Jinde přidáno

4. 8. – Hlod 62

21. 4. (!) – Hlod 61

11. 4. – Hlod 60

24. 3. – Hlod 59

14. 3. – Hlod 58

Premiéry v hledáčku

Kingsman: Zlatý kruh

v kinech od 21. 9.

Seriálové tipy
Kontakt & FB

David Koranda

Jumpstar @ seznam.cz

——-

Facebook-logo-PSD

TOPlist

Co nás naučil rok 2016 V/VI

Čína vystrkuje drápky II/II

„Čína“, Photo by Steve Webel, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Čínských společností, které spolupracují s Hollywoodem, je v současnosti již poměrně dost. Bona Film Group pomáhala dávat dohromady Marťana; DMG se podílelo na přípravě Loopera (a mimochodem právě tahle společnost si vydupala změnu Paříže na Šanghaj); Alibaba Pictures Group se zavázala v průběhu následujících tří let investovat v Hollywoodu 7,2 miliardy dolarů s cílem „přenést Hollywood do Číny“ a za tímto účelem již například odkoupila majoritní podíl akcií v distribuční společnosti Amblin, za níž stojí Steven Spielberg; Perfect World Pictures podepsalo půlmiliardovou koprodukční smlouvu se studiem Universal Pictures, v jejímž rámci bude v následujících pár letech  spolufinancovat a distribuovat na čínském trhu padesát hollywoodských filmů; a příkladů by se našel ještě nespočet. Zdaleka největším čínským investorem v domově amerického filmového průmyslu je ale Wanda Group – sto třiceti tisícihlavá čínská megakorporace vedená Jianlinem Wangem.

Wang, abychom si ho trochu představili, je nejbohatším člověkem v Číně. Na filmy se nedívá (sem by se dala vložit často omílaná PR krávovina o tom, jak chodí do kina jen jednou do roka s maminkou, ech, ach, ouvej), ale dobře rozumí tomu, že se na nich dá vydělat. Ředitel studia DreamWorks Animation Jeffrey Katzenberg o něm jednou prohlásil, „Coby byznysman má stejnou energii, sílu a um, jako ti největší žraloci, s nimiž jsem se kdy setkal.“ Wangův obchodní styl je agresivní; ten člověk si jde za vším, co chce, a většinou toho dosáhne. Je to workoholik, který si ze zásady nebere dovolenou. A nyní se vlastní pílí dostal do čela čínského nátlaku na americký filmový průmysl.

„Jianlin Wang“, Photo by Fortune Live Media, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

V roce 2012 nechal Wandou odkoupit za 2,6 miliardy dolarů největší řetězec kin v Severní Americe AMC Theatres, v roce 2016 si za 3,5 miliardy koupil distribuční studio Legendary, v tomtéž roce podepsal koprodukční smlouvu se studem Columbia Pictures (díky ní se například na čínská plána dostali Pasažéři), nyní staví na čínském pobřeží za 8,2 miliardy dolarů obří studiový komplex na natáčení domácích i zahraničních filmů a do budoucna uvažuje o koupi produkční společnosti Dick Clark Productions za jednu miliardu. A mezi tímhle vším Wanda Group za posledních pár let – nepozorovaně, a přitom všem na očích – skoupila nejrůznější další články hollywoodské mašinérie. Tady kino, támhle zábavní park, jinde společnost zabývající se digitálním marketingem… Wang se netají tím, že by si rád koupil jedno produkční studio z tzv. Velké šestky, čili jedno z těch základních, největších, prapůvodních studií, která jsou v Hollywoodu už desítky let, a která jsou úzce spjata s tím, co americký film je a znamená.

Do Velké šestky patří Columbia Pictures (vlastněná korporací Sony), 20th Century Fox (tohle studio vlastní 21st Century Fox), MGM, Paramount Pictures (vlastníkem je mediální konglomerát Viacom), Universal Studios (jsou součástí NBC Universal, které samy spadají pod telekomunikační konglomerát Comcast) a Warner Bros. (což je jedna z divizí konglomerátu Time Warner). Wang si brousí zuby na Paramount Pictures, protože vidí, že se studiu v posledních letech příliš nedaří a že by se ho tedy Viacom potenciálně mohl chtít zbavit.

Narůstající vliv a moc Wandy / Wanga / Číny v Hollywoodu některé lidi natolik znervózňuje, že se celá věc dokonce projednávala ve Washingtonu. V září 2016 sepsalo 16 členů Sněmovny reprezentantů otevřený dopis, v němž žádali americký Úřad pro vládní zodpovědnost o rozšíření pravomocí Komise pro zahraniční investice, aby tak americká vláda měla větší páku a mohla do všech výše zmiňovaných (i nezmiňovaných) čínských akvizic mluvit. Odvážná šestnáctka v dopise přímo jmenovala samotného Wanga a mluvila mimo jiné o „narůstajících obavách z toho, že se bude Čína pokoušet o cenzuru a šířit v amerických médiích propagandu.“

„Oslavná šaškárna časopisu Fortune již z roku 2013; zleva: bývalý ředitel studia Dreamworks Animation Jeffrey Katzenberg, tlumočník, ředitel konglomerátu Wanda Group Jianlin Wang, tlumočník,“ Flickr, CC BY-ND 2.0

Za mě osobně byl ten dopis dost hysterický a varoval před něčím, co v té podobě, v jaké to podával, skutečně nehrozí. Profesor politologie na University of Southern California Stanley Rosen v téhle věci tvrdí, „Jelikož Hollywood už takhle upravuje filmy, aby se Číně líbily – nebo přinejmenším, aby ji nijak nedráždily –, protože se chce vtírat na její trh, tak podle mě teď už nějaká Wanda Group nic moc nezmění. Představte si například situaci, kdy by někdo v Sony začal rozesílat e-maily typu, ‚Wanda Group nám hrozně šlape na krk, abychom točili pro-režimní velkofilmy!‘ To by přece byla pro celosvětový filmový byznys katastrofální politika. Wang je dostatečně chytrý na to, aby dokázal své impérium rozšiřovat i bez toho, aby přitom příliš děsil lidi kolem.“

Napojení Wanga na čínský režim je dost nepodložené a spíše by se hodilo do nějakého béčkového hollywoodského thrilleru. Podle všech dostupných zdrojů je Wang prostě jenom sakra dobrý byznysman, který vycítil příležitost, naučil se přeskakovat mezi dvěma různými trhy, a teď toho nakrásně využívá. Thomas Tull, zakladatel a nedávno vystrnazený výkonný ředitel Wangem odkoupené společnosti Legendary, ho popisuje následovně: „Je to do morku kostí obchodník. Od rána do večera mluví jen a pouze o byznyse. ‚Jaký bude konečný součet?‘“ Tady bychom si mohli znovu připomenout, že Wang vůbec nekouká na filmy. Herců zná jen pár a zajímá ho na nich leda to, jaké mají statistiky, jaká mají čísla. Jedinou výjimkou je, a teď se držte, Nicole Kidman, kterou sám Wang popisuje jako svoji múzu: „Nicole Kidman je upřímně moje múza. Za mých mladých let jsem ji zbožňoval. Je velmi krásná a v Číně jako herečka nesmírně oblíbená.“ Takže až Wanda Group odkoupí Paramount a Nicole najednou bude v každém druhém filmu, budete vědět proč. [Update: Cha! Tak Nicole byla nově obsazena do superhrdinského blockbusteru Aquaman. Datum čínské premiéry už se chystá.]

Photo by Eva Rinaldi, Flickr, CC BY-SA 2.0

Cíl má Wang každopádně jasný: Dohonit Hollywood a pak udělat z Wandy / Číny jedničku na poli celosvětové filmové zábavy. Nakročeno k tomu už takhle má docela slušně. Drobnými akvizicemi v Americe to začalo, koprodukcemi s Hollywoodem to teď pokračuje a dalšími dvěma kroky bude odkoupení nějakého toho filmového studia a dostavba studiového komplexu v Číně (o tom za okamžik). Stranou svých plánů sám Wang prohlásil, „Optimisticky vzato nám bude trvat přinejmenším deset let, než budeme schopní vyrábět filmy, které budou na světovém trhu schopné konkurovat Hollywoodu. Budeme Ameriku ještě dlouho dohánět a po řemeslné stránce to bude mnohem těžší boj než po té ekonomické.“

S tou řemeslnou zdatností ale čínskému filmovému průmyslu hodně pomůže již brzy zcela dokončený a dootevřený mega-komplex natáčecích studií Qingdao Movie Metropolis, který Wanda Group staví za 8,2 miliard dolarů u města Qingdao v Číně. Tento obří komplex nejmodernějších natáčecích studií a dalších s filmem spřízněných atrakcí (má tam být zábavní park, tematické hotely, muzeum voskových figurín, muzeum kinematografie, výzkumná laboratoř Imaxu a spleť kinosálů – celé to má být taková uzavřená jednotka, obří filmové město uprostřed ničeho) má být plně funkční až v srpnu 2018, ale velká část je vystavená už teď. Slavnostní otevření části komplexu se odehrálo v roce 2013, a to za účasti mnoha hollywoodských insiderů typu Harveyho Weinsteina (producent, má prsty v Oscarech) a Cheryl Boone Isaacs (prezidentka Americké filmové akademie, která Oscary udílí) nebo hereckých hvězd jako například Leonarda DiCapria, Johna Travolty, Catherine Zeta-Jones nebo, a teď už se držet nemusíme, Nicole Kidman.

Qingdao Movie Metropolis bude mít celkovou rozlohu 376 hektarů a Wanda Group plánuje, že se bude využívat na produkci nejen domácí filmové a televizní tvorby, ale i zhruba 30 vysokonákladových zahraničních produkcí ročně. Ty bude Wanda Group ve spojení s čínskou vládou lákat na 40% daňové úlevy na veškerou útratu – na pronájem studií a vybavení, konstrukční práce, převozy, náklady na post-produkci apod. Čtyřicet procent je mimochodem hrozně moc. Tyhle daňové pobídky se u většiny ostatních států pohybují mezi 20-25 %. Jediným úskalím zde tedy bude kvalita nabízených služeb. Čínští filmaři nejsou stejně zkušení a ozkoušení jako profesionálové např. z londýnských Pinewood Studios nebo z našich barrandovských studií. O tomhle tedy ještě rozhodne čas.

Velká čínská zeď, Photo © China Film Group Corporation, CinemArt

Už teď se každopádně v části qingdaoského areálu natáčelo několik pasáží z Velké čínské zdi s Mattem Damonem, bude se tam natáčet kus druhého Pacific Rim a druhé Godzilly a Wanda Group zároveň díky precizně připravené hollywoodské prezentaci podepsala smlouvu o budoucí spolupráci s řadou amerických produkčních společností – mj. Lionsgate, Infinity Pictures, Arad Productions a Arclight Films. Triková společnost Digital Domain také začala zjišťovat, jestli by v Qingdao nemohla otevřít nové studio na natáčení motion capture snímků.

„Precizně připravená hollywoodská prezentace“. Koho ta slova zaujala, toho plácám po zádech za pozornost. Ano, jelikož Wanda Group potřebovala nalákat hollywoodské kravaťáky ke svým projektům, všechny si je sezvala na grandiózní večírek, kde jim Jack Gao, výkonný ředitel oddělení mezinárodních investic v Wanda Cultural Industry Group, ty projekty hezky představil. O namluvení průvodní videoukázky se postaral Matt Damon (protože Velká čínská zeď), na něhož pak Gao hezky navázal. Mluvil o tom, jak pěkně ten čínský filmový trh roste, jak by se měl v roce 2018 vyrovnat Americe a jak by v roce 2023 měl dosáhnout dvojnásobné výše amerických výdělků.

Na tato slova pak navázal sám Jianlin Wang, „Jak se bude Hollywood moci na tomto růstu podílet? Jednoduše tím, že upevní své vztahy s čínskými společnostmi. Jestliže budete chtít na tomto trhu vydělat nějaké peníze, musíte porozumět čínskému lidu. Jinými slovy musíte uspokojit čínské diváky. A to uděláte nejlépe tak, že do svých filmů budete zahrnovat různorodé čínské prvky. Nemůžete se přece snažit vydělávat na čínském trhu a zanedbávat přitom čínské prvky. Teď tu mluvím z obchodního hlediska, tak si to nevykládejte nijak politicky. Hollywood umí vyprávět skvělé příběhy, ale v poslední době vypráví čím dál méně těch originálních. Čím dál méně vyprávíte dobré příběhy a více se spoléháte na technologie. Tento přístup není udržitelný. Čínské publikum technologiemi tak snadno neuspokojíte, takže byste se v Hollywoodu měli vrátit zpět ke kořenům vyprávění dobrých příběhů.“

Mně je jen hrozně líto, že ty kravaťáky při Wangových slovech nikdo nenatáčel. Hrozně rád bych viděl, jak se tvářili! On měl totiž Wang pravdu. My sami jsme na to ostatně narazili v části tohoto článku, která se zaobírala pokračováními. Je ale fajn, že si to neříkáme jen my tady, ale že to někdo vmetl do tváře i všem těm papalášům, kteří těm filmovým bludům dávají zelenou. Nicméně… Jelikož je tenhle článek v základu taková velká retrospektiva, mohli bychom si zodpovědět otázku, co že jsme se to vlastně o té Číně v roce 2016 dozvěděli? Dozvěděli jsme se, že její vliv stoupá; odhalili jsme si spoustu detailů o tomto vzestupu a máme teď představu, jak se americko-čínské partnerství bude zhruba vyvíjet.

Photo by Udai Sharma, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

I když… stejně tak dobře je možné, že se nárůst čínských investic v Hollywoodu v roce 2017 znatelně zpomalí, a to hned ze dvou důvodů. Ten první spočívá v tom, že se čínské vládě nezamlouvá masivní odliv domácího kapitálu, takže by ráda pomocí striktnějších regulí omezila veškeré „iracionální“ zahraniční investice nad $1 miliardu. Už nyní ostatně omezuje investice hodně pod jednu miliardu u firem, které chtějí pomocí zámořských investic odlévat peníze z domácího trhu. V prosinci 2016 například právě kvůli přísnějším nařízením sešlo z prodeje produkční společnosti Voltage Entertainment, o kterou měla za $350 milionů zájem čínská společnost New Materials.

Druhým důvodem pak je samotná existence nového amerického prezidenta a jeho výběr lidí do vládních pozic. Trump si například do čela Národní rady pro obchod zvolil jistého Petera Navarra, agresivního ekonoma a autora knihy Smrt Čínou. A Čína z takového vývoje samozřejmě není příliš nadšená. Ačkoliv se tedy Wanda zavázala, že navzdory „napjatým vztahům mezi oběma vládami“ nepočítá se snížováním plánovaných investic, a vedle ní se 9. ledna 2017 se samotným Trumpem sešel výkonný ředitel Alibaby Jack Ma a zavázal se mu, že v následujících třech letech v Americe vytvoří jeden milion pracovních míst, tak čínská státní média přeci jen varují před „rozhodujícím bojem s Amerikou“. Takže kdo ví. Jedna věc je každopádně jistá: Není radno podceňovat Nicole Kidman, protože je múzou nejbohatšího člověka v Číně. Takže jestli si z ní budeme dělat šoufky, Wang nám natrhne prdel.

—————

—————

Korekce: Lucifrid

—————

4 komentáře u Co nás naučil rok 2016 V/VI

  • Líbí se mi Wongův proslov, protože originální příběhy potřebuje americký filmový průmysl jako sůl. Čína má aspoň jistotu, že nepustí na trh „neoriginální“ filmy. Doufejme….Škoda, že podobné cenzurní schvalování amerických výtvorů už u nás nefunguje, protože by se k nám nedostala tak velká hromada sr***k a víc prostoru by měla evropská tvorba. Po pádu železné opony totiž nemá český divák přehled, co se natáčí v sousedních státech (nebo spíš už ho to nezajímá).

    • Mňo, nevím, jak dobře na tom s tou originalitou ty čínské filmy jsou. Co se blockbusterů týče, tak se mi to zdá jako stejná bída jako v Hollywoodu. Akorát tam místo do komiksů filmaři sahají k čínské mytologii… Ale rád se nechám opravit.

      U nás si ještě můžeme výskat. Náročný divák má možnosti být v kontaktu s evropskou kinematografií, akorát musí vědět, kde hledat. A kvůli historickému nezájmu o, řekněme, indickou, asijskou, francouzskou, italskou, severskou tvorbu najde akorát tak ve velkých městech v malých artových kinech. Třeba takoví Američané se kolikrát nedostanou ani k nim – třeba Nedotknutelné tam viděl jen málokdo, zato u nás to byl vcelku hit 🙂

  • Uvidíme co Čína přinese do Hollywoodu. Ono říkat a konat jsou dvě odlišné věci. Jsem zvědav, zda se toto myšlení projeví i v obsazování hereckých pozic. Nedávno jsem narazil na film I dva jsou rodina, kde hraje hlavní roli Omar Sy. Říkal jsem si, že po Jurském parku bude hrát v jednom hollywoodském filmu za druhém. Bohužel, po zhlédnutí CFSD jsem zjistil, že v Hollywoodu se moc neprosadil 🙁

    • U Číny to bude platit dvojnásob. Omar Sy bohužel narazil na jazykovou bariéru. Mezinárodní výdělky Nedotknutelných byly natolik vysoké, že by po něm sáhl kde kdo, jenže Sy má problémy s angličtinou… V X-Menech: Budoucí minulosti mu svěřili jen asi dvě repliky/výkřiky a v Jurském parku také skoro nebyl/nemluvil. Musí se naučit jazyk, a to pokud možno bez přízvuku, jinak nemá moc šancí…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat