Jinde přidáno

4. 8. – Hlod 62

21. 4. (!) – Hlod 61

11. 4. – Hlod 60

24. 3. – Hlod 59

14. 3. – Hlod 58

Premiéry v hledáčku

Kingsman: Zlatý kruh

v kinech od 21. 9.

Seriálové tipy
Kontakt & FB

David Koranda

Jumpstar @ seznam.cz

——-

Facebook-logo-PSD

TOPlist

HLOD 55 ← → HLOD 57

HLOD 56 – 10. 2. 2017 – V návaznosti na jeden z předchozích hlodů bych chtěl pro férovost dodat, že mě v situaci, kdy se studia musí stále více ohánět, aby divákům nabízela co možná nejkvalitnější filmovou zábavu, nesmírně vytáčí, když ta samá studia nějakou produkci uspíší, jen aby stihla termíny a potěšila investory, a tím ji zničí (1); když nějaký film vyrvou režisérovi z rukou, násilím ho přestříhají, a tím si pod sebou podřežou větev (2); když snímek s delším příběhem donutí režiséra sestříhat na kratší verzi, aby se film mohl během dne vícekrát promítnout v kinech a studio mohlo vyrýžovat větší peníze během otevíracího víkendu (3). Štve mě to a je mi to líto. Jednak kvůli tvůrcům, kteří nemohou divákům představit verzi příběhů, kterou chtěli; kvůli studiím, která na takových filmech zpravidla tratí a kvůli prodělaným penězům se pak mohou zdráhat v budoucnu riskovat; a konečně i kvůli divákům, kteří se na ty filmové srajdy (ne)musí dívat.

(1) Uspíšení a zničení je nádherně vidět u několika filmových pokračování a franšíz. Jakmile nějaký film hodně vydělá, je nabíledni, aby se co nejdříve do kin dostal druhý a třetí díl. Kujme železo, dokud je žhavé, že ano? Jenže když na přípravu prvního dílu máte celé roky, zato druhý musíte i s produkcí a postprodukcí dodat během dvou (maximálně tří) let, zákonitě se to někdy musí projevit na kvalitě. Datum premiéry se stanoví hned po premiéře prvního dílu a odsouvat jej již není možné, protože by studiu naskočilo penále, a navíc by si proti sobě poštvalo externí investory a distributory. A právě na tyhle šibeniční termíny dojel například druhý Iron-Man, druzí a třetí Piráti z Karibiku, třetí Jurský Park nebo třeba Green Lantern, u něhož byl zase ten problém, že se Warneři a studio DC Comics snažili během příliš krátké chvíle dohnat veleúspěch Marvelu.

Photo by Justin Sewell, Flickr, CC BY 2.0

Nebo si vezměme tenhle kompozitní citát od tvůrců Hobita, „Když jsme točili Pána prstenů, měli jsme na preprodukci tři a půl roku. Zato Hobita Peter neměl šanci si připravit a promyslet. Sice bych vám to neměla říkat, ale je to pravda. Kvůli zákulisním čachrům musel naskočit do rozjetého vlaku. S Guillermem del Torro jsme předtím několik let vymýšleli koncepty a dávali dohromady design filmu, jenže když pak Guillermo kvůli průtahům od produkce odešel a musel ho zastoupit Peter, nikdo mu už stejné množství času nedal. A Peter chtěl ty filmy samozřejmě pojmout trochu jinak, měl jinou vizi, a všechny návrhy se musely dělat od začátku nově. […] Sečteno a podtrženo, Peter měl jen několik málo měsíců na to, aby si promyslel celou ságu, a pak se hned musel vrhnout do natáčení. Což bylo nemyslitelné a zcela nemožné. Ty filmy se tedy začaly natáčet, aniž by byly pořádně připraveny.“

(2) O přestříhání a zparchantění filmu studiem proti vůli režiséra jsme se již bavili v článku o katastrofě jménem Fantastická čtyřka. Ten samý osud potkal i „Fincherova“ třetího Vetřelce, Horizont události „Paula W. S. Andersona“, Invazi „Jamese McTeiga“, „Ayerův“ Sebevražedný oddíl nebo nejnověji „Edwardsův“ Rogue One (a jen u toho Darebáka to jakž takž vyšlo). Alespoň že u Já, legendy „Francise Lawrence“ nechalo studio předělat a zničit pouze závěr filmu.

(3) A na nucené osekání delšího příběhu, které mělo za následek nelogičnost příběhu, špatnou prokreslenost postav a celkový pocit, že „v tom filmu buď něco chybí, nebo je nastříhaný tak nějak blbě na přeskáčku,“ dojel například Alexander Veliký, Království nebeské, Batman vs. Superman nebo druhý Amazing Spider-Man.

Je to škoda. Některé tyhle filmy vyšly koukatelně, u jiných si člověk musel počkat na režisérskou verzi na DVD, ale některým nebylo a už nikdy nebude pomoci. Hledání hranice mezi uměleckou integritou a správnými obchodními rozhodnutími určitě není snadné, ale hollywoodští producenti by se při pohledu na všechny tyhle filmové katastrofy měli konečně zamyslet a přestat neustále hamtat do stejné řeky.

2 komentáře u Hlod 56

  • Také se mi nelíbí zásahy do hotového díla a dodatečné úpravy. Hromada práce a vizí se tím zničí a režisérské setřihy na DVD to už nezachrání. Kino verze je vždy ta první, kterou si divák pamatuje. Když uvedu další příklady zásahů :

    Původní konec filmu „Já, legenda“. Je daleko lepší, než ten oficiální. Není tak debilní a má i přesah. Studio se asi zaleklo, že by to americký jednoduchý mozeček nepochopil.

    Superman se vrací + Bratři Grimmové – oba dva postihl stejný problém. Ze snímku byla vystřižena ta nejdražší triková scéna. U Supermana se nakonec ukázalo, že se jednalo pouze o průlet kolem trosek Kryptonu. U Grimmů to prý byla nejakčnější scéna z filmu. Bohužel ji režisér umístil hned na úvod, takže musela pryč, aby to nejlepší nebylo hned na začátku (škoda,že na youtube neexistuje žádné video).

    Mrzí mě, jak zmrzačili horor-thriller Invaze s Nicole Kidman a Danielem Craigem. Původní film byl pro studio moc inteligentní a pomalý, a tak poslali pro jiného režiséra, aby natočil akční konec a film tak pohřbil.

    Zajímavým příkladem jsou filmy, kde se musely dělat přetáčky, případně mazat celé pasáže, protože přišly události 11.9.2001. Ze scifi to byl např. „Stroj času“, kde se musela vymazat likvidace futuristického New Yorku, na který spadly úlomky zničeného Měsíce. Potom Muži v černém 2 a snad i Zoolander.

    Pak si ještě vzpomínám na nepoužitý historický úvod filmu Wanted. A dodnes mi nedá spát, jak mohl vypadat Harry Potter a Ohnivý pohár (zásah studia je tam vážně vidět – nebo je režisér opravdu takový packal?).

    • Díky za skvělé příklady – pár jsem jich přidal do hlodu. Vypuštění té scény průletu kolem Kryptonu ze Supermana nechápu, zato výpustku té akční z Grimmů ano. Na úvodní akční sekvenci není nic špatného (viz třeba Doctor Strange), ale ta akce nesmí být tak dobrá, že ji film až do samotného závěru nepřekoná. Tohle třeba leckdo vytýkal čtvrtému Šílenému Maxovi – že ta první honička je tak ohromující, že cesta zpátky už ani nemůže mít stejné grády. V tomhle případě tedy možná studio mělo ty nejlepší úmysly. Ve zbytku ale asi ani ne. Třeba u té Invaze je hezky vidět, jak si studio objednalo film, nelíbila se mu tak úplně jeho podoba (protože byl pomalý a na pomalé filmy puberťáci nechodí), tak ho nechalo přestříhat a dotočit do něj spoustu nesmyslné akce…

      Vliv 9/11 na americký film byl a je ještě mnohem silnější a u obyčejných přetáček to ani zdaleka neskončilo. Jednou bych tohle téma chtěl trochu rozvést.

Napsat komentář: David Koranda Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.