daenerys. Katherine Heigl brala $150 tisíc za State of Affairs, Halle Berry to samé za Extant a Tea Leoni za Madame Secretary. Pokud ale nejste hvězdou dané šou a hrajete jen druhé, třetí, čtvrté housle, můžete být v televizi rádi, když si vyděláte pár tisíc za epizodu.

Celý příspěvek

1 2 3 8