Stín minulosti

Zrození národa, 2016, Photo © Fox Searchlight Pictures, CinemArt

Nate Parker dojel na svou minulost. V cílové oscarové rovince mu podsekl nohy jeden obzvláště zavrženíhodný prohřešek z univerzitních let, po němž média skočila jako hladoví psi. Přečin to byl tak závažný a detaily případu natolik ohavné, že se nestačil ani nadechnout a měl po kariéře. O co šlo? Co provedl? Vzpomínáte, jak jsme si v první části tohoto článku psali o tom, že Parker „po nějaké době přešel z [Penn State University] na University of Oklahoma“? No, v srpnu 2016 se ukázalo, že z té první školy na druhou nepřestoupil zcela dobrovolně…

Celý příspěvek →

Zrození národa, 2016, Photo © Fox Searchlight Pictures

Celý megačlánek o hercích a herečkách sice stojí na základní myšlence, že vypracovat se v současném Hollywoodu na známého herce je z mnoha různých důvodů neskutečně obtížné, ale přesto se to čas od času někomu podaří. Jestliže má člověk talent, (zkušenosti), (školu), diváci si ho oblíbí, a dokonce si sedne i s hollywoodskými producenty a papaláši, nestojí mu v cestě za slávou téměř nic. Uškodit si může jedině on sám. A přesně to se nejnověji stalo s Natem Parkerem, který měl mít solidně našlápnutou kariéru díky filmu Zrození národa. Z toho se měl stát oscarový behemot typu 12 let v řetězech, z Natea Parkera pak jedna z nejvýznamnějších filmových osobností následujících let… ale teď z obojího sešlo. V tomto článku si právě na příkladu Natea Parkera ukážeme, jak Hollywood jednak dokáže umělce podržet a vynést do výšin, ale zároveň jak je snadné v něm spadnout na dno.

Celý příspěvek →

3. března 2016 vychází první trailer k novým Krotitelům duchů a co se v tu chvíli odehraje na internetu, se dá zhruba přiblížit tímto gifem.

Celý příspěvek →

Photo by Israel Orlandi, Flickr, CC BY-SA 2.0

Na začátku září 2014 má Paul Feig připravený nástřel prvního dílu Krotitelek, který posílá e-mailem šéfce studia Sony Amy Pascal. E-mail se o pár měsíců později chytí do sítí crackerů, kteří se do Sony nabourali a z jeho interních serverů postahovali giga– až terabity informací. Crackeři jej spolu se všemi ostatními daty zveřejňují na internetu, kde ho objevují novináři a šíří ho dál. Později jej navždy archivují stránky Wikileaks, odkud ho přejímají tvůrci youtubovského kanálu Midnight’s Edge a používají ho jako jeden z podkladů své skvělé série videí o krotitelském fiasku.

Celý příspěvek →

Photo by Toth God of Knowledge, Flickr, CC BY 2.0

Nápad natočit další díl Krotitelů duchů nedával Hollywoodu spát už od osmdesátých let, kdy šly do kin první dva filmy. Jednička z roku 1984 stála 30 milionů osmdesátkových dolarů a celosvětově jich vydělala $295 a dvojka z roku 1989 vyšla na $37 miliónů a vydělala jich $215. Vedle toho dala krotitelská franšíza vzniknout dvěma televizním seriálům, tuctu videoher, tunám „merčíku“ a obzvláště filmy (tedy, hlavně ten první, dobrý) se staly nedílnou součástí americké kultury. Lidé si Krotitele duchů neustále pouští, převlékají se za ně, baví se o nich, citují je – ten první oba filmy jsou prostě stále živé. Bylo tedy pouze otázkou času, kdy a jak Hollywood tuhle krávu znovu podojí. A nyní, v roce 2016, na to konečně došlo. Jenže výsledek není – respektive podle všech dostupných informací nebude – kdovíjaká sláva. Pojďme se tedy po vzoru loňského článku o Fantastické čtyřce podívat, jak jsme se do téhle šlamastyky dostali:

Celý příspěvek →

Jelikož jsme si na Jumpspaceu z odhadování / předvídání vítězů udělali takovou malou tradici, bylo by nehezké od ní upustit jen proto, že jsou Oscaři fraška. Hodně lidem na nich stále záleží. No, tak se zhluboka nadechněme a podívejme se, kdo si letos s největší pravděpodobností odnese kterou sošku, a proč. Stejně jako je tomu v slavnostním ceremoniálu, i my začneme herečkami, protože na nich celkově záleží méně. Víte, když se na nepodstatné herečky podíváme jako první, zvýšíme tím napětí u lehce oddálených, ale zato mnohem důležitějších herců.

Celý příspěvek →

Photo by Jonathan, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

Rok se s rokem sešel, americká Akademie filmových umění vyhlásila nominace na Oscary a my… bychom si klidně mohli zopakovat vše, co jsme si říkali vloni. Novináři touto dobou napsali již tisíce článků o tom, že mezi nominovanými herci a snímky nejsou ani tak ti nejlepší z nejlepších, jako spíše ti, do jejichž oscarové kampaně produkující studia narvala nejvíce peněz; že mezi dvacítkou nominovaných herců podruhé za sebou není jediný člověk, co by nebyl běloch; že v kategoriích za režii, kameru, hudbu, scénáře atd. není jediná žena; že jediný příběh z kategorie nejlepších filmů, který se netočí výhradně kolem bílých mužů, je Šílený Max, a i s ním je to trochu na hraně; a že tedy celkový výběr nominovaných ve všech kategoriích opět odráží fakt, že z více než šesti tisíc hlasujících členů Akademie je 94 % bělochů, 77 % mužů a průměrný věk člena Akademie je 65 let. Tihle lidé prostě mají své oblíbené druhy herců, oblíbené žánry, kamarády z byznysu, a dokud jim to vše bude procházet, jen tak se měnit nebudou. Proto je otázkou, nakolik má cenu řešit, že nominace opět vypadají tak, jak vypadají.

Celý příspěvek →

Photo by Suzanne Nilsson, Flickr, CC BY-SA 2.0

Celý příspěvek →

Photo by Frederik Smedenborn, Flickr, CC BY-NC 2.0

Ještě než se nám nový rok pořádně rozjede, co takhle že bychom se ohlédli za tím, co nám ve světě filmu a televize nadělil ten předchozí? V tomto článku si uvedeme devět postřehů o vývoji současné hollywoodské produkce. Některé budou mít spíše formu osobní glosy či názoru, jiné budou postavené na faktech. O každém ale můžete vesele debatovat dole v sekci komentářů.

—–

Zajeté značky jedou

—–

Celý příspěvek →

Na vlásku, Photo © Walt Disney Pictures, Falcon

Ne náhodou pocházel citát o nutnosti animovat hrdinky v první řadě jako (kulatě) krásné od člověka, který pracoval na filmu Ledové království produkovaném studiem Disney. Nezarazilo vás někdy, jak moc si jsou Elsa s Annou podobné? Ano, mají to být sestry, ale stejně – stejný tvar obličeje, stejný tvar očí, stejná ústa, stejná postava. Jen vlasy a líčidla mají jiné. A jejich matka vypadá, jako by se rozmnožila mitózou, jako by k jejich zplození vůbec nepotřebovala pana krále. Ale budiž, jde o jeden film, o jednu rodinu. Není ale zvláštní, že ten samý obličej má i Locika z Na vlásku? A že ho má i Honey Lemon z Velké šestky? Co se tu děje? Že by u Disneyho zlenivěli a začali své ženské postavy „animovat“ přes klávesy CTRL+C a CTRL+V? No, v podstatě ano…

Celý příspěvek →