Jinde přidáno

4. 8. – Hlod 62

21. 4. (!) – Hlod 61

11. 4. – Hlod 60

24. 3. – Hlod 59

14. 3. – Hlod 58

Premiéry v hledáčku

Kingsman: Zlatý kruh

v kinech od 21. 9.

Seriálové tipy
Kontakt & FB

David Koranda

Jumpstar @ seznam.cz

——-

Facebook-logo-PSD

TOPlist

Verze videí a otázka stahování

Photo by skylervm, Flickr, CC BY-NC-SA 2.0

Tuto otázku si nejspíš položila většina uživatelů internetu: „Co znamenají ty přípony u videí? Všechna ta XORka, LOLka, 2HDčka, ASAPka, WEB-DLka a další?“ Přinejmenším tato otázka padla před časem dole ve vzkazníku. Odpovědět se na ni dá buď krátce, nebo obsáhle. A můžete hádat, jakou konkrétní odpověď naleznete v tomto článku. Ukazuje se totiž, že pokud chce člověk pochopit, odkud se berou tyto koncovky, musí se ponořit hluboko do pirátských vod internetového stahování. Jestli se tedy nebojíte, račte směle dále.

Na úvod si dovolím snad jen drobnou poznámku: Stahování je u nás – především od onoho dubnového rozhodnutí – fuj a ble. Ono sice bude ještě nějakou dobu trvat, než se na jeho základě sepíší zákony a ty vejdou v platnost, ale základní poznatek je i tak zřejmý: Kdo stahuje, hanba na vás, lotři jste, v pekle skončíte a nechte si od nějaké dobré duše naplácat na holou.

Ach, takhle to zase vypadá, že celou věc znevažuji. A možná, že ano, a to právě z toho důvodu, že jde o tak palčivé téma. Tak co takhle že bychom se na něčem dohodli? Já se pokusím psát informativně, objektivně, pokud možno poutavě a místy zábavně; a vy mi výměnou nebudete vyčítat, že se tím kterým vyjádřením či obrázkem stavím na tu kterou stranu, nebo že ode mě byla pošetilost na takovéto téma vůbec něco psát. Platí?

Tak, když už nyní víme, co a jak, pojďme se do této komplikované problematiky opatrně ponořit. Za sdílením dat mohou, úplně všeobecně, stát buď organizované, nebo neorganizované skupiny. Těmi neorganizovanými se zde míní například skupiny přátel či lidí se stejnými oblastmi zájmu, jež využívají sdílení buď na klasických internetových stránkách typu ulozto.cz, na Dropboxu či Facebooku (kam si v podstatě jakýkoliv uživatel může nahrát jakýkoliv soubor a tento soubor si pak může stáhnout kdokoliv jiný), nebo na tzv. temném internetu, darknetu.

Photo by Christopher Dombres, Flickr, CC BY 2.0

Darknet možná zní jako něco z Hvězdných válek  či Terminátora, ale nebojte – je to vcelku obyčejná věc. Jde o soukromou síť, jež sestává z lidí (občas označovaných jako „přátelé“), kteří si důvěřují a nejlépe se přímo znají. Tito přátelé ke sdílení dat využívají nestandardní protokoly a porty, čímž celý proces do značné míry – na rozdíl od sdílení klasického – anonymizují. Protože se na darknetu veřejně neuvádí IP adresy uživatelů, mohou si tu lidé volně komunikovat či posílat všemožné zpirátěné soubory bez obav z toho, že by je třeba někdo sledoval.

Toto vše se zatím týkalo pouze neorganizovaných skupin. Poskytování dat na internetu však může být i neuvěřitelně organizovanou záležitostí. Než se však dostaneme k samotnému popisu struktury a fungování oněch organizovaných skupin pirátů, tak je potřeba seznámit se s několika termíny. Ten nejdůležitější jste možná už někde slyšeli: warez. Warez je označení pro veškerá díla – elektronické verze knih, filmy, seriály, hudební soubory, hry, programy atd. – na něž se sice vztahují zákony o autorských právech, ale i přesto jsou právě oněmi organizovanými skupinami pirátů zdarma kopírovány, sdíleny a stahovány. A občas ani ne zdarma… a třebaže většinou zadarmo jsou, tak lidé, co je nabízí ke sdílení, si mohou přijít na dost peněz třeba i jen z reklamy, která člověku naskočí během stahování.

Photo from www.news.com.au

 

Zajímavá je také etymologie, tedy původ, slova warez. Jedná se o množné číslo ‚leetspeakové‘ zkráceniny slova software. Pojďme si to pro přesnost trochu více rozebrat: Software je úplně jednoduše jakákoliv nehmatatelná část počítače – jakýkoliv soubor, program, knihovna apod. (čili to, co v tomto případě stahujete). Slovo software se zkrátilo na ware (protože angličtina má jednoslabičná slova vůbec tak nějak v oblibě), slovo ware se poté zmnožilo na wares a prošlo ‚leetspeakovou‘ přeměnou, až se z něj stal warez.

Photo from MemeGenerator

Mimochodem na leetspeak (občas se také setkáte s označením leet, 1337 či eleet – všechno to odkazuje na slovo „elita“ a samotné leetspeak by se tedy dalo přeložit jako „řeč elity“), který tu byl párkrát zmíněn, jste možná již také sami narazili. Jde o onu alternativní formu zápisu anglických slov; jakousi alternativní abecedu, jež hojně využívá nejrůznějších kombinací písmen, číslic a dalších znaků. Samotné slovo LEET se tak dá zapsat buď 1337, nebo l33t. A ukázat si to můžeme i na celé větě. Sdělení „Třeste se před mými hackerovskými leetovacími schopnostmi,“ (Fear my hacker leet skills.) by se dalo přepsat následovně: ph34r my h4x0r  1337 s|<1llz. Zpočátku tento kód možná vypadá neproniknutelně – z toho důvodu jej také ráda využívala americká omladina, aby tak před rodiči zašifrovala své smsky a facebookové zprávy –, ale vzhledem k vnější podobě písmen a znaků, jež je nahrazují, není tak těžké se do toho dostat. Ale to bylo jen tak na okraj…

Takže ať už si člověk stahuje jakýkoliv hudební či video soubor, stahuje si v podstatě nějaký warez. Warezu (který bychom si my mohli přeložit třeba jako matroš) je však kromě filmů, seriálů a hudby podstatně více druhů:

Aplikace – stáhnout si člověk může klasické maloobchodní verze všemožných softwarových balíčků

Photo from ArgentinePost

Cracky – tady jde o upravené verze programů, k nimž je přibalený nějaký crack či patch (pro tyto termíny neexistují překlady, představte si je proto jako takové klíče), jenž je schopný povýšit zkušební verzi na plnohodnotnou

EBooks – elektronické verze knih

Hry – všechny možné hry včetně doxů – jejich rozšíření – a RIPů (forem počítačových her, které se nemusí instalovat ani registrovat)

Skripty – řádky kódů ve všech klasických kódovacích jazycích

Sériová čísla – kódy, které opět ze zkušební verze programu dokáží udělat verzi plnohodnotnou

Šablony – podklady internetových stránek, které si tak uživatelé nemusí tvořit od píky, ale jen si je trošku doupraví podle vlastních představ

Pornografie – ta tu samozřejmě nesmí chybět – spousta porna ve všech možných podobách

A kromě tohoto všeho mezi warez spadá hromada dalších věcí… Nejde tedy pouze o filmy, seriály a hudbu – to je jen špička ledovce. Většina uživatelů se sice spokojí s nějakým tím občasným pořadem, snímkem či písničkou, ale možnosti jsou na této platformě takřka neomezené. Možná i proto tolik lidí proti stahování brojí. Stahování všeobecně neubližuje jen stereotypně nenažraným hollywoodským studiím, ale spoustě dalších lidí v celé řadě jiných průmyslových odvětví.

Photo from www.wfr.tcl.tk

Všechny skupiny, jež se specializují na nelegální šíření tohoto warezu, jsou součástí tzv. Scény (v originále Warez Scene, případně jen The Scene). To je jen velmi nóbl označení pro undergroundové společenství technicky zdatných lidí, kteří jsou spolu již dlouhou dobu plus mínus v kontaktu, ale nemají mezi sebou zvolené žádné vedení, nejsou situovaní na žádném konkrétním místě a ani nevykazují žádné obdobné známky klasických organizací. Členové Scény však přeci jen trochu organizovaní jsou: Kupříkladu si mezi sebou zvolili komisi, jež dala dohromady kodex pravidel, jimiž se po schválení ostatními celá Scéna nadále řídí. V tomto kodexu se píše především o parametrech vypouštěných produktů a samotných zásadách vypouštění. Ale na to vše již brzy přijde řeč.

Photo from BreakBrunch

Členové Scény jsou také, jak již bylo naznačeno a řečeno, rozděleni do jakýchsi podskupin (jejichž kódovými označeními jsou právě ony známé i obskurní koncovky LOL, YIFY, juggs, ASAP, DIMENSION, XOR, Hive, CHD, MiLLENiUM, WEB-DL, CPG, BiDA, 2HD, KILLERS, BATV, FUM apod.) a jejich primárním úkolem v podstatě je poskytovat ke sdílení soubory, které svými parametry přesně odpovídají zásadám uvedeným v  jejich warezovské knize pravidel.

Je otázkou, do jaké míry spolu tyto skupiny komunikují – jestli se například domlouvají, která si bude „brát na starost“ ten či onen film nebo seriál, jestli si v určitých okamžicích dávají přednost, jestli se mezi sebou hašteří… Podle všeho jsou spolu alespoň na základní úrovni v kontaktu. Některé skupiny, jak se tak zdá, se totiž zaměřují výhradně na seriály, zatímco jiné se specializují na tvorbu filmovou. Jinak to ale vypadá, že mezi nimi panuje drobná rivalita.

Pakliže například některá ze skupin nahraje soubor, jenž jakékoliv z oněch předem dohodnutých pravidel vypouštění, o kterých se píše v jejich warezovské knize, nedodrží nebo rovnou poruší, jiná skupina jej „nukuje“ (z anglického nuke, tedy něco jako vybombí). To znamená, že jej označí za špatný, a místo něj nahraje soubor vlastní. Skupina, která si všimne, že byl její soubor nukován, jej většinou stáhne a opraví. Proto se občas za koncovkou objevují navíc slova PROPER (řádný, správný, vyhovující) či REPACK (nově vytvořený soubor) apod. Skupiny se tak snaží stahujícím uživatelům vysvětlit, že u souboru byla provedena nějaká změna.

verzeSkupiny se tak nejen předhání v kvalitě „svých“ produktů, ale také v časnosti jejich vypuštění. Čím dříve po odvysílání dílu seriálu, premiéře filmu či zahájení prodeje nosičů DVD se té které warez skupině podaří vypustit kopii na internet, tím lépe pro ni. Jednomu by se možná chtělo věřit, že z toho kromě počtu stažení a všeobecného povědomí ona skupina nic nemá, ale jak jsme si již říkali, tak na reklamě, která na člověka vyskočí při stahování, se dají vydělat pořádné peníze…

Každopádně právě proto, že se existující warezové skupiny předhánějí v brzkosti nahrání těchto souborů, tak není neobvyklé, aby člověk, který něco hledá, narazil hned na několik verzí onoho souboru. Všechny jsou v podstatě stejné, jen je vypustila jiná tlupa  pirátů.

Pojďme se nyní podívat na některé ze zásad a parametrů, jež jsou uvedené v oné warezovské knize pravidel. Protože je Jumpspace server filmový a seriálový, tak se zaměříme především na tyto dva produkty a vše ostatní ponecháme pro stručnost stranou.

Jméno

warezZákladním parametrem, určeným pravidly warezovské Scény, je samotné pojmenování sdíleného souboru. Právě správně zapsané jméno umožňuje snadné vyhledávání, ať už pomocí oficiálního názvu produktu, roku vydání, jména warezovské skupiny atd.

Jelikož se tu bavíme o celosvětové síti uživatelů, musí Scéna přihlížet k existenci různých abeced, které by mohly pro neznalce znamenat dosti podstatný problém. Názvy proto využívají jen omezeného počtu těch nejzákladnějších znaků a v případě, že se v původním názvu vyskytuje nějaký znak, který v této zjednodušené abecedě není, dojde vcelku logicky k nahrazení jeho co možná nejbližším ekvivalentem.

Photo from LiveAnd LoudRock

 

I pořadí udávaných informací v názvu je přesně specifikováno:

Nazev.Dila.Bez.Diakritiky.Vsude.S.Velkym.Pocatecnim.Pismenem.A.S.Teckami.Mezi.Kazdym.Slovem.ROK VYDÁNÍ.ZDROJ.KODEK–SKUPINAKTERÁDÍLOVYPOUŠTÍ

Photo by Peter Mountain © Disney Enterprises, Falcon

V případě seriálů je rok vydání nahrazen kódovým označením konkrétní epizody, jež má podobu S (čili season, řada) XX (kde XX je dvouciferný zápis oné řady) E (episode, díl) XX (opět dvouciferný zápis daného dílu). Třetí díl první série jakéhokoliv seriálu tedy bude mít hned za názvem kód S01E03. Ale to už znáte odsud.

Zdrojem se míní informace o kvalitě a původu videa. U filmů se zde velmi často uvádí počet pixelů – 240, 480, 720, 1080. Čím více, tím lépe, avšak čím více, tím je soubor také větší. Kromě toho tu ale také narazíte na nejrůznější zkratky:

HDRip, HDTV, TVRip apod. značí video ve vysokém rozlišení, které bylo nahrané z analogového vysílání televize; kvalitativně tyto formáty občas převyšují nosiče DVD a v poslední době se v nich stále častěji kvůli menší velikosti objevují i filmy;

Photo by Peter Mountain © Disney Enterprises, Falcon

DVDRip je pak také video ve vysoké kvalitě, ale tentokrát je přesně určeno, že je původem z nosiče DVD. Uvedením nějakého DVDRipu většinou končí závod jednotlivých skupin o uveřejnění videa v co možná nejvyšší kvalitě;

DVDR, DVD-5, DVD-9, DVD-Full a pár dalších kódů označuje záznamy v DVD kvalitě z domácích nahrávacích zařízení;

BDR, BDRip a BRRip se užívají jako nálepka pro ty typy souborů, které byly překopírovány z disků Blu-ray. Ačkoliv velikostí jsou tyto verze díky lepším kodekům stejné jako DVDRipy, kvalitativně je díky lepšímu zdrojovému materiálu zásadním způsobem převyšují. Třebaže BDRipy a BRRipy možná zdálky vypadají jako jedno a to samé, jde o různé verze: BDRipy se dělají přímo z disků Blu-ray, zatímco BRRipy mají původ v 1080pixelových verzích videa, jež bylo před oficiálním prodejem disků Blu-ray vypuštěno nějakou jinou skupinou.

CamRip nebo CAM značí záznam z kinosálu, pořízený na mobilní telefon nebo fotoaparát – čili video nízké kvality, tmavé, rozostřené, s bandou bavících se lidí v sále a ustřiženým obrazem;

Photo from www-imgur.com

TS je také záznam přímo ze sálu, tentokrát však pořízený profesionálnějším zařízením, například kamerou na trojnožce stojící v projekční kabině;

SCR či DVDSCR označují tzv. screenery, což jsou videa v DVD kvalitě, která byla zaslána členům nejrůznějších filmových akademií, nějakým způsobem unikla ven a byla zkopírována. U těchto verzí není neobvyklé, aby na obrazovce občas zablikal nápis „For Your Consideration“, jímž filmaři akademikům sdělují, že je na jejich uvážení, zda-li daný film nominují, nebo ne;

R5 a všechny delší varianty, jež R5ku obsahují, označují kopie nosičů DVD z tzv. pátého regionu. Hollywoodská studia mají celý svět rozdělen na osm regionů (plus nultý a ještě takový všeobecný, všezahrnující), v nichž například postupně uvádí své filmy v kinech. Ten pátý zahrnuje Indii, Jižní Koreu, Centrální Asii, Rusko, Nepál, Bangladéš, Ukrajinu, většinu území Afriky a dalších několik států. Občas se stane, že je v těchto územích nějaké DVDčko vypuštěno dříve než ve zbytku světa, a v takovém případě se na internetu objeví jeho kopie právě s R5kovým kódovým označením. Jestliže bylo v regionu R5 video vypuštěno pouze dabované, tato cizí zvuková stopa se v něm kvůli celosvětové srozumitelnosti přemaže a nahradí dříve uveřejněnou stopou anglickou;

Photo from Imgur

WEB-DL se užívá u filmů a seriálů, jež byly staženy ze stránek nějakého internetového distributora, většinou iTunes. Kvalitativně jde o velmi dobré kopie, které mají navíc tu výhodu, že v nich nejsou loga televizí a otravné vyskakovací reklamy;

WEB-Rip je pak v podstatě to samé v bledě modrém. Tentokrát však byla kopie videa pořízena na nějakých streamovacích stránkách (čili stránkách, z nichž si videa nestahujete, ale přímo se tam na ně díváte) typu Hulu, WWE Network apod.

V názvu je pak kromě roku vydání toho kterého filmu či dílu seriálu a názvu skupiny, jež soubor uveřejňuje, ještě tzv. kodek. Výraz samotný je složeninou slov kodér a dekodér (řidčeji se uvádí dvojice kompresor a dekompresor) a jedná se v podstatě o zařízení či počítačový program, jenž je schopný kódovat a dekódovat digitální proud dat nebo nějaký signál. Díky němu můžete z běžícího videa udělat video soubor a tento soubor posléze opět přehrát v podobě videa. V současné době se ty nejoblíbenější kodeky skrývají pod zkratkami x264 a XviD.

Formát

Další z technických kvalit videí, jež Scéna specifikuje ve své knize zásad a pravidel, je formát nahrávaných souborů. Přesně definován je kupříkladu druh souboru a jeho velikost. Tvůrci standardu se nekonečným zkoušením vždy snaží nalézt takovou kombinaci, která by docílila maximální kvality obrazu a zvuku a zároveň minimální velikosti souboru. Před pár lety se například celoplošně přešlo z užívání souborů s koncovkou .avi, jež byly poměrně veliké, na soubory s koncovkou .mp4 či .mkv, jež jsou při stejné kvalitě zhruba o třetinu menší.

Photo from IZQuotes

Balení

Standard dále specifikuje balení sdíleného materiálu. Jedinými dvěma formáty, jež v současnosti připouští, jsou RAR a ZIP, přičemž ten druhý je využívám pouze v případech, že se jedná o vypuštění přesně v den premiéry toho kterého filmu či dílu seriálu.

Datum

Zde se nejedná o datum vydání toho kterého filmu, neboť tento údaj je již zanesen v samotném názvu souboru. Řeč je o vydání onoho souboru tou kterou skupinou. Protože v této věci dělají spoustu problémů jednak časová pásma, ale také regiony studií, snaží se Scéna používat jednotný čas a vycházet z UTC – koordinovaného světového času. I tak ale údajně mají v tomto ohledu značné nedostatky.

Photo from www.channel4.com

 

———————

Když tedy přihlédneme ke všemu, co jsme si tu o stahování řekli, vypadá takový proces v podstatě následovně:

– Nějaká skupina ze Scény si vyhlédne nějaký film a pověří například jednoho svého člena tím, že ho získá,

– tento člověk (nebo možná pro jistotu lidí víc) si jej z nějakého zdroje zkopíruje, případně se vplíží do kinosálu či promítací místnosti s kamerou a pořídí živý záznam,

Photo from Pingdom

– s přesnými parametry (tedy se správným jménem, kodekem, velikostí atd.) pak video uveřejní na internetu – ať už na nějakých torrentových stránkách, streamovacím portálu nebo jinde –

– a lidé, pokud chtějí, si jej stáhnou nebo se na něj podívají… ovšem když si jej stáhnou ti správní lidé, tak je velká pravděpodobnost, že se tato kopie začne šířit na další weby a k dalším lidem.

Celé je to v podstatě takhle jednoduché. Situace se ovšem podstatně zamotává, když člověk přihlédne k faktu, že je stahování nelegální a dost možná již zakrátko i u nás právně postižitelné, a že se zdaleka nestahují jen filmy a seriály, ale třeba i profesionální programy za statisíce a další warez.

V následujících částech tohoto článku se proto podíváme na ty nejčastější argumenty pro a proti sdílení a stahování. Jestli jste alespoň po očku sledovali dosud přiložené obrázky, tak jste si několika z nich jistě již všimli. Nyní si však uvedeme spoustu dalších a zkusíme si tak celou záležitost trochu více rozebrat.

Uděláme to nejprve ústy spisovatele Neila Gaimana, dále si do detailu probereme případ nechvalně zpirátěných třetích Postradatelných a na závěr celou věc probereme formou dialogu obyčejných lidí (podobně jako tomu bylo zde). Tato konverzace se bude částečně odrážet od tohototohoto a ještě tohoto článku, takže pokud budete chtít být zcela v obraze, zkuste na ně mrknout. Já sice pro účely tohoto textu z těch tří článků vytáhnu to nejdůležitější, ale i tak.

—————

Photo by Sam Javanrouh, Flickr, CC BY-NC 2.0

Otázka legality stahování a jeho negativního dopadu na (nejen) české distributory je nesmírně komplexní a záludná, a často vzbuzuje velmi vyhrocené emoce. Lidé nad mnohými detaily debatují, slovíčkaří a přou se, ve finále ovšem většinou nic nevyřeší. A to nyní nemám v plánu ani já. Mým cílem pouze je představit vám formou jednoho citátu, jednoho detailního rozboru zpirátěného filmu a jednoho reálného dialogu na obecná pirátská témata sérii názorů z obou stran barikády. Ať už tedy vy sami stojíte kdekoliv, doufám, že se mi podaří ukázat vám, co ty lidi naproti motivuje, a proč pro vás nedokáží najít pochopení. Snad tím tedy naleznete pochopení alespoň vy pro ně.

Začněme oním slibovaným citátem: Jde o část rozhovoru se spisovatelem Neilem Gaimanem, jenž se týká našeho tématu pirátství. Oni se totiž na internetu stahují i knihy, což je problém, s nímž se tak populární autor jako Gaiman vcelku nepřekvapivě musel sám potýkat. Stranou toho, co bude říkat, je jen třeba mít na paměti, že knižní trh se od toho filmového a televizního do značné míry liší, takže jakkoliv zajímavá Gaimanova slova budou, stoprocentně je aplikovat v našem hollywoodském prostředí by nejspíše nešlo. A stejně tak je otázkou, jaký vliv měl na průběh jeho experimentu fakt, že je Gaiman mezinárodně známým a uznávaným autorem. Je totiž docela dobře možné, že u autora zhola neznámého – případně spisovatele pochybných kvalit – by to mohlo fungovat trochu jinak. Představte si tedy tento úryvek pouze jako malý dílek obrovské mozaiky.

V dobách, kdy se internet teprve rozjížděl, jsem se na lidi často zlobíval. Nahazovali na něj totiž moje básničky a povídky – jen tak je tam nahrávali – a já žil v přesvědčení, které se nakonec ukázalo naprosto mylné, že když vám lidé něco nahrají na internet a vy jim nepřikážete, aby to hned sundali, tak na tu věc ztratíte autorská práva. A to docela jednoduše není pravda. Krom toho jsem se ale vztekal i proto, že jsem měl pocit, že to jsou strašní piráti, a že dělají, co nemají.

Photo by Chris, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Jenže pak jsem si začal všímat mnohem podstatnějších věcí: Jednou z nich byl fakt, že v oblastech, v nichž si moji tvorbu nelegálně stahovalo nejvíce lidí – obzvláště pak v Rusku, kde lidé moje dílo sami překládali a šířili dále do světa –, jsem začal prodávat čím dál více knih. Lidé mě objevovali právě a jen díky těmto pirátským kopiím. A jakmile mě objevili, tak si šli koupit knížky pravé. Když mi potom v Rusku vycházely nějaké nové tituly, prodalo se jich pokaždé podstatně více kusů než předtím.

A protože mně tohle celé přišlo ohromně fascinující, tak jsem si zkusil pár experimentů, z nichž některé bylo neskutečně obtížné provést. Přemluvit například svého nakladatele, aby jeden titul vydal zadarmo… To jsme si vzali „Americké bohy“ – knihu, která se ještě prodávala, a to velmi dobře – a na celý jeden měsíc ji nahodili úplně zdarma ke stažení na stránky nakladatelství. Lidé si ji tam mohli přečíst, stáhnout a tak vůbec.

A co se stalo? Prodej té knihy v nezávislých obchodech – protože na nich jsme to měřili – se hned následující měsíc zvýšil o 300 %. Já si v tu chvíli uvědomil, že člověk pirátstvím o knihy a o zákazníky nepřichází. Právě naopak.

Photo by Dan Morelle, Flickr, CC BY-NC-SA 2.0

Kdykoliv nyní o těchto tématech mluvím na veřejnosti, tak se mě lidé ptají: ‚Ale co všechny ty knihy, které kvůli pirátům, nelegálnímu kopírování a šíření neprodáte?‘ A já jsem se naučil diváky v té chvíli vybízet, aby zvedli ruce, a aby mi sami odpověděli na jednu otázku: ‚Máte nějakého oblíbeného autora?‘ ptám se jich a oni mi vždy odpoví, ‚Ano.‘ ‚Výborně. A mohli by zvednout ruce všichni ti, kdo svého oblíbeného autora objevili tím způsobem, že jim někdo půjčil jeho či její knížku?‘ A potom vyzývám ke zdvižení ruky ještě ty diváky, kteří svého oblíbeného autora či autorku objevili tak, že šli do obchodu a jejich knihu si rovnou koupili. Pouze asi 5-10 % lidí, když je dobrý den, objevilo svého oblíbeného autora – autora, od nějž si kupují všechny knížky v tvrdé obálce a střeží si je jako oko v hlavě – tím způsobem, že si šli jeho knihu rovnou koupit. Většina si onen první titul od někoho půjčila nebo jim ji někdo dal – každopádně za ni nezaplatili. Svého oblíbeného autora objevili způsobem, ze kterého nakladatelství nevidělo ani vindru.

A mě tak napadlo, že nelegální kopírování knih je v podstatě to samé jako tohle půjčování. Člověk se na to nemůže dívat jako na ušlé zisky, protože tím nikomu zisky neuchází. Tu knihu si díky volné dostupnosti nekoupí jen ten, kdo by si ji beztak nikdy nepořídil. Místo ušlých zisků jde ve skutečnosti o reklamu, protože se tím vaše dílo dostane k více lidem a zvýší se o něm veřejné povědomí.

Jakmile jsem tohle pochopil, celá problematika autorských práv a fungování internetu pro mě dostala úplně nový rozměr. Jednou ze základních funkcí internetu je totiž to, že lidem otevírá oči, umožňuje jim doslechnout se o všem možném, umožňuje jim přečíst si spoustu věcí a vidět, co by jinak na vlastní oči nikdy neviděli. A to je podle mě v podstatě velmi přínosná věc.

Photo by Jutta, Flickr, CC BY-SA 2.0

——————–

Photo © Lionsgate, Bontonfilm

V názoru, že pirátství je v podstatě formou reklamy, a jako takové tedy tvůrcům může snadno zvýšit zisky, Neil Gaiman zrcadlí Gypsyho.cz a Ewu Farnou, kteří se v tom samém směru vyjádřili i v této debatě. Pirátství ale může mít i přesně opačný efekt, a právě to se stalo v případě třetího dílu Postradatelných. Jenže ačkoliv se produkující studio snaží vyvolat dojem, že za neúspěch tohoto filmu mohou právě a jen piráti, situace je podstatně komplikovanější. Pojďme si ji tedy pro přehlednost načrtnout v bodech:

– 25. července 2014 došlo nejspíše na Comic Conu v San Diegu (setkání fanoušků komiksů, superhrdinů, fantasy a sci-fi literatury atd.) k úniku DVDRipu třetích Postradatelných. Někdo z produkce, kdo měl na starost vystřihávání klipů pro fanoušky, a kdo měl tedy celý film u sebe, byl nejspíš buď neopatrný, nebo snadno uplatitelný. Jedna kopie se dostala ven a začala se množit.

Photo from 4chan

– Film tak byl vypuštěn vlastně celé tři týdny před premiérou. Uvedení v kinech se však posunout nedalo. Premiéry jsou nalajnované roky dopředu, vše je závazně nasmlouváno a data uvedení filmů jsou proto naprosto fixní.

– Během prvního týdne si film z nejrůznějších portálů stáhly dva milióny lidí. Studio Lionsgate se rozhodlo zakročit.

– 31. července 2014 Lionsgate podalo žalobu na deset ústředních anonymních pirátů za to, že nakopírovali a rozšířili materiál chráněný autorským zákonem. Rozposlalo také tisíce zpráv, v nichž vyzývalo servery, které jejich film nabízely ke stažení či zhlédnutí, aby jej okamžitě stáhly, a požádalo společnost Google, GoDaddy a další prohlížeče, aby jim umožnilo přístup k záznamům podezřelých viníků – jejich účetním výpisům, záznamům o změnách obsahu stránek a osobní korespondenci.

shutdown– Všemožné stránky, prohlížeče a sdílecí servery se v odezvu na tuto žalobu zachovaly různě. Server TorrentFreak na svých stránkách zprovoznil filtr, který automaticky mazal vše, co podle jména jakýmkoliv způsobem s trilogií Postradatelných souviselo, ThePirateBay na celou aféru zvysoka kašlal a nic si z ní nedělal, GoDaddy přislíbil jakoukoliv spolupráci, Google uzpůsobil své vyhledávače tak, že při vepsání daných slov člověk našel tak akorát velké kulové, a většina torrentových stránek údajně pověřila alespoň jednoho správce tím, aby odkazy na tento film průběžně nukoval (vzpomínáte si na tohle slovo?) – toto se týkalo například serverů RABGB, KickassTorrents či Torrentz.

– Ne každý server ale stihl zareagovat včas, takže operátorům šestice torrentových a přehrávacích stránek – LimeTorrents, BillionUploads, HulkFile, Played, SwankShare a DotsEmper – na stole brzy přistála další žaloba. Server SwankShare ona žaloba položila a stránky byly preventivně zrušeny, HulkFile také oznámil ukončení provozu, LimeTorrents dodatečně odstranil všechny torrenty k tomuto filmu a zavázal se stránky průběžně čistit od jakýchkoliv budoucích odkazů. No a zbytek se zachoval v podstatě stejně. Pravdou ovšem je, že jakmile se jednou něco dostane na internet, už neexistuje způsob, jak to z něj dostat zpět. [hlod o sisyfovské práci] [neobratná metafora o dorůstajících hlavách Hydry]

———-

Bez názvu

Zpráva, kterou Google píše pod výsledky vyhledávání spojených se třetími Postradatelnými

———-

Toto video s českými titulky najdete TADY.

– Mezitím se 15. srpna 2014 film dostal do kin a… naprosto pohořel. Ačkoliv si jej ale tou dobou stáhlo již pět miliónů lidí, stále bych si dovolil tvrdit, že samotní piráti celou vinu za jeho neúspěch nenesou:

  • Photo © Lionsgate, Bontonfilm

    Podle studie Carnegie Mellon University sice předčasné uvedení pirátské kopie na trh  vliv na celkové zisky, ale zdaleka ne takový, jak se všeobecně říká. Podle výzkumníků z Carnegie Mellon ztráty mohou dosáhnout až výše 10 % celkových zisků, většinou však ne více. Zde se všeobecně říká, že kdo film opravdu chce vidět, kdo se na něj těšil a kdo si ho chce užít na velkém plátně – tedy tak, jak to tvůrci zamýšleli –, tak si na něj do kina zajde a nějaká pirátská kopie ho nechá chladným. Onu kopii si tedy stáhne v první řadě ten, kdo by na něj do kina beztak nešel, a kdo je tedy pouze zvědavý, jaký je.

  • V roce 2009 šel do kin film X-Men Origins: Wolverine a stalo se to samé – kopie hotového díla se dostala ven pár týdnů před premiérou. Protože šlo o napjatě očekávaný snímek, tak si jej stáhly milióny lidí. Studio sýčkovalo, že bude tratit hory peněz. Všichni na sebe výhružně mávali pěstmi a nadávali si porůznu do nenažranců a zlodějů. Jenže film se pak dostal do kin a jen v USA vydělal během premiérového týdne 85 miliónů dolarů. A celosvětově se nakonec zastavil na 373 miliónech. Na nadávky se okamžitě zapomnělo a rozbouřené debaty o škodlivosti pirátství utichly.
  • Photo © Lionsgate, Bontonfilm

    Tedy až do teď. Postradatelní jsou vysokoprofilový film, jsou nabití hollywoodskými hvězdami. Navíc jde o třetí film ze série a jde tedy o zavedenou značku. Snímky tohoto kalibru a s rozpočtem 90 miliónů si nemohou dovolit mít v Americe výdělky za první víkend pouhých 16,2 miliónů dolarů. Tak kde se stala chyba? Chyba nastala už v úvodní myšlence: Postradatelní nikdy nebyli příliš vysokoprofilový film, hvězdy v nich obsazené již dávno pozbyly svou dřívější zář a o zavedenou značku už tuplem nejde. První díl za otevírací víkend v USA vydělal 34,8 miliónů dolarů, což je sice dost, ale zdaleka nejde o nějak závratnou sumu. Druhý díl, který se pyšnil navýšeným rozpočtem (z 80 miliónů účet poskočil na rovnou stovku) a ještě početnějším hereckým osazenstvem, ve stejném časovém úseku ale vydělal už jen 28,5 miliónů. A třetí díl měl špatný „tracking“ (málo se o něm psalo v médiích i na sociálních sítích, takže diváky očividně tento titul příliš nezajímal) již od vypuštění prvního traileru. Nižší výdělek z premiérového týdne se tedy bez jakéhokoliv přehánění očekával. Podle původních před-premiérových odhadů si měl tento film z pokladen kin odnést něco mezi 20–25 milióny.

  • Photo from Techisun

    Stranou špatného trackingu se mimochodem sluší napsat i to, že zatímco pět miliónů stažení před premiérou zní jako závratné číslo, Postradatelní zdaleka nebyli tím nejstahovanějším filmem v daném časovém období. Což je jen další důkaz toho, že tato série diváky již přestala tolik zajímat, takže nízké zisky byly nevyhnutelné. Mezi 23. červencem a 18. srpnem byli Postradatelní v počtu stažení dokonce čtvrtí. Předběhl je druhý Captain America se 7,31 milióny, Divergence se 6,29 milióny a druhý Amazing Spider-Man s 5,88 milióny stažení.

  • Spousta lidí narážela i na to, že si za tento propad u třetího dílu mohou Postradatelní vlastně sami. V první řadě prý očividně pozbyli svůj nostalgický náboj. Než aby se tým skládal výhradně ze starších herců (jako tomu bylo v prvním a do určité míry i druhém díle), tak byli do tohoto dílu najati Kellan Lutz ze Stmívání a jacísi Glen Powell, Victor Ortiz a Ronda Rousey, a to jen proto, aby studio na tyto mladé tváře nalákalo mladé diváky. Z úsměvného filmu, v němž starouškové ustřelují anonymním nepřátelům hlavy, se tak podle všeho stal prachobyčejný akční film, který se od své konkurence liší snad jen v tom, že působí poněkud zastarale a přežitě.
  • Photo © Lionsgate, Bontonfilm

    Mladé diváky mimochodem studio lákat klidně mohlo, což byl další problém: Zatímco první dva díly měly kvůli explicitnímu násilí přístupnost R (tedy do 18 let nepřístupno), ten třetí vyměkl na PG-13 (tedy do 13 let pouze v doprovodu dospělého), aby tak měl šanci na vyšší zisky z pokladen kin. Tím pádem ale nutně ubylo krve, nadávek, řízných hlášek a vůbec všeho toho, kvůli čemu na první dva díly původní diváci vlastně chodili. A diváky nové tenhle film svou nižší přístupností ani mladými tvářemi beztak nenalákal. Nezajímaly je první dva, takže se zničehonic do sálu na tenhle třetí díl opravdu nehnali.

  • Třetí problém pak tento film sdílí se svými předchůdci: Jeho obsazení je takové… stejnorodé. Amerika je plná různých lidí, ale tento film dává na odiv to, že v něm hrají (a že se v něm mlátí) téměř výhradně samí bílí muži. Než stačíte otráveně zabručet, tyhle věci možná takovému tomu stereotypickému „našinci“ moc neřeknou, ale v Americe jsou tyto otázky vždy na pořadu dne. Postradatelní jsou prostě v určitém ohledu film o (bílých) mužích a jako takoví jsou cílení na (bílé) muže/kluky. Tím pádem ale studiu odpadla značná část diváků – především ženy a povětšinou i diváci z rasových minorit. A ne, Wesley Snipes, Jet Li, Ronda Rousey a Antonio Banderas v okrajových miniroličkách tento film z louže evidentně nevytáhli. V záplavě ostatních postav, které mnohdy měly více prostoru, se tyto jednoduše ztratily, takže jako lákadlo a důvod k výletu do kina jasně nezafungovaly.
  • Photo © Lionsgate, Bontonfilm

    Posledním problémem pak byla samotná kvalita snímku. Ono totiž pirátství jako reklama fungovat může… jestliže ona protizákonně šířená věc stojí za to. V Hollywoodu se tomuto fenoménu říká „positive word of mouth“, tedy kladná šuškanda. Někdo něco uvidí, zalíbí se mu to, hned se o tom zmíní přátelům a známým a než se stačíte nadát, máte v ruce hit. Toto platilo u Neila Gaimana a právě z tohoto důvodu je i Hra o trůny nejstahovanějším seriálem všech dob a zároveň nejsledovanějším pořadem stanice HBO. Jenže co když první diváci a recenzenti dílo ztrhají? Tak to potom máte smůlu. A přesně to se stalo Postradatelným. Lidem, kteří si je stáhli, se nelíbili; kritici jim ve svých recenzích dali po pár týdnech více než za pravdu; a i první platící diváci v kinech jen kroutili hlavou, že za takový film vyhodili tolik peněz. Film se prostě nepovedl, (nejen) díky stahování se to rozkřiklo a lidé se proto rozhodli raději šetřit na něco lepšího.

Photo © Lionsgate, Bontonfilm

 

———-

„Jak k tomu došlo? Kdo nese vinu? Někteří tu mají větší odpovědnost než ostatní, a ti budou nuceni vysvětlovat […]“

(V jako Vendetta, překlad František Fuka s přihlédnutím k textu Richarda Podaného)

Photo © Lionsgate, Bontonfilm

– Film tedy pohořel a studio si pěkně spálilo prsty. A protože najít jednoho konkrétního viníka (Nebo viníků pár… či snad pár miliónů?) tak docela nešlo, tak se Lionsgate alespoň pokusilo zalepit si trochu kapsu soudní cestou. Krátce po fiasku v kinech se proto začalo psát jednak o potenciálních soudních odškodněních, která měli poskytovatelé nejrůznějších stránek studiu vyplatit, ale také o hromadné žalobě na zhruba 20 000 individuálních uživatelů, kteří si konkrétně ze stránek BitTorrent stáhli kopii filmu. Tyto druhy právních sporů však mají tendenci se táhnout, takže se táhly a táhly…

– Mezitím zahraničními informačními kanály 22. srpna protekla zpráva z Velké Británie, kde byla dvojice mužů odsouzena za pořízení a šíření CamRipu šestého dílu ze série Rychle a zběsile. Jeden z nich záznam pořídil ze zadní řady kinosálu a druhý mu jej pomohl nahrát na internet. Film si i přes nízkou kvalitu obrazu a zvuku stáhlo přes 700 tisíc lidí, pachatelé si vydělali zhruba tisíc liber a studiu údajně vznikla škoda 2,3 miliónů liber. Díky Postradatelným se média na tuto problematiku v onu chvíli zaměřovala více než kdykoliv předtím (avšak sami jste si jistě všimli, že po takovýchto zprávách dnes zase neštěkne pes, protože už „vyčpěly“ a nejsou v kurzu), takže když byl první z pachatelů odsouzen k 33 měsícům na tvrdo a druhý ke 120 hodinám veřejně prospěšných prací, udělalo se z toho docela haló.

Photo from Facebook

Zajímavý byl na této kauze nejen fakt, že byli odsouzeni konkrétní, individuální piráti, ale i to, proč byli dopadeni: Onen první výtečník, kterého sám soudce popsal jako „arogantního, domýšlivého floutka“, totiž záznam jednak nahrál na internet pod stejnou přezdívkou, jakou použil i na svém profilu na jedné on-line seznamce (TheCod3r), ale také se svým „úspěchem“ veřejně kasal na Facebooku. Sdílet tento soubor a dokonce i prodávat pirátské kopie jiných filmů (po libře padesáti za kus!) nepřestal ani ve chvíli, kdy ho zkontaktovala policie a začala ho prošetřovat. A když už došlo do tuhého, napsal si na facebookovou zeď: „Na světě sedm miliard lidí a mě musej chytit jako prvního! Táhni do prdele, Universal Pictures!“ Inu, každému, co jeho jest.

– Zatímco právníci studia Lionsgate pracovali na své žalobě, provozovatelé torrentových stránek stahovali všechny odkazy k Postradatelným a na druhé straně Atlantiku náš milý „arogantní, domýšlivý floutek“ spílal světu, hlavní hvězdy třetích Postradatelných dál objížděly regiony, kde měl jejich film teprve mít premiéru. A ačkoliv k 1. září film celosvětově vydělal pouhých 84 miliónů dolarů, což ani nepokrylo náklady na výrobu, Sylvester Stallone a spol. dál předstírali, že se vlastně nic neděje, a vesele mluvili o chystaném čtvrtém dílu.

Photo from Reddit

Prý se bude natáčet v Asii; Kelsey Grammer ve filmu bude mít větší roli, než jakou dostal ve druhém dílu; tvůrci by rádi najali Jackieho Chana; kolem čtvrtého pokračování údajně krouží také John Cusack a prý by se do něj rád procpal i samojediný Justin Bieber! Nenechte se ale mýlit, na čtvrtý díl vůbec nemusí dojít (a vzhledem k výdělkům třetího dílu – jakož i klesající tendenci již od dílu druhého – nejspíš opravdu nedojde). Hollywoodská studia totiž v posledních letech ráda využívají taktiky „hovoru o pokračování ještě před uvedením současného dílu (plánované) série“.

Například ještě než šel do kin film Divergence, tak se již mluvilo o odklepnutém druhém a třetím dílu. To samé platí o novém Terminátorovi: První Terminátor: Genisys sice půjde do kin až v létě 2015, ale studio již nyní oznámilo, že na něj v letech 2017 a 2018 naváží druhé a třetí pokračování. Část promo kampaně Strážců galaxie stála na tom, že na tento film budou určitým způsobem navazovat druzí Avengeři. Dva týdny před premiérou filmu Labyrint: Útěk se začala šířit zpráva o tom, že zamýšlené pokračování se již přesunulo do fáze před-produkce. Jindy se zase mluví o nachystaných scénářích k sequelům či spoustě tvůrčích nápadů a zamýšlených nových postav (případ Promethea či Pacific Rim). Hollywood tímto způsobem divákům podprahově říká: „Tohle je rozjetá mašina, takže jestli si ji nechcete nechat ujet, jestli chcete být v obraze, být součástí současné populární kultury, tak na ten vlak koukejte nasednout!“ Ne vždy to ale vyjde. Pokud se z daného filmu stane propadák, na jakákoliv pokračování se okamžitě zapomíná a Hollywood ihned odvádí divákovu pozornost jinam, viz. Terminator Salvation (tedy ta verze s Christianem Balem, která byla taktéž ohlašována jako první díl chystané trilogie, avšak v kinech totálně pohořela) Kronika rodu Spiderwicků, Řada nešťastných příhod, Letopisy Narnie (a chystaná-zapomenutá pokračování Stříbrná židle a Čarodějův synovec), Sahara, Čarodějův učeň, Osamělý jezdec apod. Takže ať si Sylvester říká, co chce, se čtvrtými Postradatelnými to vypadá bledě. A je také potřeba dodat, že za tento neúspěch nemohou (pouze) piráti…

Photo © Lionsgate, Bontonfilm

– Teprve 30. srpna hrstka portálů, která vývoj této situace ještě sledovala, uveřejnila novinky o oné masivní žalobě na 20 000 uživatelů, kteří si Postradatelné stáhli: Studio Lionsgate a společnost Nu Image, kteří za onou žalobou stáli, ji pustili k vodě. Robert Wilkins, soudce okresu Washington D.C., kde byla žaloba podána, jim totiž řekl, že do žádného procesu nepůjde, pokud mu někdo neprokáže, že všech 20 000+ IP adres je z jeho rajónu – přímo z Washingtonu D.C. Lionsgate a Nu Image stáhli ocas a dohodli se na novém plánu postupu: Než aby podávali takhle hromadnou žalobu v jednom státě, možná by bylo lepší podat jich více (tedy více žalob, každá proti méně lidem) v několika státech najednou. Tím pádem by údajně i bylo snadnější dohledat pachatele podle jejich IP adres. Právní zástupce Nu Image Thomas Dunlap zároveň v médiích pohrozil, že stejný postup má studio v plánu použít i proti pirátům, kteří si stáhli Barbara Conana, Mechanika zabijáka a Drive Angry.

– 17. listopadu 2014 vydal časopis Variety článek, v němž porovnával případ Postradatelných s filmem The Homesman. Druhý jmenovaný byl volně ke stažení již od konce září, avšak studio si kvůli tomu absolutně nelámalo hlavu. Zatímco Postradatelní sázeli hlavně na to, že nalákají do kina mladé muže a teenagery – tedy přesně ten typ diváků, kteří jsou natolik počítačově zdatní, že si v klidu dokázali stáhnout onu nelegální kopii –, The Homesman, drama z doby Divokého západu s Hilary Swank a Tommym Lee Jonesem v hlavních rolích, bylo směřované na náročnějšího, staršího diváka. Tedy přesně ten typ člověka, který stahovat buď neumí, nebo to nemá zapotřebí. Se svým nízkým rozpočtem a téměř jistým publikem se tvůrci filmu The Homesman pirátů obávat nemuseli, takže nic neřešili. Sám Howard Cohen, šéf produkujícího studia Roadside Attractions, k tomu v emailu napsal: „Vážně pochybuji, že by to na výdělky z kin mělo nějaký dopad.“ Že by tedy část problému spočívala v tom, že se mainstreamová hollywoodská produkce, valná část oněch drahých velkofilmů, šije na míru mladému publiku…?

– Abychom se ale vrátili k oněm žalobám a právním sporům: Celá aféra kolem Postradatelných se, zdá se, uzavřela na samotném konci listopadu 2014. Londýnská policie tehdy zadržela dva muže – jednoho 36letého z města Upton a druhého 33letého z Dewsbury – a obvinila je z toho, že se tři týdny před premiérou Postradatelných nabourali do applácké úložny dat iCloud, film z ní stáhli a obratem jej nahráli na internet (šlo tedy o ten samý proces, jímž se na internet dostaly nahé snímky Jennifer Lawrence, Kate Upton a tolika dalších hereček). Jména pachatelů policie neuveřejnila. Celá záležitost však od té doby vychladla (včetně oněch výhrůžek Thomase Dunlapa) a zdá se uzavřená.

Photo © Lionsgate, Bontonfilm

—————

V závěru tohoto článku se konečně dostáváme ke slibovanému dialogu reálných lidí. Stejně jako v tomto článku o diverzitě v Godzille jsem jednak anonymizoval jeho účastníky (jichž je tentokrát více) a také si pohrál s jeho strukturou. Kvůli častému opakování jsem v něm musel poněkud častěji škrtat, ale jinak je text v takové podobě, v níž jsem ho našel na Facebooku. Na závěr by se znovu slušelo dodat, že se nejedná o žádnou hádku, a že spíše než o to, kdo má pravdu, a kdo ne, jde o argumenty, jež lidé používají. Pořádek si v této problematice musíte udělat sami.

Photo by orangeek, Flickr, CC BY-NC-SA 2.0

Účastníci diskuse se odráželi od tří internetových článků, z nichž si pro usnadnění a přehlednost vytáhneme ty nejzajímavější pasáže:

Lidové noviny, „Zahraniční seriály si na webu žijí vlastním životem, musí se smířit ČT“

– „Silná fanouškovská obec se dívá již na premiéru v originálním jazyce. Další skupina má ten samý seriál druhý den s českými titulky na nějakém úložišti. To jsou desítky tisíc lidí,“ uvedl Fridrich.

– Snahou České televize je podle programového šéfa zkrátit čas mezi prvním odvysíláním seriálu a jeho distribucí do volně šířeného kanálu, jakým je ČT. „Například s první řadou Hry o trůny jdeme do vysílání v době, kdy již diváci na internetu sledují třetí řadu,“ řekl Fridrich.

– „Myslím, že Česká televize sama nedovede dobře prodat to, co nepochybně za drahé peníze koupí. Seriály jsou fenomény a sbírají ceny mimo jiné proto, že mají obrovskou publicitu, kterou jim zajišťují jejich producenti a televize, které to vysílají. Česká televize v tom má velký dluh,“ míní člen rady Luboš Beniak.

Photo © Walt Disney Pictures, Falcon

Novinky, „Co nejvíc škodí filmu v Česku“

– Producent Jorik Jakubisko přispěl vlastní zkušeností s tím, že zahraniční producenti už proto nemají zájem prodávat českým společnostem práva pro internetové vysílání svých filmů, protože kvůli plně zásobovaným nelegálním serverům, dostupnosti vysokorychlostního internetu, nedostatečné právní ochraně a „šikovnosti“ českých uživatelů nemají sebemenší záruku, že budou mít z jeho uvedení zisk.

– Režisér dokumentarista David Vondráček dodal, že právě postoje lidí tuto situaci činí velmi obtížně řešitelnou. „Krást se nemá, nesmí, ale pokud lidé opravdu nepochopí, že i nelegální stahování je krádež, situace se nezmění,“ prohlásil. Martin Palán z Bontonfilmu zdůraznil, že čeští diváci tak sami škodí filmovému průmyslu v Česku.

Pirating.+You+lost+something+in+the+tags+-----------_be6e74_3578947

Photo from MemeGenerator

Živě, „Čeští filmaři chtějí na internet, ale bojí se slabé ochrany autorských práv“

– „Jsou díla vhodná pro internet a jsou díla vhodná pro kina. Je potřeba se podřídit zájmu a chutím diváka. Neočekáváme, že by na internetu diváci chtěli sledovat velkoformátové snímky. Pro dokumenty a jiné formáty je ale velmi vhodný,“ řekl režisér David Vondráček.

– Jorik Jakubsiko přistoupil k filmové distribuci po svém – spustí vlastní web JFonline.eu, kde nabídne filmy svého otce Juraje Jakubiska legálně. Měly by je doplnit i další české a slovenské filmy, dokumentární snímky a i zahraniční tvorba. Slibuje HD kvalitu a u zahraničních snímků původní znění s titulky. Kolik se bude platit, zatím nevíme, služba by měla být představena v červnu tohoto roku, nicméně odpočet na webu hlásí ještě rok příprav.

———-

Norrington: V Čechách je ten problém, že tohle pirátění blokuje internetový trh, takže to filmařům prostě číslama nevychází a potřebujou dotace a prachy jinde. A když pak konečně teda jsou skoro na nule, tak jejich dílo unikne na internet dřív, než v běžné distribuci. Nebo zároveň s distribucí v kinech, nebo TV třeba.

U seriálů, který si TV nakupujou, je to ještě horší. Platí se za ně těžkej ranec a když pak namísto sledovanosti, která znamená peníze, máš houby s voctem, protože ti někdo předběhl distribuční okno, tak jsi v prdeli. Zmařená investice.

Photo © Walt Disney Pictures, Falcon

Will: No, každopádně je internetový fandom nakopává k tom, že se chystají dělat to, co mají dělat už dávno: „‚To je příklad Sherlocka, kdy u nové řady dohadujeme to, abychom ho měli ve chvíli, kdy ho bude vysílat BBC v premiéře,‘ popsal.“

A taky jsou samozřejmě úplně blbý: „U seriálu Panství Downton se prý propagace podařila, například seriál Ve jménu vlasti je ale podle něj spíše pro ‚fajnšmekry‘, kde nelze široký zásah očekávat.“ Jn, ve světě na Homeland taky nikdo skoro nekouká.

Elizabeth: Takže podle tebe bych měla čekat kupříkladu 15 let na nějaký seriál typu Mad Men, než se ho uráčí ČT odvysílat. V tomto případě ho navíc zřejmě nikdo u nás nikdy neodvysílá a když už, tak s dabingem, který mě ani trochu nezajímá. A to je jen jeden příklad za všechny.

Norrington: Neříkám, že bys měla čekat. Existují jiný platformy, než je TV. Jen upozorňuju, že si Fridrich tady nestěžuje na čekání apod., ale na to, že jim pirátění maří investice do seriálů. A v tom má naprostou pravdu. A dabing zrušit, wtz.

Photo © Walt Disney Pictures, Falcon

Elizabeth: Ty investice by jim to nemařilo, kdyby to vysílali v rozumnou dobu a s možností vybrat si mezi originálním zněním a dabingem. Když mají lepší chvilku, tak odvysílají seriál s tříletým zpožděním. Což v době, kdy se o dění v seriálech diskutuje napříč celým internetem (a nelze se tudíž vyhnout spoilerům, pokud se o televizní tvorbu člověk zajímá), je úplně mimo. Je tedy jasné, že seriáloví fanoušci už nebudou mít po letech chuť sledovat daný seriál v české televizi s dabingem. To, že ti pasivní diváci, kteří koukají na to, co jim televize naservíruje, dají přednost české mizerné tvorbě typu Ordinace před kvalitními zahraničními seriály, už je jiný problém.

Jack: Snažil jsem se platit za Netflix a je to neskutečný voser, chodit na to pořád přes US proxyny. A nic jinýho u nás není, protože distributoři to mají rozkouskované po republikách, a co jde v Anglii nebo Německu přece nemůže jít u nás. Nasrat. Pirátění je asi 1000x jednodušší. Můžou si za to sami.

Photo © Walt Disney Pictures, Falcon

Norrington: Ty investice jim maří právě to, že jejich primárním distribučním oknem je vysílání do bedničky. (U ČT je patrný pomalý posun k internetovému vysílání, ale to je stále suplementem jejich pozemního vysílání. ČT není internetová televize. U Novy máš zase možnost Voya.) Když to za peníze nakoupěj a někdo to pak pustí na internet, maří jim to tento nákup, protože roste cena na diváka, tedy klesají příjmy. Samozřejmě že u veřejnoprávní TV je ta situace jiná, poněvadž má jiný model financování, ale platit musí zrovna tak a zrovna tak usiluje o nějaký share.

Vytýkat TV zpoždění ve vysílání seriálů není úplně košer. Jednak proto, že zahraniční seriály mají nějaká teritoria, která musí být uspokojena primárně. Často se jedná o oblasti zájmu producenta a jeho partnerů, jako třeba koproducentů. Teprve, když jsou uspokojeny jejich požadavky, dané smlouvami s investory apod., tak může být seriál prodáván dál. Tedy jde o teritoriální uvolnění práv. TV tak často nemohou nakoupit pořad dřív. Jinou variantou je, že si tvrdě zaplatí svou výjimku. Což ale bývá skok do tmy, proto se to moc nedělá. Není to v souladu s principem rozumného hospodáře.

Netflix nemá distribuci pro východní a střední Evropu. Nemaj to rozkouskovaný po republikách, ale rozsekaný to maj. Kvůli zákonům. Velká výhoda federací. A pirátění je sice jednodušší, nicméně je to právě to, co blokuje investice do rozvoje, atd. Internet jako trh je naprosto nezajištěnej, protože ochrana díla není dostatečná. Chybí hlavně legislativa a vymahatelnost. Kvůli tomu producenti ani distributoři nechtějí na internet příliš uvolňovat svá díla. Tím, že piráti takto činí, tím, že zveřejňují ukradená autorská díla, poškozují tvůrce. Jednak tím, že tvůrci pak chybí peníze z díla v rozpočtu, jednak tím, že investor nedostane tolik zpět, kolik by dostat měl, takže si dvakrát rozmyslí, zda znovu do něčeho takového půjde. Kvůli tomu se nerozvíjí nové technologie. Pirátství prostě a jednoduše touto blokací, přesměrováním finančního toku jinam, než by měl jít, mohou za to, že díla nejsou dostupná na internetu legálně. Takže za to, že něco není k dispozici, mohou piráti, ne producenti a distributoři.

Photo © Walt Disney Pictures, Falcon

Jack: Nikdo mi nechce, jako občanovi ČR bez televize a teď už i bez DVD mechaniky, Sherlocka nebo Hru o trůny nijak prodat. Můžu počkat 2 nebo 3 roky, než to bude na DVD, a další 2 roky, než to dá ČT o půlnoci. Jak za nedostupnost online můžou piráti? Dokonce, btw, HBO to na netu má, ale musíš k tomu mít předplacené HBO. Na kabelové televizi. Ale on u nás někdo Netflix či jeho klon udělá taky a tyhle hádky pak budou zbytečný.

Norrington: Tyhle klony se už objevujou. Jednak Voyo, který teda imho stojí za hovno. Jednak ivyio nebo jak se to…kde můžeš zadarmo sledovat reklamy, dál taky hipsterskej Aerovod nebo od druhé půlky června  http://www.jfonline.eu.

Jack: Jestli je pirátství fakt takový problém, tak jak je možné, že se i přes to, že pirátství seriálů existuje poměrně dlouhou dobu, točí pořád lepší seriály?

Photo © Walt Disney Pictures, Falcon

Norrington: Točí. A točit se nepřestane. Akorát se posílí tlak na legislativní úpravy a regulaci internetu. Protože piráti prostě kradou peníze tvůrců. To není udržitelnej stav.

Jack: Nevím. Dneska se točí drahé seriály jako Game of Thrones, kde epizoda hned po odvysílání je na torrentech a stahuje jí tam stovky tisíc lidí, které by se před 10 lety prostě nenatočily. Někde jsem četl, že na TV seriálech a právech na ně vydělávají dneska hollywoodská studia víc, než na filmech. Přičemž celou tu dobu pirátství existuje a je čile provozováno. Což prostě podrývá tvojí tezi „když budou lidi pirátit, nebudou na věci peníze, s piráty je třeba zatočit.“

Elizabeth: Na Game of Thrones samozřejmě většina Američanů kouká v televizi a platí si kabelovky. A celostátní televize díky velké sledovanosti vydělávají na reklamách. Já ale stále nechápu, kde je problém, protože opravdu těch pár Čechů, co sledují seriály, jsou americkým televizím úplně u zadku. Ať si to sledujou, kde chtějí. Pro ně je především rozhodující jejich trh. Proto od začátku téhle diskuze nechápu, proč jsou sem cpání čeští filmaři a jak chudáčci nemají peníze na filmy, když tady je řeč o trochu něčem jiném a nic z toho neomezuje příjmy televizí, které daný seriál vyrábějí.

Photo © Walt Disney Pictures, Falcon

Norrington: Elizabeth, problém není pár Čechů pro Američana. Problém je, že ti Češi, co si ty seriály ukradnou, prostě a jednoduše maří investice českých televizí, které pak pochopitelně nemají chuť do toho investovat. A pak si stěžuješ, že to vysílaj pozdě. Tvoje vina.

Elizabeth: To jsou nesmysly, vysílali minimum seriálů s hrozným zpožděním už v dobách, kdy dostupnost na internetu ještě nebyla tak velká. Naopak to, že Češi začali ve velkém vyhledávat zahraniční seriály, které jim tu nikdo nepustil, je aspoň trochu nakoplo sem tam něco koupit a tu čekačku aspoň v některých případech zkrátit.

Guvernér Swann: Ohledně toho zpoždění. První série Sherlocka se ve světě vysílala 30. srpna 2010, na ČT pak 9. dubna 2011. To mi zas tak hrozný, jak tu píšete, nepřijde. Stejně tak 3. série. Tu dávali od Novýho roku 2014 a na ČT to dávali už 9. března. Jen s druhou sérií si dali na čas. A sedmá série Doctora Who skončila 18. května 2013 a na ČT běžela od 21. ledna 2014. Předchozí série vysílala AXN, takže ty odvysílala ČT se zpožděním.

Photo © Walt Disney Pictures, Falcon

Beckett: Stejně tak ten C00L – American Horror Story skončila cca únoru a v květnu se začala vysílat tady. Televize dělají co můžou.

Elizabeth: Ano, zejména Cool se snaží. Ale tady je hlavně celou dobu řeč o ČT. Tam akorát hledají způsoby, jak potlačit pirátství. Ostatně Prima už ukázala, že když se chce, tak to aspoň trochu jde…

Barbossa: Věřím, že televize dnes asi nejsou v nejlepší pozici. Stejně jako výrobci pěstních klínů, celuloidu, parních strojů, provozovatelé telegrafních linek apod. Jen si nejsem úplně jistý, jestli je rozumné, když budou vynakládat prostředky ve snaze udržet své metody a struktury z minulého století skrze tlak na legislativu a skrze omezování. Podobnou cestou se vydal průmysl fosilních paliv a dnes je již víceméně jisté, kam ta cesta vede.

Photo © Walt Disney Pictures, Falcon

Tvůrce jinak neokrádají lidi, co si stahují filmy z internetu. To je kokotina. Tvůrce okrádají především distributoři, kteří nejsou schopní přejít na nové modely distribuce a křečovitě dál posílají informace telegrafem, protože se to tak dělalo vždycky. Podívejte se, kolik lidí si dnes stahuje věci jako právě GoT. Kdybyste těmhle lidem nabídli možnost, jak se k tomu contentu dostat v zaručené kvalitě a bez technických problémů, tak se budete topit v penězích, i kdyby za jeden díl zaplatili třeba jenom dva dolary. (Možná i kdyby ta platba byla jen dobrovolná, pořád by se to se správným přístupem vyplatilo. Spousta contentu se dnes vytváří pod Creative Commons a financuje dobrovolnými příspěvky  – o které si ale samozřejmě musíte pravidelně a důrazně říkat.) Naštěstí se ledy poslední dobou začínají hýbat nejenom na pólech.

Norrington: Ne. Distributoři nikoho neokrádají. Distributoři mají normální právní vztah a vyplácejí se podle oboustranné dobrovolné dohody. Zloději, co stahují na internetu filmy, seriály, atd. jsou ti, co okrádají celý audiovizuální průmysl.

Photo © Walt Disney Pictures, Falcon

Ragetti: Já vidím velkej problém v tom, že si televize apod. neuměj poradit. Zrovna onehdá jsem zapnul TV a tam nějakej Con Air. Sobota večer, sto let starej film… určitou cílovku to zaujme, ale tu mojí (25-32) určitě ne. A seriály to samý. Proč bych měl proboha čekat na dabovanej třeba Big Bang? A to je prosím COOL rychlej, protože vysílá sérii, která právě běží v USA. Tak jako tak mě nikdo nedonutí koukat se na něco, kdy oni chtěj. Já si pustím, co chci, kdy chci a v jakým znění chci… a na čem chci . A klidně si za to zaplatím, ale to by tady něco takovýho muselo bejt.

Norrington: „A klidně si za to zaplatim, ale to by tady něco takovýho muselo bejt.“ To je tak trochu pokrytecký, protože to tady už nějaký služby nabízej. Ano, debilně a limitovaně. Ale nabízej. A jak už tu zaznělo, tak s TV tvorbou je problém teritoriální. Seriály jsou drahý a dokud budou piráti krást, nebude se nikomu chtít je nakupovat pro internet.

Photo © Walt Disney Pictures, Falcon

Pintel: Prostě i když pirátění JE nelegální (i když někteří o tom diskutují) a opravdu BERE tvůrcům peníze (těžko ale říct kolik), tak to není daný nějakou vychcaností Čechů, že proč bych za to platil, když to můžu mít zadarmo, ale tím, že pro moderního diváka filmů a seriálů je to takhle nejschůdnější řešení. Nechci čekat X let na ořezanou verzi bez možnosti původního znění.

Kdyby podobnou situaci měli v USA, tak by se u nich pirátilo nejspíš na úplně stejné úrovni. Naopak kdybysme my měli možnost si za 150 kč předplatit luxusní služby nahrávající nejnovější seriály v nejlepší kvalitě s kvalitními titulky, tak by to taky hromada lidí využívala a nakonec k tomu snad i od pirátění přešla většina.

Photo © Walt Disney Pictures, Falcon

Neříkám, že to je u nás pro distributory a televize něco snadného. Ale neřešitelné by to taky být nemělo. Například jak teď jsou na CSFD ty filmy zdarma (jede tam do toho několikrát reklama atd., ale bývá tam možnost původního znění, někde snad i titulky)… To už tu proboha mělo být minimálně 5 let!

V USA třeba mají „internetové videopůjčovny“… kde si pro ně (vzhledem k průměrnému platu) třeba za 20 Kč můžou půjčit 3 filmy, který byly před chvilkou v kině.

Norrington: Evidentně platí, že příležitost dělá zloděje. Jinak souhlasím.

Photo © Walt Disney Pictures, Falcon

———————-

Korekce: Lucifrid

———————-

———————-

Zdroje:

‘Expendables 3’ Illegally Downloaded 5 Million Times, But Still Isn’t Top Hit for Pirates

‘Expendables 3’ Flops: Is Piracy to Blame?

https://answers.yahoo.com/question/index?qid=20121109083443AAExg1B

https://answers.yahoo.com/question/index?qid=20090213161342AAyEwpK

http://en.wikipedia.org/wiki/Region_5#Region_codes_and_countries

http://en.wikipedia.org/wiki/Pirated_movie_release_types

http://en.wikipedia.org/wiki/Warez#Different_release_types

http://en.wikipedia.org/wiki/Warez_scene

http://en.wikipedia.org/wiki/Standard_(warez)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Coordinated_Universal_Time

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat