Jinde přidáno

4. 8. – Hlod 62

21. 4. (!) – Hlod 61

11. 4. – Hlod 60

24. 3. – Hlod 59

14. 3. – Hlod 58

Premiéry v hledáčku

Kingsman: Zlatý kruh

v kinech od 21. 9.

Seriálové tipy
Kontakt & FB

David Koranda

Jumpstar @ seznam.cz

——-

Facebook-logo-PSD

TOPlist

Geena Davis, „Dva snadné kroky, jak se zbavit sexismu v Hollywoodu“

Photo by ITU Pictures, Flickr, CC BY-NC 2.0

Někdo si Geenu Davis možná vybaví z Thelmy & Louise, Beetlejuice, Myšáka Stuarta Littla nebo Mouchy, někdo z toho propadáku, který málem natrvalo pohřbil celý žánr pirátských dobrodružství, a někdo možná z jedenácté řady Chirurgů, kde Davis hrála v několikadílném příběhovém oblouku doktorku, která přišla… a odešla. *Uf! Spoilery!* Geena ovšem není pouze herečka. Kromě produkování a občasného psaní scénářů také vede Institute on Gender in Media, tedy institut zkoumající postavení mužů a žen v médiích. V rámci tohoto institutu je právě Davis zodpovědná za některé ze statistických údajů zmíněných v článku o ženách v Hollywoodu – kolik procent žen se objevuje před kamerou, v jakých rolích, kolik za kamerou, na jakých pozicích apod.

Davis je za roky působení v tomto Institutu svou činností poměrně známá, takže si ji nejrůznější organizátoři tu a tam zvou, aby na jejich akcích o dané problematice něco málo řekla. A občas ji osloví i z různých časopisů, aby jim napsala nějaký článek. Přesně to se stalo v prosinci 2013, kdy Davis oslovili z časopisu The Hollywood Reporter, jestli by nezkusila vymyslet, co by se dalo udělat s upozaďováním žen, k němuž v továrně na sny – v první řadě na poli středně- a vysokorozpočtových studiových filmů – nepokrytě stále dochází. The Hollywood Reporter tehdy zrovna připravoval číslo o stovce nejmocnějších žen v Hollywoodu a takový text se jim zrovna hodil.

Vetřelec, Photo © 1979 20th Century Fox, APK Cinema Service

Davis nezklamala a napsala článek, který je uvedený v tomto ÚTESu. Jeho nadpisu můžete věřit – ty dva kroky jsou opravdu velice snadné. Otázkou jen zůstává, nakolik budou vyslyšeny. Budoucnost ale možná nevypadá úplně bledě. Obzvláště ten první – přepisování alespoň některých z přehršle mužských rolí na ženské – by se totiž mohl ujmout, jelikož pro něj v Hollywoodu existuje určitý precedens:

– Například postava Ripleyové byla původně psaná pro muže a teprve v pozdní fázi pre-produkce ji scenáristé Walter Hill a David Giler upravili na ženu, aby tak Vetřelce odlišili od celé plejády dalších (dnes z velké části zapomenutých) sci-fi snímků s primárně pánským obsazením. Herečka Sigourney Weaver změnila svým obsazením pohlaví i postavám ze snímků Televizní hrátky a Úhel pohledu.

– Špiónská role Edwarda Salta ve filmu Salt byla po odpadnutí Toma Cruise přepsána na Evelyn Salt a obsazena Angelinou Jolie. Producent snímku Lorenzo di Bonaventura tento krok vysvětlil následujícími slovy, „Když se na to podíváte z chladného obchodního odstupu, dávalo to v rámci žánru mnohem větší smysl. Vedle Ethana Hunta, Jasona Bournea a Jamese Bonda bychom tu měli už čtvrtého špióna. Tak jsme si prostě řekli, ‚Co takhle divákům raději představit první špiónku?‘“

– Kvůli obsazení Jodie Foster do Tajemného letu byla postava otce, kterému se v letadle ztratí dítě, přepsána na matku – původní mužské jméno Kyle ovšem Jodieině postavě zůstalo. Studiu pravděpodobně nepřišlo příliš uvěřitelné, že by se zrovna otci po ztrátě dítěte byť o stupínek zvýšil tlak. Stereotypů existuje nejen v hollywoodské tvorbě spousta, a zrovna stereotyp nepřítomného, odtažitého, hrubého otce je zde poměrně rozřířený. Původně mužskou postavu Foster mimochodem ztvárnila i ve sci-fi snímku Elysium.

– Postava bordelmamá, kterou v druhém Magic Mikeovi ztvárnila Jada Pinkett-Smith, byla také psána pro muže. Změnu pohlaví si u studia vydupal sám ústřední herec Channing Tatum a režisér Greg Jacobs, protože jim tak postava přišla zajímavější.

Tělo na tělo, Photo © 2002 Warner Bros.

– Jedním z prvních případů záměny pohlaví byl film Jeho dívka Pátek z roku 1940. V divadelní předloze jsou hlavními postavami dva muži. Režisér Howard Hawks ovšem neměl při úvodním čtení scénáře oba herce k dispozici a tak nechal jednu roli číst svou sekretářku. A v tu chvíli si uvědomil, že s namixovaným párem by film fungoval mnohem lépe. S požehnáním autora předlohy tedy nechal roli přepsat a obsadit herečkou Rosalind Russell.

– Proti Antoniu Banderasovi měl ve filmu Tělo na Tělo původně stát buď Jet Li, Wesley Snipes, Sylvester Stallone, nebo Vin Diesel. Sám Banderas však navrhl, že by bylo v rámci příběhu mnohem zajímavější, přepsat daný part pro Lucy Liu. Film sice díru do světa neudělal, ale snaha se cení.

– Major Anderson je v knižní předloze Enderovy hry možná muž, ve filmu však postavu ztvárňuje na Oscara nominovaná Viola Davis.

– I postava Dizzy Torres z Hvězdné pěchoty, kterou ztvárnila tehdy velmi populární herečka Dina Meyer, byla v knize muž. Nadto muž, který zemřel hned v první kapitole knihy. Tahle vojanda se ve filmu coby jedna z hlavních postav udržela téměř do konce.

– Když byla do původně mužské role ve filmu Rona Howarda Noviny obsazena hvězdná Glenn Close, herečka trvala na tom, aby se scénář upravoval, jak nejméně to půjde. Ve snímku tedy mimo jiné zůstala i scéna pěstního souboje.

Jane Lynch získala roli ve filmu 40 let panic, která byla původně psaná pro muže, teprve ve chvíli, kdy si manželka Stevea Carrella Nancy Walls přečetla scénář a podotkla, že je v něm až moc testosteronu. Podobně byla po obsazení Jane Lynch přepsána na ženu její role v Uprchlíkovi. A jak sama řekla, bylo tomu tak i ve spoustě dalších projektů, kde hrála drobné role lékařek, psycholožek a jiných profesionálek. Holt i šéfům studií a producentům občas dojde, že ne každý film „ze života“ může vypadat jako Dvanáct rozhněvaných mužů.

Battlestar Galactica, Photo © British Sky Broadcasting

– Osmdesátkové slávy zpěvačky Grace Jones se pokusili využít tvůrci Ničitele Conana, když ji obsadili po bok Arnolda Schwarzeneggera do původně mužské role darfarijského bojovníka Zuly.

– Na televizních obrazovkách to samozřejmě funguje naprosto stejně, byť se kvůli vyššímu počtu partů, které jsou pro ženy psané v první řadě, nemusí tvůrci k přepisování mužských rolí uchylovat tak často jako v případě studiových filmů. Vezměme si například Starbuck z Battlestar Galacticy. Původně chlapskou postavu v předělávce staré sci-fárny ztvárnila navzdory silnému počátečnímu odporu fanoušků herečka Katee Sackhoff.

– Když David E. Kelley psal scénáře k seriálu Harry’s Law, původně plánoval obsadit hlavní roli mužem a herečku Kathy Bates šoupnout do nějaké vedlejší. Protože si ale Kathy obzvlášť oblíbil, rozhodl se hlavní roli upravit tak, aby se jí mohla zhostit sama, a z Harryho se stala Harriette.

– Jednu původně mužskou postavu ztvárnila herečka i v netflixovském komiksovém seriálu Jessica Jones: Carrie-Ann Moss si zahrála právníka Jeryna Hogartha.

– Vůdkyně alexandrijské komunity v Živých mrtvých, kterou si zahrála Tovah Feldshuh, se v komiksové předloze nejmenovala Deanna Monroe, nýbrž Douglass Monroe. V komiksu jde o postaršího plešatého muže s kozí bradkou.

– Když americká stanice CBS ohlásila seriál Elementary, další adaptaci příběhů Sherlocka Holmese, zoufale ji potřebovala odlišit od britského Sherlocka. A asi největší změna se týkala obsazení. Do role Johnna Watsona byla obsazena již jednou zmiňovaná Lucy Liu (a role se přejmenovala na Joan Watson) a roli Jamese Moriartyho později ztvárnila trůnovská Natalie Dormer (a role se přejmenovala na Jamie Moriarty). A víte co? Ono to podle všeho funguje, protože tímto způsobem i omšelý příběh stále vypadá zajímavě.

– Vybavíte si postavu divoké bojovnice Karsi z páté řady Hry o trůny, kterou hrála Birgitte Hjort Sørensen a kterou v osmém díle roztrhala banda nemrtvých dětí? Režisér tohoto dílu Miguel Sapochnik o ni řekl následující, „Původně to byl chlap. Postupem času nás ale napadlo, že by bylo lepší, kdybychom z ní udělali matku a ukázali, jak se loučí s dětmi. On má totiž potom ten okamžik, kdy narazí na oživlé mrtvoly dětí, mnohem silnější emocionální náboj.“ Opět ta představa, že kdyby se s dětmi loučil / nechal se jimi roztrhat otec, diváci by to nepřijali. Na jednu stranu je fajn, že v byznysu natolik ovládaném muži dostala příležitost zazářit schopná herečka, ale na druhou je nemilé, že to bylo za cenu pozitivní reprezentace otcovství.

Our Brand Is Crisis, Photo © Warner Bros.

A nejnověji jsou tu Charlize Theron, která nedávno převzala po Bradu Pittovi hlavní roli v chystaném snímku The Gray Man, a Sandra Bullock, která na začátku roku 2015 marně hledala mezi scénáři k filmům s ženskou protagonistkou nějaký projekt, který by ji zaujal, žádný nenašla, a tak do hollywoodských vod rozhodila sítě se zprávou: „Nenašla by se někde nějaká mužská role, kterou by filmaři neměli problém přepsat na ženu?“ A ono ejhe, našla. Snímek Our Brand Is Crisis, v němž měl podle původních představ režiséra Davida Gordona Greena vystupovat George Clooney, byl poprvé uveden na filmovém festivalu v Torontu v říjnu 2015. Jeho přijetí bylo ze strany kritiků převážně vlažné, avšak Sandřin herecký výkon všichni bez výjimky vyzdvihovali.

Téměř ihned po premiéře se začalo mluvit o nominaci na Oscara a spousta komentátorů také (k mému osobnímu pobavení) donekonečna rozebírala, jak příjemně nezvyklé bylo vidět na plátně ženskou postavu, která si od začátku do konce filmu nelámala hlavu se vztahovými trablemi. Nesnažila se uhnat si chlapa či uskakovat návrhům kolegů – místo toho měla jasný úkol a cíl a v příběhu nebyla žádná romantická linie potřeba. U snímků s mužskými protagonisty nám tyhle věci přijdou natolik obyčejné a vedlejší, že ani nejsou hodné zmínky. U ženských hrdinek jsme však do takové míry naučení, že někde nějaká vztahová kulišárna přeci musí být, že když tam není, hned je potřeba to komentovat.

Reportérka na TIFF: George [Clooney] před chvilkou mluvil o tom, že vaše postava byla původně psaná pro muže. Zajímalo by mě, co si myslíte, že to vypovídá o pracovních příležitostech pro ženy v Hollywoodu, jestliže herečka, která se v dnešní době chce pustit do pořádné, vydatné role, musí takové postavě nejdříve nechat změnit pohlaví.

Photo by Eva Rinaldi, Flickr, CC BY-SA 2.0

Sandra: O těchto věcech se v poslední době hodně mluví. Čím dál více, z čehož mám velkou radost. Já bych si dovolila poukázat na to, že jsem se jen tak mohla zeptat, „Byli byste ochotní té postavě, kterou jste vymysleli a na které jste tak dlouho pracovali, změnit pohlaví?“ a nikdo kolem příliš neváhal. Veškerá nerozhodnost byla způsobená tím, že jsme nevěděli, jestli by scenárista dokázal text vhodně upravit. Osobně doufám, že na tomhle příkladu je vidět změna v přístupu k ženám ve filmu.

Stále před sebou ještě máme dlouhou cestu, ale zrovna nedávno jsem se bavila s kolegyní o tom, že herečky dnes už nemusí nutně tíhnout jen k studiovým filmům. Stačí se podívat na seriály a filmy produkované kabelovkami, na Netflix, HBO nebo Showtime, a okamžitě uvidíte tu nádhernou explozi příležitostí nejen pro ženy, ale i pro herce různé barvy pleti. Na tohle bych tedy nezapomínala.

Jistě, pořád ještě máme co dohánět. Ale mně osobně třeba vůbec nevadí ptát se kolem, jestli by náhodou někde nebyla role, kterou by pro mě tvůrci byli ochotní upravit. Teď už tedy stačí pouze doufat, že bude tenhle film natolik úspěšný, že si kravaťáci ve studiích řeknou, „Fajn, tohle očividně funguje a dají se na tom vydělat peníze, tak šup sem s dalšími rolemi pro ženy.“

————–

Nikdy bych nevěřila, že se jednou natolik ponořím do statistiky a tvrdých dat. Ani by mě nenapadlo, že čísla budou v mém životě hrát tak důležitou roli. A přesto můj Institut Genderu v Médiích vyprodukoval za posledních dvacet let větší množství výzkumů na téma zobrazování genderu v médiích než jakákoliv jiná organizace.

Photo by Alan Light, Flickr, CC BY 2.0

Nejdříve vám ve stručnosti popíšu, jak jsem se do téhle pozice dostala, a potom se vrhneme na to nejšťavnatější. Jelikož jsem měla to štěstí, že jsem získala role ve filmech Thelma & Louise nebo třeba Velké vítězství, vytříbila jsem si zvláštní povědomí o tom, jak jsou ženy v médiích všeobecně zobrazovány. Když jsem tedy zhruba před osmi lety začala s dcerou sledovat filmy pro děti, mé pavoučí smysly mě okamžitě upozornily na to, jak málo je v zábavní tvorbě cílené na děti ženských postav. Děti jedenadvacátého století by ale měly v televizi vídat kluky i holky stejnou měrou, ne?
Mám sklony všechno brát až příliš z gruntu. (Měli byste vidět, jaké peču narozeninové dorty.) Mít komplexní soubor dat o tom, jak jsou v současném Hollywoodu zobrazovány ženské postavy, se může zdát jako krok za čáru, ale tyto informace jsou přeci jen nesmírně cenné. Coby herecká kolegyně z oboru mohu například zajít přímo za tvůrci a nejrůznějšími šéfy a podělit s nimi o naše konkrétní nálezy. (Samotný výzkum provedla Dr. Stacy Smith z USC Annenberg School for Communication and Journalism.)
Základním údajem je fakt, že na každou jednu mluvící ženskou postavu připadají v rodinných filmech (tedy filmech s certifikáty přístupnosti G, PG a PG-13) přibližně tři postavy mužské; že v davových scénách hraných i animovaných filmů zastupují ženy pouze 17 % postav; a že tento poměr mužských a ženských postav se od roku 1946 v podstatě nezměnil. Připočtěte si k tomu hypersexualizaci mnohých ženských postav, a to i ve filmech pro děti, jejich nedostatek zájmů a aspirací, a najednou před sebou máte vcelku jasný obrázek.

Person of Interest, Photo © CBS

U rodinných filmů mě jako první ani tak nezaujal nedostatek hlavních ženských postav. Takhle to chodí už odnepaměti, kvůli čemuž je to taková nádhera, když se filmům jako Hunger Games nebo Ledové království tolik zadaří. Spíše mě zarazilo, jak málo žen obývá ony fiktivní světy, které nám filmy představují – jak málo žen obývá všelijaké fiktivní vesnice, džungle, království a meziplanetární civilizace. Tímto jednáním dětem de facto podvědomě vštěpujeme do hlav, že ženy nezabírají polovinu našeho společenského prostoru. Není možné, že procentuální zastoupení žen ve velké spoustě vedoucích pozic – v Kongresu a mezi tenurovanými profesory, mezi hlavními partnery v právnických firmách, nejvlivnějšími 500 členy správních rad či armádními příslušníky – se stabilně drží na 17 % částečně i proto, že jsme se právě tento podíl naučili chápat jako normu?
Dobrá, a teď tedy k té šťavnaté části. Přidat do scénáře nějaké ženské postavy je rychlé, snadné a může to být i docela zábava – stačí k tomu pouhé dva kroky. Snad jen, aby bylo jasno: Teď tu nemluvím o výrobě většího množství filmů s prvoplánově ženskou hrdinkou v hlavní roli. Pokud na nějakém takovém už někdo pracujete, chvála vám. A myslete na mě, až tu roli budete obsazovat. Ne, teď je tu řeč o všech těch ostatních.
Krok 1: Projděte si projekty, na kterých už nějakou dobu pracujete, a halabala u několika náhodných postav změňte jméno mužské na ženské. Jako mávnutím kouzelného proutku jste právě vytvořili pestrou skupinu ne-stereotypických ženských postav, které budou nyní, když jste jim změnili pohlaví, možná ještě zajímavější než by byly původně. Co kdybyste takhle udělali ženu z nějakého toho instalatéra, pilota nebo třeba vedoucího na stavbě? Co kdyby byli ženami i ten taxikář a pletichařící politik? Co kdyby na místo trestného činu přijely dvě policistky, a nikdo nad tím nehnul brvou?

Photo by DFID – UK Department for International Development, Flickr, CC BY 2.0

Krok 2: Až budete popisovat nějakou davovou scénu, připište do scénáře tuto poznámku: „Začíná se utvářet dav. Polovina lidí v něm jsou ženy.“ Možná to bude na papíře vypadat divně, ale věřte mi, že pokud to neuděláte, až se ta scéna bude natáčet, bude v tom davu nějakým záhadným způsobem stát pouze 17 % žen. Nevím, čím to je. Možná jsou pomocní režiséři, kteří mají tyhle věci na starost, přesvědčení, že ženy nemají schopnost tvořit davy.
Tak, a máte to. Právě jste jednoduše a bez jediného zásahu do samotného textu scénáře dopomohli většímu zastoupení žen ve vašem projektu.
My samozřejmě budeme nadále pracovat na tom, abychom odvyprávěli více ženských příběhů, abychom více naslouchali ženským hlasům, a abychom pomohli vyrovnat ten pětinásobně vyšší počet mužů v profesích za kamerou. Vezměte však v úvahu tohle: Jak dlouho myslíte, že bude i v ostatních odvětvích společnosti, kde je stále velký nepoměr mezi ženami a muži, trvat, než se tahle nerovnováha napraví? Roky? Desetiletí? Člověk si nemůže myslet, že stačí lusknout prsty, a najednou budou například polovinu Kongresu zastupovat ženy. V jednom odvětví to však takhle rychle udělat jde: ve filmech a seriálech. Za těch pár měsíců či let, které příprava filmu nebo televizního pořadu zabere, můžeme změnit podobu budoucnosti.

Photo by ITU Pictures, Flickr, CC BY-NC 2.0

Na světě je stále k politování málo výkonných ředitelek, ale ve filmech jich mohou být tucty. Paní prezidentku jsme v reálu také ještě neměli, zatímco v televizi ano. (A musím se hrdě přiznat, že jednou jsem ji hrála právě já.) Jak můžeme bez použití kvót vyřešit problém nerovnoměrného zastoupení mužů a žen ve správních radách obřích korporací? Minimálně na obrazovkách a stříbrných plátnech mohou v těch radách z poloviny sedět ženy. Jak můžeme navnadit více dívek, aby začaly usilovat o kariéry v oblastech výzkumu, technologií, přírodních věd nebo inženýrství? Třeba tím, že již dnes do filmů začneme najímat zástupy žen do rolí vědkyň a výzkumnic. Odborníkem na jadernou fyziku se přes noc nikdo nestane, ale já vám takovou postavu zítra klidně zahraju. (Zase na mě myslete, až budete najímat, jo?)
Na závěr ještě jedno moudro, které s oblibou často opakuji: Když to lidé vidí, mohou se tím stát.

—————

Korekce: Lucifrid

—————

Pomocné zdroje:

http://parade.com/131823/timhayne/roles-strong-enough-for-a-man-but-played-by-a-woman/?utm_source=zergnet.com&utm_medium=referral&utm_campaign=zergnet_685275

http://www.vanityfair.com/hollywood/2015/06/female-characters-written-for-men

http://www.everseradio.com/top-five-movie-roles-written-for-men-but-cast-for-a-woman/

http://articles.latimes.com/2010/jul/22/entertainment/la-et-salt-20100722

http://www.clipd.com/actors/29860/14-actresses-who-stole-the-show-in-roles-originally-written-for-men#page=1

http://www.blastr.com/2013-7-30/8-female-sci-fi-roles-were-originally-supposed-be-played-men

http://www.theguardian.com/film/2015/oct/13/charlize-theron-brad-pitt-role-in-the-gray-man

http://entertainthis.usatoday.com/2015/06/18/guess-what-jada-pinkett-smiths-magic-mike-xxl-character-was-supposed-to-be-a-dude/

http://www.cinemablend.com/television/Walking-Dead-Just-Gender-Swapped-An-Important-Character-70377.html

—————

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

„Přátelství je součást lidského štěstí.“ Jan Werich