Jinde přidáno

24. 3. – Hlod 59

14. 3. – Hlod 58

22. 2. – Hlod 57

10. 2. – Hlod 56

3. 2. – Hlod 55

Premiéry v hledáčku

Ghost in the Shell

v kinech od 30. 3.

Seriálové tipy

Kontakt & FB

David Koranda

Jumpstar @ seznam.cz

——-

Facebook-logo-PSD

Internetoví kamarádi

GA thumb

fassy banner

TOPlist

Herci a herečky 35/47: Povinnosti herců I/II

Co od herecké slávy čekat – povinnosti

Zrovna včera jsem zvracela. Zvracím vlastně docela často. Mám to z nervů. Jelikož jsem jak ten poník na matějské a nemám možnost se v práci zastavit, tak to prostě hrotím a tlačím se pořád dál a dál, až mi tělo nakonec samo řekne, „Jestli tu holku nepřinutíme, aby omdlela nebo alespoň hodila šavli, tak se nezastaví.“

– Jennifer Lawrence u Stephena Colberta, prosinec 2015

Celý příspěvek

Herci a herečky 34/47: Výhody herectví III/III

– Stejně tak občas celebrit využívají restaurace, bary a noční kluby, když si je k sobě zvou, aby se pak mohly kasat, jak se u nich daným herečkám a hercům líbilo. Za příchod a posezení u nich jim samozřejmě platí – třeba i desítky tisíc dolarů. Tuto metodu přivýdělku vymyslela Paris Hilton, s velkým úspěchem ji využívala Tara Reid s Lindsay Lohan a dnes na ní vydělává třeba Kim Kardashian.

Photo by Kristoffer Trolle, Flickr, CC BY 2.0

Celý příspěvek

Herci a herečky 33/47: Výhody herectví II/III

Photo by Moyan Brenn, Flickr, CC BY 2.0

– Vzhledem k tomu, že každé studio vlastní nějaká nadnárodní megakorporace, je pro herce velmi snadné zajistit si nějakou slevičku na výrobky z jakékoliv její vedlejší větve. Vzpomínáte, jak si Joel McHale domluvil u prezidenta Sony Pictures Television slevičku na novou televizi?

– Stejně tak je velmi snadné využít známého jména ke snadné rezervaci v restauracích, barech, hotelích apod. Akorát je třeba si uvědomit, že tahle výhoda je dvousečný meč, protože pokud jste známí až moc, je velmi pravděpodobné, že než vůbec stačíte dorazit na místo, zpráva o vašem příchodu se rozkřikne mezi personálem, dostane „ven“ a před vchodem na vás bude čekat banda paparazzi. Spousta umělců tyhle nepříjemnosti obchází všelijakými – z pohledu rezervaček samozřejmě kontraproduktivními – pseudonymy, ale i ty se už dostaly ven.

Celý příspěvek

Herci a herečky 32/47: Výhody herectví I/III

Co od herecké slávy čekat – výhody

Photo by Davide D’Amico, Flickr, CC BY-SA 2.0

Zatím jsme si v tomto článku povídali o historii herectví, říkali si, jak se může člověk v současném Hollywoodu hercem stát, co pro to má udělat, odkud herci pochází, a zmínili si pár přidružených témat. Vůbec jsme si ale nerozebírali, co herecká sláva lidem přináší, jaké výhody, nevýhody a povinnosti jsou s ní spojené. Lidé o tom, že by se stali slavnými celebritami, získávali všelijaké ceny a bavili se s dalšími známými osobnostmi, často sní. Aby také ne, když současná společnost přikládá takový důraz na slávu a věhlas, když z herců a dalších celebrit vytváří v podstatě bohy. Tedy vlastně světce a šlechtice, že?

Celý příspěvek

Oscaři 2017: Už je někdo zrušte

Photo by Alexander Justice, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

No, tak je tu máme zase. Opět. Znova. Zabte mě. Předem upozorňuju, že rozvolněná syntax a uvolněnej přístup k pravidlům pravopisu maj záměrně odrážet to, jak moc jsou mi letošní Oscaři volný. Na příští rok si chystám velký expozé o tom, jak fungujou oscarový kampaně, aby už nikdy nikoho nemohlo napadnout, že by v týhle frašce šlo o kvalitu filmovýho díla nebo že by se nezávisle hodnotily jakýkoliv objektivní skutečnosti. Letošní Oscaři, stejně jako všechny ostatní ročníky všech ostatních cen, jsou uplacenou šarádou, ve který se milionáři plácaj po zádech za výkony i nevýkony ve filmech, který nikdo neviděl a nebejt uplacený nominovaný na nějakou tu zlatou cetku, tak by se na ně nikdo ani nekouknul. On je ale vlastně nikdo vidět nemusel a nemusí, protože o to tady nejde. Jde o srdceryvný příběhy tvůrců, který se za velký prachy nakecaj oscarovejm komisím. O možnost sešlejch oscarovejch akademiků nechat si lézt do zadku od známejch hvězd a zavzpomínat na časy, kdy na nich samotnejch ještě záleželo. Oscaři jsou nablyštěný hollywoodský pozlátko. Interní večírek milionářský smetánky.

Celý příspěvek

Co nás naučil rok 2016 VI/VI

Režiséři ztrácejí kontrolu

Už v článku o filmové katastrofě jménem Fantastická čtyřka jsme si říkali, že hollywoodská studia v posledních letech sází stranou režisérů na jednu novou metodu najímání: Do režisérských seslí chystaných velkofilmů posazují blockbusterově nezkušené filmaře, kteří na ně udělali dojem svou prací na nějakém nízkorozpočtovém nebo ještě lépe nezávislém filmu.

Movies 2016 from Nikita Malko on Vimeo.

Celý příspěvek

Co nás naučil rok 2016 V/VI

Čína vystrkuje drápky II/II

„Čína“, Photo by Steve Webel, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Čínských společností, které spolupracují s Hollywoodem, je v současnosti již poměrně dost. Bona Film Group pomáhala dávat dohromady Marťana; DMG se podílelo na přípravě Loopera (a mimochodem právě tahle společnost si vydupala změnu Paříže na Šanghaj); Alibaba Pictures Group se zavázala v průběhu následujících tří let investovat v Hollywoodu 7,2 miliardy dolarů s cílem „přenést Hollywood do Číny“ a za tímto účelem již například odkoupila majoritní podíl akcií v distribuční společnosti Amblin, za níž stojí Steven Spielberg; Perfect World Pictures podepsalo půlmiliardovou koprodukční smlouvu se studiem Universal Pictures, v jejímž rámci bude v následujících pár letech  spolufinancovat a distribuovat na čínském trhu padesát hollywoodských filmů; a příkladů by se našel ještě nespočet. Zdaleka největším čínským investorem v domově amerického filmového průmyslu je ale Wanda Group – sto třiceti tisícihlavá čínská megakorporace vedená Jianlinem Wangem.

Celý příspěvek

Co nás naučil rok 2016 IV/VI

Čína vystrkuje drápky I/II

„Čína“, Photo by Steve Webel, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

V článku o tom, co nám přinesl rok 2015, jsme si v souvislosti s Čínou především psali, že tam, „žije přes miliardu lidí, a protože se tamnímu režimu nejspíš zalíbilo, jak se dá filmovou tvorbou lehce a nenápadně manipulovat masami, každý den se tam otevřou desítky nových kin [24, abychom byli přesní]. Ještě před pár lety byla Čína pro USA prostě jen jedním ze zahraničních trhů, zato dnes jde o druhý největší filmový trh na světě. A podle nejnovějších projekcí by se již v roce 2017 mohla vydrápat na první příčku [některé odhady jsou umírněnější a počítají s rokem 2018]. Americká studia mají z tamějších výdělků sice jen nějakých 20 % – když je dobrý den –, ale každý dolar dobrý. […] Není tedy divu, že se studia začala velmi snažit o to, aby se jejich filmy Číně líbily, a země je vpustila do svých kin (což se dělá třeba tak, že studia financují natáčené filmy v koprodukci s čínskými společnostmi). V roce 2016 nás tedy v návaznosti na celosvětový vývoj diváctva čeká ještě více asijských lokací, pozitivních čínských a jiných asijských postav atd.“

Celý příspěvek

Co nás naučil rok 2016 III/VI

Diváci unavení pokračováními

Photo by Guiseppe Zeta, Flickr, CC BY 2.0

V návaznosti na minulou část, kde jsme si povídali o velkofilmech a o tom, kdo na ně chodí nebo nechodí, je třeba dodat, že už ani ti mladí nejeví pořádně zájem o ty staré známé značky, o nekonečná pokračování dělaná bez rozmyslu, o neustálé přetáčení těch samých příběhů s těmi samými postavami. Je to sice ohromně podezřelé, ale oni i ti teenageři a mladiství kolikrát chtějí od filmů kvalitu a originalitu (alespoň v rámci možností) a nespokojí se jen tak s něčím. Nenechte se totiž mást bombastickými titulky o sedmimiliardových výdělcích studia Disney nebo 11,4miliardovými výdělky Hollywoodu celkově – americká kinematografie neměla moc dobrý rok.

Celý příspěvek

Co nás naučil rok 2016 II/VI

Zábavu a politiku není radno míchat

Krotitelé duchů, Photo © Columbia Pictures, Falcon

Dvě slova: Krotitelky duchů. Jestli jejich epický neúspěch něco dokázal, tak v první řadě to, že když se hollywoodští tvůrci až příliš horlivě hlásí k nějakému politickému směru, nedělá to dobrotu. V případě Krotitelek to byl feminismus – respektive jeho zvrácená mizandrická forma, která se v poslední době vydává za mainstream. A Krotitelky na něj doplatily. Odehnaly od sebe muže a ta jejich ublíženecká a zároveň štvavá kampaň k sobě ani nedokázala nalákat dostatečné množství žen. Internetový halas, na nějž se studio, herečky i režisér po katastrofálních výdělcích snímku odvolávali, byl jen zástěrka. Krotitelky vsadily vše, co měly, na rozvratnickou formu jednoho politického směru, vystavěly mezi sebou a fanoušky bariéru, a pak se ještě divily, že se přes ni většině diváků nechce lézt.

Celý příspěvek