Jinde přidáno

22. 9. – Hlod 43

15. 9. – Hlod 42

7. 9. – Hlod 41

Premiéry v hledáčku

Kubo a dvě struny

v kinech od 6. 10.

ku

Seriálové tipy

Kontakt & FB

David Koranda

Jumpstar@seznam.cz

——-

Facebook-logo-PSD

Internetoví kamarádi

GA thumb

fassy banner

TOPlist

Herci a herečky 25/47: Alternativní cesty – Baviči

Komediální scéna

V případě bavičů jde studiím o dvě věci: 1) Aby byli dostatečně známí a 2) aby byli dostatečně vtipní. Na rozdíl od modelek a modelů v případě bavičů není nezbytně nutné, aby všichni byli klasicky krásní. Důležité je charisma, schopnost rozesmát a široká fanouškovská základna. A kdo ví, pokud není bavič/ka úplné herecké poleno, může si třeba i maličkou rolí zadělat na slušnou vedlejší kariéru.

Photo by Sarah, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Celý příspěvek

Herci a herečky 24/47: Alternativní cesty – Zpěváci

Zpěvačky a zpěváci

Photo by Hernán Piñera, Flickr, CC BY-SA 2.0

Zpěvačky a zpěváci do určité míry hrají, ať už jsou součástí Hollywoodu, nebo ne, protože pravidelně vystupují ve svých videoklipech. A v těch už dávno nejde jen o to umět tancovat a otevírat pusu do playbacku. Současné videoklipy mají příběh, pracuje se v nich s vizuálními efekty a co se stopáže týče, často jsou i čtvrthodinové a delší. Jsou to v podstatě takové krátkometrážní filmy – považte například videoklipy k písním „Telephone“, „Paparazzi“ nebo „Alejandro“ od Lady Gaga, půlhodinový hudební mini-film „Runaway“ od Kanye Westa či obrazové album Lemonade od Beyoncé. Pokud v takovýchto projektech daný umělec sám vystupuje, může je také klidně použít jako návnadu na vedoucí konkurzů, kdyby chtěl přeskočit k herectví.

Celý příspěvek

Phil Klay, „Zpátky do boje“

Photo © Nakladatelství Plus, Albatros Media, Ilustrace David Švejda

Příští pondělí – tedy 19. 9. 2016 – vychází v albatrosovském nakladatelství Plus kniha Zpátky do boje od amerického spisovatele Phila Klaye, která je hned z několika důvodů výjimečná. Jednak jde o skvěle napsaný soubor dvanácti drsných povídek z prostředí americké invaze do Iráku rozebírající její dopad na psychiku vojáků a na místní obyvatelstvo. Také jde o knihu, která za svůj syrový realismus – sám autor je bývalý mariňák, takže při psaní čerpal z vlastních zkušeností – získala v roce 2014 americkou Národní knižní cenu v kategorii beletrie a cenu Johna Leonarda za nejlepší prvotinu. A v neposlední řadě tahle kniha vybočuje z řady ostatních děl tím, že za jejím překladem stojí moje maličkost.

Pokud by vás tedy zajímalo, jak invaze probíhala, co se vojákům honilo hlavou, jak to s nimi dopadalo po návratu domů a jaký vliv měla celá akce na ně i na místní obyvatele; pokud se vám nepříčí surový expresivní jazyk a realistické detaily, ze kterých člověku leckdy leze mráz po zádech; a pokud hledáte nějaké chytlavé čtení, které kombinuje drsnou akci se skvělou psychologickou propracovaností postav, dovolte mi uvést vám tu pár ukázek a zkusit vás ke knize nalákat. Pokud by se vám líbily, pár dalších najdete na oficiálních stránkách nakladatelství.

Celý příspěvek

Herci a herečky 23/47: Alternativní cesty – Sport

Sport

Photo by Russian Constructivism, Flickr, CC BY 2.0

Po sportovcích a nejrůznějších atletech Hollywood sahá buď ve chvíli, kdy shání někoho, kdo by se dokázal v dané roli správně hýbat, nebo v případě, že jen hledá nějakou zastrašující horu masa, od níž se ani neočekává, že by musela umět hrát. Obzvláště u záporáků v akčních výplaších se herecké umění příliš nevyžaduje a hory masa tam nejsou téměř nikdy na škodu. I u hrdinů ale namakaní sportovci najdou využití, protože Hollywood v poslední době preferuje jen jeden typ hlavního hrdiny – extrémně osvaleného bouchače.

Celý příspěvek

Herci a herečky 22/47: Alternativní cesty – Modeling

Photo by Sabine Mondestin, Flickr, CC BY 2.0

Hollywoodským studiím jde v první řadě o to, aby na filmech vydělala. Diváky nejvíce lákají herci a herečky. Ergo studia na své filmy nejvíce lákají diváky pomocí herců a hereček. Mnohem obecněji jim ale jde jen o známé tváře. Člověk nemusí být kdovíjak nadaný umělec, aby v Hollywoodu prorazil. Stačí být dostatečně známý na to, aby na svůj ksicht lákal fanoušky. A sláva zdaleka není omezená jen na továrnu na sny. Velmi realisticky se tedy můžete vypracovat v nějakém docela jiném oboru, a jakmile dosáhnete určité úrovně věhlasu, Hollywood po vás sám sáhne. Ve vlastním zájmu vám dohodí agenta, manažera, práci a z vás se najednou téměř přes noc stane herecká hvězda. Pojďme se nyní podívat, z jakých různých odvětví tito „externí“ herci většinou pochází.

Celý příspěvek

Herci a herečky 21/47: Alternativní cesty – Nepotismus

Jak prorazit – Alternativní možnosti

Doposud jsme se v tomto článku více méně bavili o základním, výchozím případu neznámého herce, který začíná na zelené louce. O případu obyčejného člověka, který má (ale mít nemusí) herecké vzdělání a zkušenosti a který přijede do Hollywoodu, aby prorazil v zábavním průmyslu a došel v něm celosvětové slávy. Zároveň jsme si ale několikrát naznačovali, že stát se v americké továrně na sny známou osobou se dá i jinak, že onen klasický postup od školy přes hledání agenta a docházení na konkurzy až po neustálé odmítání, se dá obejít. Nyní tedy nastal čas podívat se, jak si člověk může v Hollywoodu udělat jméno, aniž by se musel tolik snažit. A hned na prvním místě si uvedeme taktiku zdaleka nejrozšířenější:

Celý příspěvek

Kinga Tóth, básně

Kinga Toth - photo

Photo © Kinga Tóth

Díky pravidelné účasti na přípravách Pražského mikrofestivalu jsem každý rok ve styku se současnou světovou experimentální poezií. A pokud si vybavíte básně Jamese Cumminse, které byly před dávnou dobou na Jumpspaceu publikovány, rád tyto stránky využívám k tomu, abych se o nějaké ty překlady básní podělil. Většina z nás na něco takového ostatně asi jen tak nenarazí. Nyní tedy nastala ta pravá chvíle, abych zde představil maďarskou básnířku Kingu Tóth.

Kinga se kromě psaní básní věnuje i filologii, dále pracuje jako komunikační specialistka, redaktorka uměleckého časopisu Palócföld, lektorka německého jazyka a literatury, působí jako jedna z vedoucích členek Asociace mladých spisovatelů Józsefa Attily a vedoucí skupiny Tóth Kína Hegyfalu. V první řadě se však věnuje (zvukovému) básnictví a ilustracím. Obzvláště její vizuální poezie na sebe upoutala značnou pozornost publikací v literárních časopisech a na internetových portálech, z nichž za zmínku stojí Palócföld, Argus či Irodalmi Jelen. Její díla byla uvedena v Maďarsku i u nás, například na výstavách v Tat Gallery, Hall of Fine Art, Bejárat Galéria, na festivalu Sziget nebo na mezinárodních uměleckých projektech v Havířově a Štýrském Hradci.

Celý příspěvek

John Corvino, „Co je morálně špatného na homosexualitě“

Photo by Mel Green, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Kdykoliv člověk na internetu narazí na nějaký článek nebo video s LGBT tematikou, může si být jistý, že na něj v sekci komentářů vykoukne důvěrně známá směsice negativních reakcí (ony jsou samozřejmě i samotné obsahy článků leckdy dost výživné). Jde o dokola se opakující výtky o nepřirozenosti, škodlivosti a exhibicionismu, čas od času smíchané s ostrými, zesměšňujícími či umenšujícími nadávkami a spekulacemi o morální pokleslosti, úchylkách a nebezpečí pro děti, rodinu a společnost celkově. Příchuť náboženství tyto komentáře v našich internetových končinách zpravidla nemívají, ale občas se objeví i ty. Je to stále to samé, dokolečka dokola, a lidem už se o těchto věcech nechce debatovat. Jedni jsou pro, druzí proti, a pokud někdo není opravdu hodně motivovaný nebo nemá osobní želízko v ohni, nechce se mu v komentářích přít s anonymy a dokola se mlátit po hlavě stále stejnými argumenty. Beztak to vždycky skončí stejně. Jenže tohle je škoda.

Celý příspěvek

Scott Mendelson, „Jak Adam Sandler, Robin Williams a filmy jako Ted 2 pomohly legalizovat homosexuální sňatky“

queer

Queer as Folk, Photo © Showtime Networks

Kolem jedné ze základních myšlenek článku Scotta Mendelsona, který byl publikován krátce po premiéře druhého Médi v roce 2015 v časopise Forbes, jsme již kroužili kdysi dávno v kánonovitém článku o hollywoodské homofobii: Filmy jako Modlitby za Bobbyho, Stejná srdce, Single Man či seriály Queer as Folk, Láska je láska nebo Looking jsou sice skvělé, protože rozpracovávají důležitá společenská témata týkající se homosexuální menšiny, ale kvůli svému jednotnému zaměření právě na tato témata se na ně kromě homosexuálů a hrstky jiných fajnšmekrů skoro nikdo nedívá. Společenský dopad, po němž většina z nich tak touží, je tedy v jejich případě téměř nulový.

Celý příspěvek

Michelle Garcia, „Proč se tolik herců stále nemůže přiznat k homosexualitě“

Photo by Marco Fieber, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

V minulém ÚTESovském článku jsme dali prostor herci Jasonu Stuartovi, aby nám popsal své zkušenosti s hollywoodským dvojím metrem a názory na problematiku těchto tří článků z našeho jumpspaceovského Kánonu. Nyní věnujeme trochu času Stuartově známé Michelle Garcia, redaktorce magazínu The Advocate, která se na toto téma dívala ve svém úvodníku trochu z odstupu. Ve snaze vyjádřit se ke Stuartově dortové metafoře a zároveň zodpovědět otázku v nadpisu využila Garcia nově uveřejněné závěry výzkumu Národní komise LGBT herců a Williamsova Institutu z roku 2015.

Celý příspěvek

1 2 3 8