Jinde přidáno

11. 4. – Hlod 60

24. 3. – Hlod 59

14. 3. – Hlod 58

22. 2. – Hlod 57

10. 2. – Hlod 56

Premiéry v hledáčku

Wonder Woman

v kinech od 1. 6.

Seriálové tipy

Kontakt & FB

David Koranda

Jumpstar @ seznam.cz

——-

Facebook-logo-PSD

Internetoví kamarádi

GA thumb

fassy banner

TOPlist

Co nás naučil rok 2016 V/VI

Čína vystrkuje drápky II/II

„Čína“, Photo by Steve Webel, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Čínských společností, které spolupracují s Hollywoodem, je v současnosti již poměrně dost. Bona Film Group pomáhala dávat dohromady Marťana; DMG se podílelo na přípravě Loopera (a mimochodem právě tahle společnost si vydupala změnu Paříže na Šanghaj); Alibaba Pictures Group se zavázala v průběhu následujících tří let investovat v Hollywoodu 7,2 miliardy dolarů s cílem „přenést Hollywood do Číny“ a za tímto účelem již například odkoupila majoritní podíl akcií v distribuční společnosti Amblin, za níž stojí Steven Spielberg; Perfect World Pictures podepsalo půlmiliardovou koprodukční smlouvu se studiem Universal Pictures, v jejímž rámci bude v následujících pár letech  spolufinancovat a distribuovat na čínském trhu padesát hollywoodských filmů; a příkladů by se našel ještě nespočet. Zdaleka největším čínským investorem v domově amerického filmového průmyslu je ale Wanda Group – sto třiceti tisícihlavá čínská megakorporace vedená Jianlinem Wangem.

Celý příspěvek

Co nás naučil rok 2016 IV/VI

Čína vystrkuje drápky I/II

„Čína“, Photo by Steve Webel, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

V článku o tom, co nám přinesl rok 2015, jsme si v souvislosti s Čínou především psali, že tam, „žije přes miliardu lidí, a protože se tamnímu režimu nejspíš zalíbilo, jak se dá filmovou tvorbou lehce a nenápadně manipulovat masami, každý den se tam otevřou desítky nových kin [24, abychom byli přesní]. Ještě před pár lety byla Čína pro USA prostě jen jedním ze zahraničních trhů, zato dnes jde o druhý největší filmový trh na světě. A podle nejnovějších projekcí by se již v roce 2017 mohla vydrápat na první příčku [některé odhady jsou umírněnější a počítají s rokem 2018]. Americká studia mají z tamějších výdělků sice jen nějakých 20 % – když je dobrý den –, ale každý dolar dobrý. […] Není tedy divu, že se studia začala velmi snažit o to, aby se jejich filmy Číně líbily, a země je vpustila do svých kin (což se dělá třeba tak, že studia financují natáčené filmy v koprodukci s čínskými společnostmi). V roce 2016 nás tedy v návaznosti na celosvětový vývoj diváctva čeká ještě více asijských lokací, pozitivních čínských a jiných asijských postav atd.“

Celý příspěvek

Co nás naučil rok 2016 III/VI

Diváci unavení pokračováními

Photo by Guiseppe Zeta, Flickr, CC BY 2.0

V návaznosti na minulou část, kde jsme si povídali o velkofilmech a o tom, kdo na ně chodí nebo nechodí, je třeba dodat, že už ani ti mladí nejeví pořádně zájem o ty staré známé značky, o nekonečná pokračování dělaná bez rozmyslu, o neustálé přetáčení těch samých příběhů s těmi samými postavami. Je to sice ohromně podezřelé, ale oni i ti teenageři a mladiství kolikrát chtějí od filmů kvalitu a originalitu (alespoň v rámci možností) a nespokojí se jen tak s něčím. Nenechte se totiž mást bombastickými titulky o sedmimiliardových výdělcích studia Disney nebo 11,4miliardovými výdělky Hollywoodu celkově – americká kinematografie neměla moc dobrý rok.

Celý příspěvek

Co nás naučil rok 2016 II/VI

Zábavu a politiku není radno míchat

Krotitelé duchů, Photo © Columbia Pictures, Falcon

Dvě slova: Krotitelky duchů. Jestli jejich epický neúspěch něco dokázal, tak v první řadě to, že když se hollywoodští tvůrci až příliš horlivě hlásí k nějakému politickému směru, nedělá to dobrotu. V případě Krotitelek to byl feminismus – respektive jeho zvrácená mizandrická forma, která se v poslední době vydává za mainstream. A Krotitelky na něj doplatily. Odehnaly od sebe muže a ta jejich ublíženecká a zároveň štvavá kampaň k sobě ani nedokázala nalákat dostatečné množství žen. Internetový halas, na nějž se studio, herečky i režisér po katastrofálních výdělcích snímku odvolávali, byl jen zástěrka. Krotitelky vsadily vše, co měly, na rozvratnickou formu jednoho politického směru, vystavěly mezi sebou a fanoušky bariéru, a pak se ještě divily, že se přes ni většině diváků nechce lézt.

Celý příspěvek

Co nás naučil rok 2016 I/VI

Rok se s rokem sešel, 2017ka nám zdárně ubíhá a mě napadlo, že by možná nebylo od věci se ještě trochu poohlédnout za vším, co nám Hollywood nabídl v roce minulém. A jelikož mám pocit, že se retrospektivní článek z loňska nazvaný „Co nás rok 2015 naučil“ minimálně formou docela povedl, říkal jsem si, že bychom si mohli něco podobného zopakovat i letos. Akorát nyní by to mohlo být podstatně delší, obsáhlejší, výživnější; mohlo by to osvětlit spoustu detailů, které jsme doposud jen tak přecházeli, a vysvětlit, co dlouho zůstávalo nevysvětleno. Tak tedy pojďme bez dalších průtahů na věc: Jaké obecné závěry bychom mohli vyvodit o americké kinematografii na základě všeho, co se vloni událo?

Celý příspěvek

Herci a herečky 31/47: Alternativní cesty – Češi et al II/II

Photo by Mariano Mantel, Flickr, CC BY-NC 2.0

Rusku, devátému největšímu filmovému trhu na světě, se Hollywood snaží předcházet stejným způsobem, jakým předchází všem ostatním státům první desítky. Jednak to dělá tím, koho a co ukazuje: Točí se filmy jako Anna Karenina nebo životopisný snímek o Kateřině Veliké a najímají se herci a režiséři typu Antona Yelchina (Star Trek), Ilji Najšullera (Hardcore Henry), Yuliya Snigira (Smrtonosná past 5), Timura Bekmambetova (Denní + Noční hlídka, Wanted), Danily Kozlovskeho (Vampire Academy) či Igora Jijikineho (Indiana Jones 4). A také tím, co neukazuje: Oproti dobám Studené války výrazně ubylo ruských / sovětských záporáků, které, jak víme, nahradily postavy muslimských teroristů. A stejně tak se Hollywood vyhýbá druhům postav a herců, které by Rusko mohly dráždit. (I když, kdo ví, jak zareaguje na současné politické dění v zemi. Třeba nás čeká protiruská kyber-renesance.)

Celý příspěvek

Herci a herečky 30/47: Alternativní cesty – Češi et al I/II

Češi (a ostatní národy)

 „Když jsem začínal s herectvím, několik let jsem pracoval v Německu a Rakousku. Pak mě napadlo, že bych zkusil prorazit v Americe, tak jsem na dva roky odjel do L.A., chodil tam na konkurzy a přivydělával si jako číšník v restauraci. Jenže z toho nic nebylo. Po dvou letech mi došlo, že nechci zůstat číšníkem nadosmrti, vrátil jsem se zpátky do Evropy, kde mě za spoustu let objevil Quentin Tarantino.“

— Christoph Waltz, The Graham Norton Show, S18E05

Celý příspěvek

Herci a herečky 29/47: Alternativní cesty – Další

Jiné profese v rámci Hollywoodu

Photo by Casa de América, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Touto kategorií mám na mysli potenciální situaci, kdy by si například kamereman řekl, že už ho nebaví herce jen snímat, ale že se hercem sám stane. Takovéhle přeskoky by teoreticky možné byly, ale jsou ojedinělé a rozhodně ne trvalé. Například M. Night Shyamalan se pravidelně objevuje ve svých filmech v rolích menších i větších, ale na dráhu herce se nikdy nevydal ani nevydá. Quentin Tarantino to samé. Ani Peter Jackson si v Pánovi prstenů a Hobitovi neodpustil pár miniroliček, které ovšem kariérně nikam nevedly (ani vést neměly). V Černé labuti zase byla obsazena masážní terapeutka Natalie Portman, protože jednoduše bylo třeba najmout někoho, kdo by její postavu ve filmu masíroval, a ona už to vlastně dělala. Ale tohle jsou všechno drobné herecké záznamy, které kariérně nikam nevedly.

Celý příspěvek

Herci a herečky 28/47: Alternativní cesty – Porno II/II

Photo by Gage Skidmore, Flickr, CC BY-SA 2.0

Když si člověk začne se strejdou Googlem vyhledávat „herce a herečky, kteří začínali v pornu“, vyjede na něj množství seznamů, v nichž narazí na spoustu známých jmen. Spoustu slavných jmen. Spoustu jmen, která by tam při bližším ohledání ani být neměla. Jde sice o herce a herečky, kteří se o erotično a porno průmysl nějakým způsobem skutečně štrejchnuli, ale vážně se o nich nedá říct, že by někdy byli klasickými pornoherci.

Celý příspěvek

Herci a herečky 27/47: Alternativní cesty – Porno I/II

Porno

Photo by Gabriel Saldana, Flickr, CC BY-SA 2.0

Bylo by hodně naivní a neupřímné, kdybychom ve výčtu odvětví, z nichž mohou známé osobnosti přeskočit do hereckého světa Hollywoodu, nezmínili i porno. Los Angeles sice díky zákonu z roku 2012, který zavedl povinné nošení kondomů při natáčení snímků pro dospělé, přišlo o statut hlavního města amerického porno průmyslu (protože se tvorba v rámci obcházení vyhlášky přesunula do jiných amerických států a měst), v Kalifornii se však stále točí ohromné množství erotických klipů a snímků. Ačkoliv si to možná puritáni nepřiznají, v porno průmyslu se člověk dokáže poměrně slušně vypracovat, a Hollywood na rozeznatelnou tvář a známé jméno samozřejmě velmi dobře slyší. Najímání pornohvězd, i kdyby to bylo jen do drobných rolí, je ekonomicky velmi výhodná praktika. Kdo je nezná, nebude pohoršen, zato jejich fanoušky to může k filmům a seriálům, v nichž účinkují, jedině nalákat.

Celý příspěvek