Jinde přidáno

4. 8. – Hlod 62

21. 4. (!) – Hlod 61

11. 4. – Hlod 60

24. 3. – Hlod 59

14. 3. – Hlod 58

Premiéry v hledáčku

Kingsman: Zlatý kruh

v kinech od 21. 9.

Seriálové tipy
Kontakt & FB

David Koranda

Jumpstar @ seznam.cz

——-

Facebook-logo-PSD

TOPlist

Filmové propadáky se stamiliónovými výdělky

Photo by 401(K) 2012, Flickr, CC BY 2.0

Není to tak dávno, kdy filmům stačilo v kinech vydělat dvě stě či tři sta miliónů dolarů a dalo se o nich psát jako o nebývalých úspěších. Jenže dnes? Dnes když velké letní trháky nevydělají jen v Americe během prvního týdne alespoň sto miliónů, tak je velmi pravděpodobné, že z nich budou finanční propadáky, protože se kvůli nim studia nejspíše dostanou do červených čísel. Případně se z nich sotva vyhrabou, ale filmům už neodklepnou ohlašované pokračování. Ačkoliv tak velkofilmy třeba nakrásně vydělají stovky miliónů po celém světě, mohou ve finále studiím i tak nadělat pořádné vrásky. Proč? Na to se pokusíme nalézt odpověď v tomto článku.

Jedním z hlavních důvodů, proč musí současné hollywoodské trháky vydělat minimálně půl miliardy dolarů po celém světě, aby měly alespoň nějakou naději, že je budou studia označovat za skutečné finanční úspěchy, jsou neuvěřitelně nabobtnalé rozpočty filmů. Jakmile totiž začnete točit letní velkofilm, i 150 miliónů dolarů vám dnes najednou bude málo. Lidé do kina stále častěji chodí na trikové filmy (tedy filmy, „které se vyplatí vidět na velkém plátně“) a ony triky stojí velké peníze. Jestliže vám v takovém filmu navíc hraje člověk, který si za účinkování řekne o 20 miliónů dolarů (viz Johnny Depp, Robert Downey Jr. či Angelina Jolie), tak se nemůžeme divit, že ceny blockbusterů tak rostou.

Photo from www.symonator.net

Jistě, například i v roce 1963 Hollywood vyprodukoval za tehdy závratných 40 miliónů dolarů film Kleopatra s Elizabeth Taylor v hlavní roli, a pokud bychom brali ohledy na inflaci (ačkoliv zrovna tohle Hollywood ze zásady nedělá, o čemž si povíme v některém z budoucích článků) a přepočítali onu čtyřicítku na současné peníze, dostali bychom se na nějakých 325 miliónů. Dalo by se tedy namítat, že i dříve se točily velkofilmy za nehorázné sumy peněz. Jenže Kleopatra je jednou z oněch prehistorických výjimek, proti nimž stojí novodobé pravidlo v podobě Amazing Spider-Mana 1 za 230 miliónu, Amazing SpiderMana 2 za 250, Johna Cartera za 250, Superman se vrací za 204, Osamělého jezdce za 260, Avatara za 240, X-Men: Budoucí minulosti za 200, Godzilly za 160, Zloba za 180, Světové války Z za 190, prvních Transformerů za 150 a následujících dvou dílů každý za 200, prvního Star Treku za 150 a druhého již za 185, Skyfallu za 200, Na hraně zítřka za 178, Muže z oceli za 225, Avengerů za 220, dvou set miliónů za každý díl Hobbita i za druhý a třetí díl Iron Mana (ten první stál miliónů „jen“ 140) a tak dále a tak dále…

Je vám asi jasné, že takto bychom mohli pokračovat téměř donekonečna. Od nového milénia takovéto rozpočty nikoho nepřekvapí. Média si dnes již spíše s obdivem všímají, když nějaký film navzdory mnohem nižšímu rozpočtu stále ještě „vypadá dobře“ a má v sobě i dostatek triků na dostatečné úrovni. Takže ano, poměrově drahé filmy se točily i kdysi dávno, avšak v takovém množství a za takové sumy peněz zdaleka ne. Éra velkofilmů za stamilióny je záležitostí především posledních dvou desítek let, kdy se především díky narůstající kvalitě televizní tvorby nízkorozpočtové filmy (tj. experimentální, sociálně výbušné, bez známých herců apod.) přesunuly do nezávislé (tj. nezávisle financované) sféry a televize, středně rozpočtové téměř vymizely a vysokorozpočtové sice zůstaly v kinech, ale v zájmu uchování konkurenceschopnosti si ty rozpočty nechaly nabobtnat do předtím netušených rozměrů.

Photo by MarvelousRoland, Flickr, CC BY-SA 2.0

Druhým důvodem potřeby vydělat tolik peněz je kromě vysokých rozpočtů i fakt, že u samotných nákladů na výrobu se zdaleka nekončí. I když už mají studia film třeba natočený a hotový, musí investovat další peníze do jeho reklamy, a ta se může v případě letních blockbusterů pěkně prodražit (schválně se podívejte do tohoto článku, kolik stojí jen takové reklamní spoty v televizi). Jen si vybavte, kde všude na reklamu na filmy ve svém životě narážíte: Na plakátech na zastávkách, na billboardech, v televizi, na internetu… A to žijeme v České republice, která má do americké všudypřítomnosti reklamy ještě docela daleko. Náklady na promo kampaně velkých trháků se většinou pohybují mezi jedním stem až dvěma sty milióny dolarů! Například u Amazing Spider-Mana 2 se vyšplhaly právě na rovných 200 miliónů – studio vynaložilo jedno sto za reklamu v USA a druhou stovku za reklamu v zahraničí. I tyto peníze se musí studiu samozřejmě vrátit…

Jednomu by se ale chtělo namítnout, že vysoké rozpočty a náklady na reklamu by zase nemusely být tolik na překážku, jestliže filmy v kinech vydělají stamilióny. Problém je ovšem v tom, že studiím jde z těchto peněz do vlastní kapsy jen část, konkrétně zhruba jen polovina. Používám záměrně slovo „zhruba“, protože tyto výpočty jsou poměrně složité a studia sama nikde žádné přesné rozpisy neuvádí.

Návratnost peněz funguje přibližně takto:

Photo by Global Panorama, Flickr, CC BY-SA 2.0

– V průběhu prvních dvou týdnů si v Americe zhruba 25 % zisků z domácích kas nechávají provozovatelé kin; teprve od třetího týdne promítání jim jde do kapsy 50 % peněz za lístky a v týdnech následujících (pokud má film štěstí a promítá se tak dlouho) toto číslo dále stoupá. Není tajemstvím, že provozovatelé kin nastavují ceny popcornu a nápojů tak vysoko proto, že na filmech samotných zase tolik nevydělávají. Musí si jednoduše tímto způsobem doplňovat kapsy.

Pro studia je tento systém tedy poměrně výhodný. Oni na filmy lidé beztak chodí hlavně během prvních dvou tří týdnů po premiéře, takže právě v tomto časovém intervalu snímky vydělají valnou část celkových tržeb. Určité procento z těchto peněz sice musí produkující studia hned odvést distributorům, kteří se postarali o dodání samotných kopií filmů do kin, s nimiž mají smlouvu… a další peníze musí jistojistě odvést na daních… Ale to už jsou jen takové „drobnosti“.

Další drobností je – obzvlášť v poslední době – přesycenost trhu velkými filmy se spoustou efektů a podobnými šablonami příběhů. Lidé už všechno viděli, takže se do kin ženou jen na máloco. A jestliže bývají filmy z kin po pár týdnech vytlačovány jinými trháky, nemůže ani pořádně zafungovat například pozitivní šuškanda. Než se k člověku totiž taková zpráva, že nějaký film opravdu stojí za to vidět, dostane, tak onen snímek už dávno nemusí běžet v kinech. Dávno pryč jsou ty doby, kdy jste například na Spielbergovy Čelisti mohli zajít kdykoliv během léta, protože velkofilmů se točilo málo a tento snímek si mohl v kinech lebedit celé měsíce v kuse.

Photo by Karen Kavett

– Z kas zahraničních kin mají studia dokonce ještě méně peněz, protože si provozovatelé nechávají o trochu vyšší částky. Takže psát, že ačkoliv američtí diváci na film Pacific Rim příliš nechodili, za hranicemi – a obzvlášť v asijských zemích – šlo o nebývalý hit, a proto je pokračování v podstatě jisté… bylo dlouhou dobu více než cokoliv pouze zbožným přáním fanoušků. Film stál 190 miliónů dolarů (k čemuž můžeme rovnou připočíst minimálně další stovku za reklamu) a celosvětově vydělal jen 411 (z čehož byla většina ze zahraničí, kde bych to stranou peněz a studií sám odhadoval tak na 30-40% návratnost). Film byl tedy jen co do výdělků z kin stovky miliónů v mínusu.

Photo by David Zellaby, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

– Poslední záchranou tak pro Pacific Rim – jako tomu je i v případě tolika jiných filmů – byly výdělky odjinud než z kin: výdělky z odprodání práv k vysílání, výdělky z prodeje nosičů DVD a Blu-ray, výdělky z prodeje všemožného merchandisingu, triček, akčních figurek, plakátů apod. Odhaduje se, že poměr výnosů z kin a těchto vedlejších příjmů může být až 1:1, pokud má studio opravdu velké štěstí, nápaditý marketingový tým a v rukách produkt, ze kterého se snadno nadělají hračky, oblečení apod. Zde je řeč o filmech, jež jsou přímo natáčené na motivy hraček – viz LEGO příběh, Transformers, Ouija, Jem and the Holograms či Bitevní loď – a lunaparkových atrakcí – viz Piráti z Karibiku či chystaný Tomorrowland –, o komiksových filmech, z nichž se dají nadělat akční figurky, nebo o dětských animácích, na jejichž motivy se zase dají vyrobit baťůžky, penály, polštáře, videohry, samolepky a celé skládky dalších serepetiček… a v neposlední řadě i o Hvězdných válkách. U většiny filmů to však takhle růžově nevypadá.

Jak jistě víte, zrovna filmu Pacific Rim to však překvapivě vyšlo a dvojka je tak již ve stádiu preprodukce. Za tímto úspěchem jednak stojí mimokinové výdělky a nejspíše také naděje studia, že ve chvíli, kdy do kin dorazí pokračování, bude série Pacific Rim již zavedenou značkou. Jak víme, pokračování zpravidla vydělávají více než první/originální filmy.

Toto video s českými titulky naleznete ZDE.

Většinou to ale tak zářně pro studia nedopadá. Když si člověk koupí nosič DVD, studio má z jeho ceny jen malé procento. Podobně když si koupíte na iTunes oblíbenou melodii z milovaného filmu, většina peněz opět neputuje studiu, ale společnosti Apple. Nedávno navíc server The New York Times vydal článek o tom, že i hodnota akcií výrobců hraček v poslední době klesá, protože obzvláště figurky Amazing Spider-Mana 2, Captain Americy 2 a Transformerů ne a ne jít na odbyt. O to více tedy záleží na výdělcích z kin…

Gif from Wikia

Čas je ale potvůrka a filmy mají poměrně vysoké šance na sebe díky merchandisingu alespoň trochu vydělat. Studia si tak sice nezřídka musí lízat rány celé roky či desetiletí, můžou se ale utěšovat vědomím, že časem se z toho nejhoršího přeci jen mohou dostat.

Mimochodem, jak jsme tu zmiňovali Amazing Spider-Mana 2, tak i ten se dá očividně považovat za zklamání. Snímek stál 250 miliónů dolarů, další dvoustovka padla na reklamu a z kin si celosvětově odnesl „jen“ 709 miliónů, tedy ani ne onen dvojnásobek nutný ke splacení základních výdajů. V porovnání s výdělky prvního dílu (757 miliónů) jde navíc o znatelný pokles. Připočtěte k tomu fakt, že se Amazing Spider-Manovi špatně prodávají i jeho akční figurky, a zjistíte, že se ani tak není čemu divit, když se produkující studio Sony znepokojilo natolik, že chystaný třetí díl – a teď se držte – (původně) odklidilo na druhou kolej. V době jeho plánované premiéry v roce 2016 ho v kinech má nahradit film Sinister Six, v němž bude v centru vyprávění stát šestice Spider-Manových úhlavních protivníků, avšak pavoučí mužík v něm bude vystupovat buď jako postava vedlejší, nebo vůbec. Samotný třetí Spider-Man se prozatím odsunul až na rok 2018.

Photo from www.memegenerator.net

Je ovšem otázkou, jestli se do kin vůbec dostane, protože situace je v případě této frančízy mnohem vážnější, než se zkraje předpokládalo: Na začátku letošního října se totiž začalo proslýchat, že zástupci soupeřících studií Marvel (vlastní všechny Avengery) a Sony (vlastní práva na Spider-Mana) vůbec poprvé zasedli k jednacímu stolu ve snaze vymyslet nějaký pro obě strany výhodný způsob, jak Spider-Mana protlačit do třetích Avengerů. Tato zpráva byla všeobecně interpretována tak, že studio Sony neví, co si se Spider-Manem počít, a obává se velkých finančních ztrát, takže projevuje ochotu nechat si pomoct od lidí, kteří každý rok vydělávají miliardy. Jenže – a nyní přijde pořádný zádrhel – stranou tohoto snímku, plánovaných Sinister Six i třetí spidermanovské sólovky se již nepočítá s Andrew Garfieldem. Šušká se, že role bude přeobsazena a celá série do určité míry opět rebootována/obnovena. Pokud si to někdo počítáte, tak to bude již podruhé za méně než deset let.

A stejně jako studio Sony očividně dává Andrewovi za vinu neúspěch této série – Ostatně kdo jiný měl sloužit jako lákadlo? –, tak ani Garfield nenechal na Sony nit suchou. Podle něj se právě zásahy studiových kravaťáků do natáčení podepsaly na ne příliš lákavé výsledné podobě filmu, který nejenže ztrhala kritika (podle RottenTomatoes má pouhých 53 % kladných recenzí), ale i diváci z něj nebyli příliš nadšení (na IMDb má relativně nízkých 7,0 bodů).

Photo from www.memegenerator.net

Podle mě byl pes zakopaný v tom,“ nechal se slyšet Garfield, „že před, během i po natáčení jsme pracovali s filmem, který fungoval jako celek. Jenže pak se z toho celku začaly jedna po druhé odstraňovat důležité části, které ale souvisely se spoustou dalších věcí a dávaly jim smysl – a věřte, že toho ve filmu bylo mnohem víc, než co se dostalo do kin. Problém je, že jakmile začnete z takhle fungujícího celku vystřihávat kousky příběhu se slovy, že se to do něj příliš nehodí, tak tím můžete velice snadno přestřihnout i nit vyprávění. A jakmile nemáte souvislé vyprávění, nejde se do filmu zažrat a vy to můžete rovnou zabalit.“

No, skoro se mi chce kousavě poznamenat, že spíše než více scén, dějových linek a postav jich Amazing Spider-Man 2 potřeboval ještě mnohem méně, ale nemá cenu láteřit nad rozlitým mlékem. Snad je však z tohoto příkladu zřetelné, jak to dopadá, když váš film v Hollywoodu vydělá „mizerných sedm set mega“…

—————

Zatím jsme se pohybovali na poměrně obecné rovině. Nyní je na čase si nejen vybrat pár ukázkových filmových příkladů a podívat se na ně pěkně zblízka, ale také se zavrtat do spousty konkrétních čísel. Začněme u oněch detailnějších rozborů: Jako příklad filmu, který studiu přinesl nádherné zisky, si vezmeme Avatara; jako ukázku snímku, který na sebe tak tak vydělal, zase Světovou válku Z; a jako odstrašující příklad naprostého propadáku si uvedeme Johna Cartera.

Avatar (rozpočet 250-315 miliónů dolarů, celosvětový výdělek z kin 2,8 miliard dolarů)

Photo © 20the Century Fox, Bontonfilm

Avatar bylo neuvěřitelně nákladné natočit. Pokud si vzpomínáte, celý film je prošpikovaný vizuálními efekty, z nichž velkou spoustu musel režisér James Cameron pro účely tohoto snímku vynalézt. Jako první režisér v Hollywoodu zde smysluplně využil technologii 3D obrazu a ve velké míře tu také zužitkoval glumovský motion capture. Problémy s příběhem a postavami stranou, na Avatara se díky vysokým investicím studia jednoduše velmi hezky kouká.

A tato riskantní investice se studiu hodně vyplatila. Film si dodnes jen z kas kin odnesl 2,8 miliard dolarů, čímž se stal nejvýdělečnějším snímkem v dějinách kinematografie (údajně, ale o tom si někdy povíme). I když si uděláte všechny propočty (2,8 miliard děleno dvěma mínus 300 miliónů za produkci filmu mínus 200 miliónů za reklamu po celém světě), pořád jste nějakých 850 miliónů v plusu.

A to ani nepočítáme vedlejší zisky, které nepochází z kas kin… Není proto vůbec divu, že se již chystají a natáčí Avataři 2, 3, a dokonce i prequelová čtyřka!

Světová válka Z (rozpočet 190 miliónů dolarů, celosvětový výdělek z kin 540 miliónů dolarů)

Photo © Paramount Pictures, CinemArt

Světovou válku Z provázela před premiérou spousta kontroverzí. Natáčení se protahovalo, premiéra se odkládala a rozpočet bobtnal. Kvůli nespokojenosti se scénářem a špatným ohlasům z testovacích projekcí se přepisovala a přetáčela celá poslední třetina filmu! Náklady na produkci se tak vyšplhaly na závratných 190 miliónů dolarů. K těm je potřeba připočíst sto miliónů, které studio vyhodilo za reklamu doma v USA, a další stovku, kterou vynaložilo na reklamu na zahraničních trzích. Celkově tedy Světová válka Z vyšla zhruba na 390 miliónů.

A jak si film vedl v kasách kin? Z těch domácích si odnesl 202 miliónů a ze zahraničních 337, celkem tedy nějakých 540 miliónů dolarů. Přes půl miliardy dolarů – to už zní jako velmi slušná částka. Tyto peníze je ale potřeba vydělit dvěma, protože studio z nich dostalo jen zhruba polovinu. A když to uděláme, jsme v tom za 270 miliónů. Oproti vynaloženým tři sta devadesáti…

„Ajajajajaj! Už to mám, pane doktore!“ Světovou válku Z zachránily vedlejší příjmy studia – výdělky za odprodej vysílacích práv, odbyt merchandisingu atd. Studio se dostalo do plusu a nakonec filmu odkleplo i pokračování, protože ve chvíli, kdy se dvojka Světové války Z dostane do kin, půjde již o zavedenou značku, kterou lidé budou znát a spíše na ni půjdou.

Photo © Paramount Pictures, CinemArt

John Carter (rozpočet 250 miliónů dolarů, celosvětový výdělek z kin 284 miliónů dolarů)

Pohádka Johna Cartera má naopak klasický grimmovský konec. Studio do filmu napumpovalo 250 miliónů dolarů a do jeho reklamy dokonce celých dalších 250 miliónů! On tento film na papíře možná vypadal jako zaručený trhák: Známý režisér ze studia Pixar Andrew Stanton, který natočil například Příběh hraček 1 & 2, Hledá se Nemo, VALL-I či Příšerky s.r.o., se chopil režie; v hlavních rolích vystupovali hezcí mladí bílí lidé; film byl na motivy známé knižní sci-fi předlohy… Tady přece nemohlo nic selhat, že?

Photo © Walt Disney Pictures, Falcon

Selhalo všechno. Diváci o Johna Cartera neprojevili skoro žádný zájem a snímek vydělal v USA pouhých 73 miliónů dolarů a na zahraničních trzích jen dalších 210. Studio si tak celkem v kinech vydělalo nějakých 140 miliónů, které se jen krčí ve stínu oné půl miliardy, kterou muselo na jeho produkci a reklamu vynaložit. Vedlejší příjmy jen sotva mohly pomoci.

A tento propadák měl reálné následky. Rich Ross, jeden z hlavních šéfů společnosti Disney, která film produkovala, dostal ve světle tohoto katastrofálního neúspěchu padáka. Smutno ale Rossovi dlouho nebylo, protože tyto (ne)dobrovolné odchody velkých šéfů nejsou v Hollywoodu zase tolik ojedinělé:

– Světoznámý producent Jerry Bruckheimer, který stojí za Piráty z Karibiku či Kriminálkou Las Vegas a jejími sourozenci, se v září 2013 rozškorpil shodou okolností také s Disneym a spolupráci s ním ukončil. Stalo se tak v přímé návaznosti na uvedení jeho dvou kolosálních filmových propadáků Čarodějova učně a Osamělého jezdce.

Photo © Walt Disney Pictures, Falcon

– A letos na konci května se k nim přidal i výkonný ředitel zábavní sekce jedné z hlavních amerických televizních stanic Fox Kevin Reilly. Ten zase dostal padáka poté, co se televize propadla v žebříčku sledovanosti až na čtvrté místo a stanice dostala pocit, že Reilly již nadále pořádně neví, co dělá; jak by měl diváky lákat k obrazovkám; co takoví obyčejní Američané touží v televizi vidět.

Sečteno a podtrženo, vzhledem k tomu, jak velká rizika letní trháky pro studia a jejich vrcholné představitele představují, není se čemu divit, že se v dnešní době téměř všechny filmy buď natáčí na motivy knih, nebo se investuje do všemožných předělávek. U těchto snímků je jistá alespoň určitá obeznámenost diváků s filmovým produktem a tím pádem i vyšší šance, že se na film někdo přijde podívat. U titulů neznámých a zcela originálních se diváci často zdráhají přijít, protože pořádně neví, o co jde, a nechtějí riskovat, že by se spálili. V tomto světle vlastně také ani nepřekvapí, že když se nějakému filmu zadaří, Hollywood bude chtít tuto značku vyždímat do sucha, takže okamžitě začne pracovat na pokračováních. Stranou této problematiky snad jen zamrzí, že se hollywoodská studia snaží předcházet „riziku“ i tímto a tímto a tímto způsobem…

————————-

Pojďme se nyní pro zajímavost podívat na to, jak si stojí zatím uvedené letošní trháky – které z nich si na sebe vydělaly a jsou tedy OK, a které lze označit za propadáky, protože je konkurence nebo nezájem diváků obrazně řečeno tak trochu Knock-Outovali. Nezapomeňte, že rozpočty jsou uváděny bez nákladů na reklamu, které se u tohoto druhu filmů mohou pohybovat kdekoliv mezi 100-200 milióny dolarů…

Photo © Walt Disney Studios, Falcon

Godzilla (rozpočet $160 miliónů, prozatímní výdělek z kin činí $525 miliónů) ⇒ OK

Amazing Spider-Man 2 (rozpočet $250 miliónů, prozatímní výdělek z kin $709 miliónů) ⇒ KO

RoboCop (rozpočet $130 miliónů, prozatímní výdělek z kin $242 miliónů) ⇒ KO

300: Vzestup říše (rozpočet $110 miliónů, prozatímní výdělek z kin $331 miliónů) ⇒ spíše KO

Noah (rozpočet $125 miliónů, prozatímní výdělek z kin $352 miliónů) ⇒ spíše KO

Captain America: Návrat Prvního Avengera (rozpočet $170 miliónů, prozatímní výdělek z kin $714 miliónů) ⇒ OK

Photo © Paramount Pictures, CinemArt

X-Men: Budoucí minulost (rozpočet $200 miliónů, prozatímní výdělek z kin $746 miliónů) ⇒ OK

Na hraně zítřka (rozpočet $178 miliónů, prozatímní výdělek z kin $369 miliónů) ⇒ KO

Strážci galaxie (rozpočet $170 miliónů, prozatímní výdělek z kin $705 miliónů) ⇒ OK

Transformers: Zánik (rozpočet $210 miliónů, prozatímní výdělek z kin $1080 miliónů) ⇒ OK

Úsvit planety opic (rozpočet $170 miliónů, prozatímní výdělek z kin $699 miliónů) ⇒ OK

Zloba – Královna černé magie (rozpočet $180 miliónů, prozatímní výdělek z kin $757 miliónů) ⇒ OK

—————

Photo by Stephen Bowler, Flickr, CC BY-NC-SA 2.0

Tímto jsme se dostali k poslední části tohoto článku o hollywoodských financích a návratnosti peněz, která studia vynakládají na produkci a reklamu svých filmů. Jako správní raraši se nyní pošťáráme klacíčkem v tom, co by před námi Hollywood nejraději skryl: v jeho největších propadácích. Tedy ve filmech, které stály hodně, ale vydělaly jen mizivé množství peněz; ve filmech, které svým neúspěchem – a tohle už je o poznání smutnější – zničily kariéru mnohému herci, herečce a producentovi.

Protože jde o poměrně obsáhlý výčet filmů, rozhodl jsem se ho rozdělit do dvou celků: Na filmy, které měly premiéru před rokem 2000, a na ty snímky, které byly uvedeny až v novém miléniu. Důvod je dvojí. Jednak mi to takto přijde přehlednější, ale také je díky takovémuto uspořádání vidět jedna důležitá věc, a to o kolik vzrostl od roku 2000 počet kasovních katastrof.

Klíč k odhalení tohoto hrozivého nárůstu je podle mého názoru v měnícím se prostředí Hollywoodu. Dnes se čím dál více natáčí buď vysokorozpočtové megatrháky, nebo nízkorozpočtová a nezávisle financovaná dramata (a jiné žánry, samozřejmě; nízký rozpočet je ale nutností). Středněrozpočtové filmy, financované velkými studii, již tolik netáhnou a příliš nevydělávají, což může být mimochodem důsledkem narůstající kvality televizní produkce.

Photo by Paul, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Proč by například člověk šel do kina na Plán útěku, když se může v klidu domova podívat na seriály Oz, Banshee nebo Orange Is the New Black. Ty ho vyjdou levněji, na hrubý čas je jich poměrově víc a kvalitativně proti nim nemůže Plán útěku také říci ani půl slova. Proč by se někdo trmácel do kina na Sedmého syna, když v žánru fantasy vyjma Jacksonových filmů ze Středozemě jasně vede Hra o trůny? Proč utrácet za Life After Beth, Open Grave či Contracted, když se člověk může pokochat zabíjením zombíků ve Walking Dead?

Nízkorozpočtové filmy si na sebe i při malé návštěvnosti snadno vydělají a ty vysokorozpočtové, pokud mají dobrou reklamu a je o ně zájem, mohou také hodně vydělávat. Jejich rozpočty ale v soutěživém prostředí Hollywoodu lezou stále výše a výše (to aby se mohly chlubit skvělými triky a epickými davovými scénami), a tak když se vysokorozpočtovému blockbusteru nezadaří, je to v ohromném měřítku. Najednou nejde o (z pohledu obrovského studia) zanedbatelnou ztrátu desítek miliónů, ale o miliónů stovky, a za to někde musí padat hlavy.

Nicméně – abychom se vrátili k původní myšlence – právě proto, že se vysokorozpočtových filmů dnes točí tolik, je také větší pravděpodobnost, že to některému (nebo spíše mnoha) z nich nevyjde; že se z nich stanou propadáky; a že někomu, kdo na nich pracoval, do budoucna hodně ublíží. Pojďme se nyní již konečně podívat na onen slibovaný seznam propadáků:

Pages: 1 2 3 4 5

8 komentářů u Filmové propadáky se stamiliónovými výdělky

  • Cože? Takže Aliance teda už nebude mít pokračování? No jako upřímně, ani se nedivím….četla jsem knihy kdysi dávno a líbily se mi, ale když jsem viděla ten poslední film, tak jsem si říkala…o čem bude další díl? Vždyť co si pamatuju, tak tam bylo snad všechno z knihy…teda kromě jedný věci, ale nebudu spoilerovat. A neřekla bych, že Shailene až tak vadí televizní tvorba…..vždyť natočila minisérii Big little lies, ale je zase fakt, že v téhle sérii budou skvělé herečky jako Nicole Kidman a Reese Witherspoon…kvůli nim a dobrému scénáři možná člověk udělá vyjimku

    • Tak tak, nebude. Studio mělo velké plány, ale než se stačilo rozkoukat, diváky přešla Young Adult mánie…

      S tou televizní tvorbou máte pravdu – Shailene se upsala projektu Big Little Lies, což je minisérie z produkce HBO, která půjde na obrazovky v tomto roce a která je už jen svým obsazením hodně nóbl. A já si právě myslím, že kdyby po té vysokoprofilové, blockbusterové sérii Shailene najednou skočila naráz do dvou televizních projektů, snížila by si tím svůj herecký profil. Najednou by to nebyla filmová herečka, ale v jejích očích by „spadla“ mezi herce televizní. Čemuž se chtěla vyhnout. Anebo to celé byla jen taková studiová PR šaráda a na celé věci není pravda nic než to zrušení divergentního projektu. Kdo ví.

  • Obr Dobr vypadal divně už z prvních obrázků a trailerů. Spielberg už asi senilní a nemá potuchy, jaké pohádkové látky dnes frčí. A ignoroval finanční výsledky podobných projektů jako byl „Jack a obři“, kde se to obry jen hemžilo a divákům to bylo šumák. Diváky už nezajímají klasičtí obři, ale spíš obří potvory a roboti.

    Ben-Hur je látka, která už v dnešní době nikoho nezajímá. Náboženské filmy s patosem nejsou v kurzu. Po stránce výpravy a triků to nebylo špatné. Dokonce i ti herci vypadali víc jako Židé, než aríjší představitelé v 50. letech 20. století. Vůbec se nedivím malým výdělkům.

    Alenka 2 byla šílená digi-blbost, kde byla jediná fajn postava, a to Pán času. Deppa jako Kloboučníka nesnáším a během sledování jsem měl neustále nutkání mu nafackovat. Alenka ho měla nechat zhebnout. Naštěstí situaci zachránili diváci, kteří se nenechali zblbnout a utnuli plány na další pokračování.

    Neúspěch Alince trošku mrzí, protože ta série byla celkem zábavná, i když občas nastavovaná. Chápu, proč se herečka titulní role bojí hrát v TV. Ale pokud letos nedostane žádnou lepší nabídku, bude nakonec ráda za pravidelný příjem z televizní tvorby.

    Bohové Egypta prý díky kouzlení účetních zas nebudou takový propadák (zdroj Moviezone.cz). FIlm se mi líbil. Správná dobrodružná vymývačka mozku. V době, kdy se v skoro každém filmu vyskytuje nějaká digi-obluda, chápu ten nezájem amerického diváka. Doufejme, že Mumie Toma Cruise nebude propadák.

    Lovec:zimní válka. Stejně zbytečný film jako Alenka 2 a Ben-Hur. Koho zajímají osudy nabušenýho nýmanda, když chybí Sněhurka. Zrzavá Xena s malými košíčky to nezachrání. Alespoň, že se na konci objeví Charlize. Malé tržby potěšili. Je vidět, že kariéra Chrise Hemswortha je závislá jen na Thorovi. Jakmile v Avengers skončí, Chrise brzo uvidíme v televizi.

    Assassin’s Creed jsem ještě neviděl a nechce se mi věřit, že je to až taková blbost, jak píšou v recenzích a komentářích.

    • ad Ben Hur – Tady vám nevím. Náboženské filmy táhnout přinejmenším v USA, kde Ben Hur nikoho nezajímal. A možná to bylo proto, že svou marketingovou kampaň nestavěl na náboženství, ale na akci – a ani ta akce nevypadala dobře. Respektive to byla taková ta klasická digitální břečka.

      ad Aliance – Naprostý souhlas. Ona Shailene v té televizi přeci jen skončí. A ještě za ni bude ráda.

      ad Bohové Egypta – O tom financování a technicky nulových ztrátách studia jsme si psali i zde – v Hlodu 29.

      ad Assassin’s Creed – No, mně to jako blbost přišlo, ale třeba se vám na tom něco bude líbit. Každopádně z obchodního hlediska je Fassbender v tuhle chvíli nežádoucí komoditou.

  • Od Aliance nemohl člověk čekat nic jiného. Koho vůbec napadlo rozdělit poslední knihu, (ve které se nic neděje) na dva filmy? Bylo to sice „cool“ ale už i Hunger Games v tom měly menší problém. Kdyby to nechali jako jeden film, mohli dokončit trilogii, sice s menším výdělkem, ale bez skandálu a odchodu jejich hlavní hvězdy. Od Já toto docela vítám. A to tu před dvěma lety bylo několik zpráv jak filmová studia rychle nakupovala knižní trilogie protože se chystala to všechno zfilmovat. Naposledy se třeba psalo o Red Queen a nebo sérii Matched, která je tak nekvalitní, že se určitě nic točit nebude, ale autoři knih se určitě radují.

    Ale od Shailene je to ale trochu smutné. Je hezké, že se chce zuby nehty držet přesvědčení, že je filmová herečka, ale díky této divergentní sérii prorazila do mainstreamu a získala si fanoušky. Bez Divergence by ji dnes znal jen velmi málokdo. Otázkou ale je, není proti tomu studio pojištěné ve smlouvě. Určitě podepsala smlouvu na celou sérii filmů, nezahrnuje to i televizní film? Asi je to teď na pozadí pěkná právnická tahanice… smutné. Osobně se mi líbí, co na to téma jednou řekl Grace Randolph, aneb proč by měl člověk platit za nekvalitní film 150 korun v kině, když mu v TV zadarmo dávají kvalitnější filmy (Grace pro příklad uvedla efektivně povedené The Shannara Chronicles) což se zadarmo vysílá v televizi.

    Jinak, co se HBO týče tak podle mě, pokud jde o HBO je to podle mě hercům a herečkám jedno, protože díky Game of Thrones, True Detective i novému Westworld do toho herci jdou, však HBO jim může znovu nakopnout kariéru.. ale u HBO to začíná a končí. Na Netflix se také nehrnou a přitom tam dobrou sledovanost má skoro vše.

    • Rozdělení poslední knihy do dvou filmů frčelo už od doby Harryho Pottera, kde bylo relativně odůvodněné. Ale HG a Stmívání ukázaly, že to nedělá dobrotu všude. Divergence na to dojela. A ta série s bludištěm také měla mít poslední díl rozdělený, ale už se asi také nedotočí. Z obchodního hlediska je to fajn strategie, ale fanoušci a filmové umění celkově kvílí… Jinak ano, mám pocit, že jak už tohle šélenství po filmových adaptacích YA románů opadlo, ty věci, které jste zmiňovala, se na světlo světa nedostanou.

      Jehéj, někdo další se kouká na Grace! Jinak s tou Shailene, ona byla určitě smluvně vázaná k tomu poslednímu filmu, ale měl to být film s širokou distribucí, ne televizní. Čili studio nedodrželo podmínky smlouvy a herečka může ven.

      S Netflixem bych byl opatrnější. Tahle společnost nikde neuvádí čísla své sledovanosti, protože nemusí, a z toho mála, co se dostane ven, to až takové zázraky nejsou. Tady jen překopírovávám z jednoho článku na Variety: Among Netflix originals, “Stranger Things” ranks ahead of “Making a Murderer” (13.35 million), “Daredevil” season two (13.35 million), “Jessica Jones” (6.26 million), “Unbreakable Kimmy Schmidt” season two (6.08 million), “The Ranch” (6.01 million), “House of Cards” season four (5.67 million), “F is for Family” (4.81 million) all other Netflix series that Symphony tracks. Ostatní seriály typu Jessicy Jones nebo Luka Cage jsou na tom docela špatně, ale společnosti to, zdá se, až tolik nevadí, protože vydělává jinde a jinak.

  • Zdravím všechny.

    Z mého pohledu Lovec, Divirgence a Ben Hur jasný příklad, který se zkouší a vypadá to bude zkoušet v heslu „dokud to vydělává, točíme !!!! – stejná kvalita, více akce a diváci musí chodit buď z toho bude frančíza nebo postupně na TV, video – dokud je zisk nad úrovní nákladů. Nelíbí se mi to, dle mého vidění tak to nyní funguje.
    —-
    Asassin´s Creed stejně jako Warcraft podle mě doplatil na to, že je až příliš zmiňováno, že je to na základě pc hry, což část publika odradí, navíc Michael Fassenberg – zase není tak celosvětově populární, aby celý film utáhla jeho fanouškovská základna.

    Bohové Egypta – to je škoda mluvit. Nechápu, jak můžou dát režisérovi, který natočil jeden dobrý film takový rozpočet. Dodnes nechápu co měl ten film ukázat, jelikož selhával ve všech aspektech do průměru 🙁

    Deepwater Horizon: Moře v plamenech – tam si nemyslím, že by film zkrachoval na základě malé diverzifikace jednotlivých protagonistů. Selhal, dle mého názoru, z toho důvodu, že byl málo propagován, navíc šel do kin nevhodnou dobu a nebylo to frančíza (ani nemohla) jako Avengers atd..

    • Tak tak, dokud je známá značka a dokud to má potenciál alespoň trochu vydělat, tak se do toho půjde vždycky… Fassenberg pobavil 😀 Očividně vás nechává celé roky tak chladným, že vůbec neřešíte, jak se vlastně jmenuje. Ale žádná strach, už to asi dlouho řešit nebude potřeba. Mně se od Proyase ještě líbilo Já, robot, ale jinak souhlas – tolik milionů za takovou kravinu…

      Stranou DH, určitě máte pravdu v tom, že 1) špatná reklama, 2) nefranšízovost a 3) nevhodné nasazení hrálo svoji roli. Já bych tam klidně ještě přihodil absenci pořádných hvězd, protože Wahlberg je lidem už dlouho ukradený (Transformeři lákali na TRansformery), ale to je vedlejší. Jde mi o to, že tu malou diverzifikovanost bych rozhodně ze stolu nesmetával. Právě naopak – DH je jen poslední v dlouhatánské řadě filmů o mužské odvaze, které dostaly na frak. Vezměme si jen kombinaci moře+bílí muži+příběh o smrti a odvaze: to máme DH, Do posledního dechu, V srdci moře nebo před lety Master and Commander… všechno propadáky. Vedle toho je většina válečných filmů (stejné obsazení, stejná výchozí pozice) propadák – Železná srdce, 13 hodin, Na život a na smrt, Památkáři atd. atd. Tyhle filmy nevydělávají (a pokud ano, tak jen mizivě), protože i svým obsazením zajímají jen velmi maličkou výseč diváků, takže pokud mají enormní rozpočty, nemají šanci se splatit…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

„Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec.“ Jan Werich